Sampras: Možná budu lehce zrezivělý
Když si sedl za stůl, překladatelka na něho upřímně vyhrkla: „Teď začínám být hodně nervózní.“ Elegán Pete Sampras s nenucenou samozřejmostí přikývl.
Se širokým úsměvem na lehce zarostlé tváří, v obyčejném tričku a kožené bundě se uvelebil a desítky blesků začaly rachotit.
Legendární vítěz 14 grandslamových turnajů a jeden z nejlepších hráč historie včera dorazil do Bratislavy. Dnes zde hraje exhibici s domácím tenistou Dominikem Hrbatým. V pondělí se objeví v Praze a nastoupí proti Radku Štěpánkovi.
V jaké jste formě a jak často hrajete?
„To záleží na tom, jestli mě čeká nějaký zápas. Pokud ne, nehraji moc často. Když se ale přiblíží exhibice, jako jsou tyhle dvě, snažím se stát na kurtu zhruba třikrát nebo čtyřikrát týdně. To mi stačí, abych se dostal do formy a našel jistotu v úderech a poznal, že tělo je ve formě.“
Konec kariéry v roce 2002 jste vysvětloval také tím, že už vám chybí vášeň pro tenis. Znamenají vaše exhibice, že jste ji zase našel?
„Asi ano. Tenis si zase velmi užívám. Snaha být nejlepší na světě mě skutečně opustila v roce 2002, na tom se nic nezměnilo, ale soutěživý jsem zůstal. A také chci být pořád v dobré kondici. Nemůžete nic dělat napůl, takže na turnaje bych se vracet nechtěl. Ovšem exhibice jsou něco jiného. Chci bavit diváky i sebe tím, co mám rád.“
Berete stejně vážně exhibice proti Hrbatému a Štěpánkovi jako nedávné slavné zápasy s Federerem?
| PETE SAMPRAS |
| Narozen: 12. srpna 1971, Washington Státní příslušnost: USA Výška/váha: 185 cm/77 kg Největší úspěchy: vítěz 14 grandslamových turnajů (7x Wimbledon, 5x US Open a 2x Australian Open), 5x vítěz Turnaje mistrů; vítěz celkem 64 turnajů na okruhu ATP ve dvouhře a dvou ve čtyřhře; vítěz Davisova poháru 1992 a 1995 Rodina: ženatý, manželka Bridgette Wilsonová (herečka), synové Christian Charles a Ryan Nikolaos Ocenění: šestinásobný vítěz ankety Hráč roku ATP (1993-98), v červenci 2007 byl přijat do tenisové Síně slávy |
„Je to podobná výzva. Nechci prohrát a proti mě budou hráči toužící po tomtéž. Přece Dominik nebo Radek neprohrají s chlapem, který je skoro dvakrát tak starý jako oni! (smích) Je pravda, že v době aktivní kariéry bych si nedovolil přiletět na zápas přes půl světa den dopředu, ale byl bych na místě o čtyři dny dřív, ale tohle je přece jen jiné. Nicméně určitě chci hrát dobře.“
Uvidíme tedy boj?
(smích) „Možná budu po dlouhé cestě lehce zrezivělý, ale věřím, že se v zápase časem do toho dostanu. Chci ukázat svoji tradiční hru. Tedy dobré podání a voleje. Od sítě se nehnu.“
Dá se očekávat i zábava a show?
„Nebude předem žádný scénář a domluvy, kdo z nás co bude na kurtu dělat. Když něco přijde, bude to jen ku prospěchu. Cítím se tady dobře, takže proč ne trochu legrace?“
Odhlédneme-li od těchto dní, jaký je jinak váš život tenisového důchodce?
„Vedu obyčejný život, platím daně, jsem otcem svých dětí. Přiznávám, že nějakou dobu jsem si na život po kariéře zvykal. Nebylo snadné z toho tenisového kolotoče vysednout. Ale za těch šest let jsem se v tom dost zdokonalil. (smích) Chodím na golf, hraju basketbal, občas poker. Ale vracím se i k tenisu. Snažím se být v kondici a díky tenisu zůstávám mladší. A taky trochu podnikáme s bratrem. Ne kvůli penězům, ale proto, že muž potřebuje v životě něco dělat. I Bill Gates chodí denně do práce, a peněz má dost.“
Jak vypadá váš běžný den?
„Vstávám docela brzo, protože děti mě budí svým křikem. Zajdu na kurt, na golf nebo do posilovny. Děti zaberou hodně času, ale nemůžu být jen matka v domácnosti. Snažím se být aktivní.“
Vždy jste všechno obětoval svojí skvělé kariéře. Když si teď můžete užívat života, litujete něčeho, co jste promeškal?
„Bylo hodně věcí, co jsem nemohl dělat nebo nedělal, to je pravda. Nechodil jsem na vysokou školu, kde mladí lidé získávají svoje sociální návyky. A taky jsem se nechodil bavit jako oni. Ne že by to byla vyloženě oběť, ale kluby a party byly pro mě zavřené. No ale skončil jsem před šesti lety a osm let už jsem ženatý, takže teď party a kluby zase neexistují. Nebo bych musel chodit s manželkou.“ (směje se)
Nechtěl jste se někdy vrátit k aktivní kariéře?
„To určitě ne. Leda bych rád požádal ve Wimbledonu, abych si tam mohl zahrát pár míčů na hlavním kurtu. Dobře, možná ne pár míčů, ale jeden set. To by bylo fajn.“
Vedete svoje děti k tenisu?
„Starší syn se učí koordinovat svoje pohyby, přehazuje míč přes síť. Snažím se mu pomáhat, ale on nechce poslouchat. Ví všechno nejlépe. Také můj tříletý syn má pocit, že je už teď vynikajícím hráčem. Nemám to jako kouč lehké, mám dvě hvězdy, které neposlouchají. Můj otec to udělal dobře, dohodil mi profesionálního trenéra. Já to zatím nedělám. Hlavní je, aby kluci aspoň nějak sportovali.“
