Český horolezecký svaz - Rozcestník českého sportu | iSport.cz

Český horolezecký svaz

Webové stránky: http://www.horosvaz.cz/

Základním a současně původním odvětvím horolezectví je alpinismus – výstupy na vrcholy v horách a velehorách, včetně zlézání osmitisícových vrcholů. K horolezectví patří také sportovní lezení odehrávající se na skalách, mimo horské prostředí; v Čechách je jeho významnou součástí pískovcové lezení. Horolezeckou disciplínou je i bouldering (lezení po kamenech bez jištění lanem), lezení v ledu a drytooling a skialpinismus. Součástí horolezectví jsou i závodní disciplíny: světové pohár, mistrovství světa a Evropy jsou organizovány v lezení na obtížnost, v lezení na rychlost, v boulderingu, v ledolezení i ve skialpinismu. Z našich současných (horo)lezců patří ke světové špičce především Adam Ondra (sportovní lezení, bouldering), Marek Holeček (alpinismus), Lucie Hrozová (ledolezení), Libor Hroza ml. (lezení na rychlost).

Kontakt:
Zátopkova 100/2
Břevnov
169 00 Praha 
Telefon: +420 296 118 347
E-mail: info@horosvaz.cz 


10. srpna 2018 • 11:10

Zprávy z MS mládeže v soutěžním lezení

Mistrovství světa mládeže, které se konalo v Moskvě, bylo zahájeno ve čtvrtek 9. srpna a zakončeno 16. srpna. čtvrtek 16.8. - semifinále a finále v lezení na obtížnost kat. BDo semifinále se probojovali Marek Jeliga (13. místo), Ondřej Slezák (14. místo), Nikola Králíková (16. místo), Michaela Smetanová (21. místo) a Markéta Janošová (22. místo). Semifinále těsně uniklo Elišce Bulenové, která se umístila na 27. pozici. Na 57. místě skončil Lukáš Doleček a Jáchym Cink obsadil 59. příčku.V semifinále dopadli naši reprezentanti takto:Markéta Janošová se umístila na 12. místě, Ondřej Slezák se umístil na 18. místě, Marek Jeliga skončil na 20. pozici, Michaela Smetanová obsadila 22. místo a 26. příčka patří Nikole Králíkové.středa 15.8. - kvalifikace v lezení na obtížnost kat. B, finále v lezení na obtížnost kat. A a junioři / juniorkyJakub Konečný získal stříbrnou medaili v lezení na obtížnost v juniorské kategorii. Eliška Adamovská se probojovala ve finále téže disciplíny na 4. místo. Gratulujeme!         úterý 14.8. - kvalifikace lezení na obtížnost dívky kat. A, finále v boulderingu kat. B, semifinále lezení na obtížnost junioři/juniorky a kat. AJakub Konečný postoupil z 5. místa do finále v lezení na obtížnost. Do finále v lezení na obtížnost se dostala i Eliška Adamovská, v kat. A. Lenka Slezáková skončila v semifinále v téže disciplíně na 26. místě. pondělí 13.8. - kvalifikace v lezení na obtížnost junioři / juniorky a kat. A, semifinále v boulderingu kat. BJunior Jakub Konečný se probojoval z 5. místa do semifinále v lezení na obtížnost. Do semifinále postoupila, z 26. místa, i Lenka Slezáková. Marek Jeliga obsadil 21. místo v semifinále boulderingu, kat. B.      neděle 12.8. - kvalifikace v boulderingu kat. B, kvalifikace v lezení na rychlost junioři a juniorky, finále v boulderingu kat. A, finále v lezení na rychlost juniořiMarek Jeliga postoupil ve své kat. B ze 17. místa do semifinále závodu v boulderingu.          sobota 11.8. - semifinále v boulderingu kat. A, finále v boulderingu junioři pátek 10.8. - kvalifikace a finále v lezení na rychlost kat. B, kvalifikace v boulderingu kat. A, semifinále junioři v boulderingu- Tereza Cibulková postoupila do finále v lezení na rychlost v kategorii B a vybojovala v něm 10. místo, O jediné místo unikl postup do semifinále v boulderingu dívek kat. A Elišce Adamovské, která obsadila 21. místo.- Junior Jakub Konečný vybojoval v semifinále v boulderingu 11. místo.           čtvrtek 9.8. - kvalifikace juniorů a juniorek v boulderingu a kvalifikace kat. A v lezení na rychlostJakubovi Konečnému se v kvalifikaci v boulderingu podařilo vybojovat 20. místo a postoupil do semifinále.         středa 8.8. - registrace    Fotografie: Monika Brkalová B. Valentová, sekretariát ČHS

