Jako když zmáčknete gumovou hračku, ze které se ozve nepříjemný zvuk. Tak reagují někteří tenisté a především tenistky při odehrávání úderu. Své o tom ví například Maria Šarapovová či Rafael Nadal. Jak potvrdili vědci z Britské Kolumbijské Univerzity, má kromě stížností soupeřů nepříjemné hekání pro soupeře i další nepříznivé důsledky,
Už se z toho stal jakýsi rituál, kterým se baví tenisoví fanoušci po celém světě. Jak moc je hekání tenistek srovnatelné se zvukem startujícího Boingu se stalo vděčným tématem pro řadu příznivců.
Už méně si však užívají "hekajících" hráčů a hráček jejich soupeři. Proti nadměrně hlučným protihráčům se již několikrát ozval například Roger Federer nebo Martina Navrátilová. Marně.
Některé tenistky dovedly rituál "hekání" opravdu k dokonalosti. Co říci k takové Dokičové či Schiavoneové, které hlasitý zvuk vydají pro jistotu dvakrát. Jednou při úderu, podruhé po něm. Co kdyby ten první soupeřka přeslechla. Jistota je jistota.
"Pomáhá nám to se soustředit," argumentují Šarapovová a spol. Jak však svými výzkumy potvrdili vědci z Kolumbijské a Havajské Univerzity, přináší výkřiky na dvorci svým tvůrcům i další výhodu. Nebo, chcete-li, nevýhodu pro jejich soupeře.
Rafael Nadal byl ve finále s Berdychem lepší • Foto Martin Sekanina (Blesk)
"Je nepochybně dokázáno, že zvuky, které tenisté a tenistky vydávají během svých úderů, má na výkon soupeře určitě záporný vliv. Jejich reakce na údery jsou pomalejší, start na míč není tak pohotový a i jejich údery nejsou tak přesné. Ve výzkumu však budeme pokračovat, říká autor projektu Scott Sinnett.
Na druhou stranu se však o zase tak významný objev nejedná. Pomalejší reakce na údery soupeřů vysvětlila řada "postižených" hráčů a hráček tím, že přes decibely, které jejich soupeř vydává, neslyší moment zásahu míče, což je pro následnouu reakci klíčové.
Že by právě toto byl důvod, proč Šarapovová či Selešová v minulosti a Nadal s Williamsovou v současnosti vládli či vládnou světovému tenisu? Spíše ne!
