Loni v květnu se mu obrátil svět. Miroslav Pelta přišel po dotační kauze ve fotbale skoro o všechno, ale jedno mu zůstalo – jeho Jablonec. I proto má teď bývalý předseda asociace báječnou náladu. Jeho klub, navzdory ekonomickým potížím, válcuje na jaře ligu a hlásí se do Evropy. Bývalý nejvyšší představitel českého fotbalu měl pro první rozhovor po zatčení podmínku, že bude mluvit pouze o Jablonci, jeho vzestupu a staronovém trenérovi Petru Radovi. Řeč ale nakonec přišla i na další témata. Co si myslí o střelci Stanislavu Teclovi, kterého si stáhla zpět Slavia. Jak komentuje sparťanskou éru pod Andreou Stramaccionim? Jak to bylo s čínskou CEFC coby sponzorem klubu? A co si myslí o videu ve fotbale?

Od svého zatčení, vyjma svérázného a památného projevu na prosincové valné hromadě, bývalý fotbalový předseda Miroslav Pelta nepromluvil. Mlčení prolomil až nyní, exkluzivně pro deník Sport. A evidentně je znovu ve formě.
Proč nemůžete mluvit o své kauze, zadržení nebo pobytu ve vazbě?
„Na doporučení svého advokáta Bronislava Šeráka se nechci ke svému obvinění veřejně vyjadřovat, ačkoli bych velice rád. Trestní řízení je totiž v této fázi neveřejné a já sám jsem si několikrát stěžoval a dával podněty na úniky informací z trestního spisu, když informace skutečně unikly na veřejnost. Nebo když byly vydávány za informace pocházející z vyšetřovacího spisu a já nebo můj advokát jsme je ve vyšetřovacím spisu nenašli. Samozřejmě se k celé dotační kauze vyjádřím, jakmile to bude možné.“
Když si toto odmyslíme, jak se daří?
„Mně se daří dobře, když se daří Jablonci. Takže teď je krásně. Jenom ta zima byla dlouhá, to jsem se bál, aby se na nás neprojevila. I když psali, že průměrná teplota je vyšší než obvykle, na mě ta zima působí jako suchá a nepříjemná – a na fotbal potřebujeme lepší počasí a už konečně jaro. Tohle je nepříjemné a taky nákladnější.“
Je Jablonec dobrá terapie na životní kotrmelec, který vás potkal loni v květnu?
„Jo, to víte, že jo. Jablonec je moje dítě. Vždycky jsem se k němu hlásil. Vždycky jsem říkal, že Jablonec má štěstí, že jsem se v roce 1991 přihlásil a stal se předsedou oddílu. Od té doby jsem šéfem toho klubu. Byl jsem sice pár let na Spartě, ale mentálně jsem ho nikdy neopustil.