8. srpna 2018 • 12:59

Slet Sokolíků v žulovém Bergellu

Koncem července se uskutečnilo další lezecké soustředění Sokolíků - mladých alpinistů, tentokráte v italském Bergellu. Na vícedélky se vypravili téměř všichni členové družstva Sokolíků, doprovázel je zkušený alpinista Pavel "Džony" Jonák a samozřejmě vedoucí týmu Standa "Sany" Mitáč, který pořídil veškerou fotografickou dokumentaci.  Honza Novák v cestě Kundalini 6a, 350 m nad Val di Mello Na našem webu si můžete přečíst reportáž od Juraje Kováčika, velký článek o výjezdu do Bergellu chystá pro eMontanu Bětka Vlčková. Další informace na stránce Sokolíci. Hlavním partnerem Sokolíků je značka Mountain Equipment Tým Sokolíků podporují také značky TENDON a Rock Empire. B. Valentová, sekretariát ČHSReport od Juraje Kováčika  Do Itálie jsme přiletěli na konci července a týden jsme tam okupovali místní lezecké sektory. Byl to náš první společný výjezd na pořádnější vícedélkové lezení a po Sasku druhý oficiální výjezd celkově. Kromě Skočáka (Jakuba Skočdopole), který tou dobou bouleroval v africkém Rocklands, se akce účastnili všichni Sokolíci, to jsou: Alex, Bětka, Lukáš, Honzál, Sam, Zbyšek a Juraj.Vůdčími osobnostmi byly tentokrát kromě nadšeného Sanyho (Standy Mitáče) i ostřílený Džony (Pavel Jonák). Zbyšek Černohous, cesta Kundalini 6a, 350 m nad Val di Mello První den jsme nebyli moc čerství, protože se cestovalo přes noc, přesto jsme hned vyrazili lézt. Zatím jen do blízkého sektoru Pesfungi se sportovně odjištěnými cestami a dávali jsme si především první délky na rozlez. Padlo pár cest, mezi nimiž nechybělo převislé a spárové „Cristalli che ridono“ za 7b, které na RP přelezl Honzál. Pavel Jonák u vstupu do Hotelu Qualido Honza Novák, cesta Artemis 7b+, 750 m, Qualido Druhý den patřil oblasti Dimori Degli Dei, ve které konečně přišlo na vícdélkové potěšení, i když zatím jen 350metrové s cestami do francouzského 7a. Přesto cenné zkušenosti s týmovým lezením na bigwallu. Hledání štandu na slanění nikdy neomrzí, neb vždy může překvapit. Praxe generuje spoustu nečekaných situací. Naproti obřímu Qualidu Přesun pod Punta Allievi Třetí den jsme si sbalili to nejnutnější a vydali jsme se na čtyřhodinový výšlap do „Hotelu Qualido“, ze kterého jsme se připravovali na výstup stejnojmenné stěny dalšího dne.Ve čtvrtek jsme se už brzo ráno hrnuli směrem k vrcholu. Polovina družstva cestou „Magic Line“ 7c (750 m) a druhá cestou „Stargate“ 7b+ (rovněž 750 m). Obě cesty měli první délku sice psanou za 6a, ale zato byla morálová a dost možná také podceněná. Džony o nich prohlásil, že jsou tu „na odrazení případných zájemců“, ale nás neodradily a valili jsme dál, vzhůru k