Na letišti ji oslepovaly desítky blesků od fotografů. Doma ve Velkém Oseku, kam se vydala z letiště, zářila Martině Sáblíkové do očí světla ohňostroje. Stovky nadšených fanoušků zdravily svoji novou sousedku, na uvítanou dostala dort nebo kresby dětí z mateřské školy.
Do Motelu U Jezera, v jehož restauraci ji fanoušci vítali, to má Martina Sáblíková ze svého nového domu pár set metrů. Ale včera večer jí tam cesta trvala o hodně déle než obyčejně.
Aby se dostala do budovy, kde se tísnili nadšení obyvatelé Velkého Oseka, musela se prodrat ještě zástupem lidí na parkovišti před vchodem.
A Sáblíková uslyšela: Martino, vzala byste si mě? »
Každý ji chtěl poplácat po rameni, popřát, vyfotit se nebo jenom předat kytku. Tak ohromný byl zájem o příjezd zlaté hrdinky z Vancouveru, která se do Velkého Oseku vloni nastěhovala.
A místní jí dali najevo, jak moc jsou na to hrdí. „Čí je Martina? Naše!“ povzbuzoval narvanou hospodu jeden z fanoušků, stojící na stole. „Martina, Martina!“ odpovídali mu ostatní. Sál se otřásal nadšením. Tak napěchovaný prý ještě nikdy nebyl.
VIDEO: Hrdinka Sáblíková už je doma »
„Tohle je naprosto úžasný, skvělý,“ děkovala dojatá Sáblíková, kterou její příznivci ne a ne pustit domů. Mezi dárky, které jí donesli, bylo i více než deset velkých kreseb dětí z nedaleké mateřské školy. Děti je nakreslily ještě před olympiádou a pak je v den zahájení vyvěsily na plot.
„Jsem strašně ráda, že jsem tu radost mohla předat, že jste ji měli se mnou. Je vás tady tolik, až mi naskočily slzy. A jak říkal i kouč, já jsem tady doma,“ zvolala Sáblíková k nadšení všech.
V motelu hodinu a půl před začátkem oslavy už byly všechny stoly obsazené, místní postávali všude, kde bylo volno, a další zájemci ještě přicházeli. V sedm hodin, když začal ohňostroj a Sáblíková se dostavila, už byl vevnitř i venku velký dav několika set lidí.
„Přijeli i přespolní,“ popisoval starosta Jiří Otta, hlavní postava fanklubu rychlobruslařky. Jako poděkování předal jí i trenéru Novákovi velké skleněné kapky štěstí.
„Když jsi přebírala zlato, my jsme tady uronili mnoho slz dojetí. Z nich jsme sestavili tyhle kapky,“ líčil Sáblíkové a Novákovi starosta.
Tím Nováka vyprovokoval k dalšímu komplimentu: „Doufám, že když jsem tam na ovále skákal radostí, že jste tady skákali taky!“ volal do davu. „Jasně!“ bylo mu odpovědí. A oslava dostala další grády. Trvala hodně pozdě do noci...
