Federer vs. Británie. Murray jako satisfakce? Odděluju to, říká Lendl

Murraymánie: lístky za půl milionu

Do pátečního podvečera bylo nejžhavějším londýnským lístkem olympijské finále na 100 metrů s Usainem Boltem. Po postupu Murrayho se však trh zatřásl.

V Británii hoří murraymánie a lidé jsou ochotní platit astronomické sumy. Vstupenky na mužské finále se prodávaly po internetu za cenu přesahující i 15 000 liber, tedy téměř půl milionu korun.

Pár minut po postupu přes Jo Wilfrieda Tsongu gratuloval Murraymu i britský premiér David Cameron. „Skvělá zpráva. V neděli si nenechám finále ujít a stejně jako celá země budu za Andym Murraym. Hodně štěstí!“ prohlásil Cameron.

„Budu potřebovat pomoc každého fanouška,“ žádal Murray o podporu. „Jestli Andy v neděli vyhraje, odnese to zdejší střechu,“ usmál se Australan Mark Woodford.

Lendlova satisfakce

Zatímco celá Británie je na nohách a slaví, kamenný výraz v tváři Ivana Lendla se nezměnil ani po Murrayho postupu do finále. „Pomohl mi, abych nikdy nebyl příliš nahoře ani dole,“ popisoval tenista přínos svého kouče. Ivan Lendl je v klidu. Na snímku z tréninku s Andym Murraym před finále Wimbledonu • EPA

Toho si začátkem roku najal i kvůli tomu, že měl podobný osud. Lendl prohrál čtyři grandslamová finále, než poprvé uspěl. Wimbledonský titul mu ale navždy unikl. Byla by to pro něj satisfakce, kdyby Murray dnes uspěl?

„Ne, tohle striktně odděluju. Tohle by nemělo s mojí kariérou vůbec nic společného,“ odmítl Lendl na jaře tyto úvahy v rozhovoru pro Sport. Na své wimbledonské výkony je i tak hrdý.

„V tu dobu byla tráva jiná, nedalo se na ní hrát zezadu. Proti mně stáli soupeři zvyklí na rozdíl ode mě chodit na síť, já hrál se svojí nejslabší hrou proti jejich nejsilnější. I proto si svých výsledků z Wimbledonu velice vážím,“ popisoval muž, jenž si zahrál v All England Clubu pět semifinále a dvě finále.

V titulových bojích s Borisem Beckerem (1986) a Patem Cashem (1987) nezískal ani set.

Počtvrté to vyjde?

Murray je otloukánkem grandslamových finále. Zatím absolvoval tři (US Open 2008 - Federer, Australian Open 2010 - Federer, 2011 - Djokovič) a ještě v nich nevyhrál set. Proti wimbledonskému titánovi Federerovi může být o něco klidnější.

„Podívejte se na to, co dokázal za posledních 10 let. Bude na mě méně tlaku, jelikož se postavím takovému šampionovi,“ myslí si. S Federerem má pozitivní bilanci 8:7, ve finále turnajů to je však 2:4.

A ještě nikdy ho nezdolal v utkání na tři vítězné sety. „Lidé asi nečekají, že to teď dokážu. Ale pokud budu hrát dobře, jsem toho schopný,“ prohlásil odhodlaně Skot.

Sampras věří Federerovi

Tohle se kamarádům přeci nedělá, chtělo by se říci. Roger Federer hrozí Petu Samprasovi, že mu sebere další rekordy. Může vyrovnat jeho sedm wimbledonských triumfů i překonat ho v počtu týdnů v čele žebříčku (236).

Švýcar by dosavadní jedničku Novaka Djokoviče předstihl o 75 bodů. „Už jsem si zvykl na to, že je Roger všechny boří,“ usmál se Sampras, pro něhož je prý snazší vidět činit to dobrého kamaráda než muže, s nímž nemá žádný vztah.

Federera před finále favorizuje. „Andy má šanci, ale nese naděje a sny celého národa. Musí podat maximální výkon. Pokud bude pasivní, nemá šanci,“ pravil Sampras.

Královské jubileum: dobré znamení

Když naposledy slavili Britové wimbledonský titul, psal se rok 1977. Virginia Wadeová tehdy ovládla ženský turnaj před zraky královny Alžběty II., jež toho roku slavila 25 let na trůnu.

Letos měla panovnice diamantové jubileum, tedy 60 let, a Murrayho triumf by krásně zapadl do historického kontextu.