nebi, nic nás nezastaví. „Magic Line“ nakonec padla, i když došlo na bloudění a nejtěžší délka povolila až na druhý pokus. Druhá skupina byla slabší a na trofej „Stargate“ si ještě bude muset natrénovat a počkat na příště. Délku za 7b+ jsme museli hákovat a spočítali jsme si, že na vrchol a dolů už to za světla nestihneme. Ve dvou třetinách jsme tak boj vzdali a začali slaňovat. Přesto jsme si odnesli mnoho zážitků z krásného vzdušného lezení v plotnách i převisech. BC pod Punta Allievi Další den jsme se přesunuli do dalšího bivaku, což obnášelo přechod hřebenu. Bivak se nachází nad Rifugio Allievi Bonacossa (2395 m) a pod Punta Allievi (3121 m). Zatmění Měsíce jsme té noci z bivaku neviděli, ale pro mě osobně to byla přesto naprosto neopakovatelná noc. Ležel jsem mezi kameny, Měsíc svítil a já přemýšlel. Takovéhle rozjímání člověk doma jen tak nezažije. Ležíš, myslíš na zítřejší cestu, nemůžeš spát, ani nechceš, přemýšlíš o svých trápeních a zase o zítřejší cestě a jak moc ji chceš vylézt. Zavřeš na chvíli oči, otevřeš je, obloha se celá promění. Předtím byla krásná, teď je úplně jiná a snad ještě krásnější. Zavřeš oči potřetí, jen na chvíli. Otevřeš je a je ráno. Modro, dole jen peřinky mraků, které skrývají vše pod dva tisíce metrů a ty jsi vysoko nad nimi. Takže sedíš na ostrůvku jménem Alpy a svět leží pod tebou. Máš ho na dlani. Lukáš Ondrášek a Bětka Vlčková u nástupu Inschallah 6b+, 750 m na Punta Allievi A jde se lézt! S tímhle pocitem, jsme pány světa!!!První skupina, která si přeje vylézt cestu „Inshallah“ 6b+ (750 m) už je dávno ve stěně. Naše skupina teprve snídá a už vyráží pod nástup „Il Fortissimo“ 6b+ (340 m, JV pilíř). Respekt z cest se ukazuje jako zbytečný, jištění je více než dostačující, trochu obtížné jsou jen první délky, zbytek je lehký, ale krásný. Pohodové lezení a v poledne jsme nahoře. Při slaňování první skupiny ale začíná pršet, a tak si část z nás zažila nemilý pocit, když ti na štandu prší do klína, zanedlouho jsi mokrý celý. Druhá skupina už čeká v bivaku, rychle se převléct a začít sušit. Po cestě jsme zachránili dva Italy, kterým se zaseklo lano při slaňování. Kdo ví, jak dlouho by tam čekali v tom dešti na záchranu a jak by vůbec dopadli, nebýt nás? L. Ondrášek v první části cesty Inschallah, 6b+, 750 m na Punta Allievi Bětka Vlčková ve vrchních pariích cesty Inschallah Bětka Vlčková a Lukáš Ondrášek na vršku Punta Allievi Den sedmý, neděle. Cíl je jediný, sejít z kopce do údolí. Cestou potkáváme nádherné scenérie zelených údolí, v nichž se pasou koně a nad nimi se tyčí hory a nad horami modré nebe a pod ním my – jdeme a je nám dobře." text Juraj Kováčikfoto Standa Mitáč

