Kat Slováků Ančič končí: Loučím se šťastný

Chorvatského téměř dvoumetrového tenistu pronásledovaly během kariéry neustálé problémy s celou řadou zranění, které ho nakonec přinutily odejít z tenisového kolotoče.

"Nechci na tento den vzpomínat jako na něco smutného. Chci si pamatovat všechno to hezké, co mi tenis přinesl. Hrál jsem pro sebe, svojí zemi, pro Split a Chorvatsko. A mám být na co hrdý," ohodnotil svojí kariéru vítěz tří turnajů ATP.

"Ale všechno má svůj konec. Byly to nádherné časy a já je prožil naplno, proto končím šťastný," dodal na tiskové konferenci Mario Ančič.

"Už bych nemohl pokračovat na úrovni, na kterou jsem zvyklý. Nikdy bych nebyl stoprocentně zdravý a to je odpověď na to, proč končím tak brzy. Musel bych podstoupit celou řadu náročných operací, abych měl šanci ještě hrát a ještě bych neměl jistotu, že se to povede," říká bývalá světová sedmička.

Rozhodující bod zařídil Ančič • Archív

"Musím být k sobě upřímný. Moje mysl je v pohodě, ale tělo prostě už nefunguje, jak by mělo. Jsem rozumný. Udělal jsem vše pro to, abych se mohl vrátit, ale prostě to nešlo."

Ančič má o své budoucnosti bez tenisu jasno. Už v roce 2008 dokončil právnickou fakultu na univerzitě ve Splitu. Jeho závěrečná práce na téma "ATP včera, dnes a zítra" se mimo jiné zabývala studií fungování organizace a její provázaností na další instituce. A u práva by chtěl bývalý tenisový bombarďák zůstat i nadále.

K největším úspěchům chorvatského tenisty patří semifinálová účast ve Wimbledonu v roce 2002, kde na své cestě vyřadil v prvním kole pozdějšího vládce zeleného pažitu Rogera Federera. Rodák ze Splitu se tak na dlouhých pět ročníků stal posledním hráčem, který fenomenálního Švýcara zastavil. Tím dalším byl až v roce 2008 Rafael Nadal.

Nejslavnější moment své kariéry si Mario Ančič nechal na finále Davisova poháru proti Slovensku v roce 2005, kdy v rozhodující dvouhře porazil Michala Mertináka.