7. srpna 2018 • 09:08

Začíná Mistrovství světa mládeže v soutěžním lezení

Ve čtvrtek 9. 8. začíná v Moskvě Mistrovství světa mládeže v soutěžním lezení, které potrvá až do čtvrtka 16. 8. Závodit se bude v lezení na obtížnost, boulderingu a lezení na rychlost, na rozdíl od loňska však nebude na programu MSJ kombinace. Zaregistrováno je více než 1 100 závodníků ze 43 zemí. Soutěží se v šesti kategoriích – chlapci a dívky B (14 – 15 let), A (16 – 17 let) a Junioři (18 – 19 let). Z České republiky bude startovat 23 závodníků. Komise soutěžního lezení ČHS zajistila pro výpravu poprvé v historii MSJ kromě mezinárodních koučů i vlastní fyzioterapeutický servis týmu Fyzio Gym Cooper, který s českou reprezentací spolupracuje v rámci přípravy a výrazně se podílel na úspěšném Mistrovství Evropy mládeže. Partnerem mládežnické reprezentace je společnost Rock Point. O výsledcích českých reprezentantů i on-line přenosech vás budeme průběžně informovat na fcb a webu ČHS. Tomáš Binter

1. srpna 2018 • 10:07

Další cena Arco Rock Legends pro Adama Ondru

Adam Ondra získal další, v pořadí již čtvrtou cenu Arco Rock Legends - cenu pro nejlepšího skalního lezce. Letošní ocenění Wild Country Award - získal Adam za nejtěžší cestu světa - Silence, obtížnost 9c, kterou přelezl loňský rok v norském Flatangeru. Gratulujeme!Adam Ondra posouvá hranice lezení. Jako první vylezl cestu obtížnosti 9c Cenu pro nejlepšího sportovního lezce - La Sportiva Competition Award - získal mistr světa v lezení na obtížnost v roce 2017, Romain Desgranges. Do horolezcké síně slávy byl uveden a cenu Dryarn Climbing Ambassador by Aquafil získal Reinhold Messner, jehož význam pro světové horolezectví není třeba představovat.  B. Valentová, sekretariát ČHS

31. července 2018 • 14:03

SVĚTOVÝ POHÁR V LEZENÍ NA OBTÍŽNOST A RYCHLOST V ARCU

Další závod světového poháru dospělých v lezení na obtížnost a rychlost proběhl 27. - 28. 7. tentokrát v italském Arcu.  Z našich reprezentantů se jej zúčastnili nakonec jen 3 zástupci obtížnosti Adam Ondra, Jakub Konečný a Vojtěch Trojan, reprezentantů na rychlost bylo 5 – Jan Kříž, Petr Burian, Matěj Burian, Hana Křížová a Denisa Mercová.  Páteční kvalifikace provázelo šílené vedro, ve kterém se nedalo dýchat, natož lézt. Cesty postavené německým stavěčem Christianem Bindhammerem vypadaly zajímavě, jen u žen se jedna z nich příliš nepovedla, když hned 19 z nich, a to i favoritek, skončilo v jednom nepříjemném dlouhém kroku, nebo pro některé skoku, do struktury. Naši muži Adam Ondra a Jakub Konečný začínali na kvalifikační cestě č.2, která se jevila jako „lehčí“. Jakub startoval jako devátý a po bezproblémovém přelezu spodní části si před nálezem do stropu špatně postavil nohu a krok do dalšího chytu nedotáhl. Jakub byl zklamaný, protože se podle jeho slov v cestě cítil dobře a až do místa, kde spadl neřešil žádný problém. Adam Ondra svou první kvalifikaci topnul a byl překvapen, že ho následovali ještě jen 2 závodníci. Vojta Trojan šel na řadu až mnohem později a začínal na první kvalifikační cestě. Vojta se v cestě už od začátku necítil dobře a pravděpodobně dlouhým pobytem na slunci a díky velkému vedru se nedokázal pořádně zaktivovat ... dolezl do kroku do velké obliny asi v půlce cesty, který ale potrápil nebo dokonce eliminoval spoustu zkušenějších lezců. V druhé kvalifikaci Kuba od začátku lezl trochu nejistě a po těžkých krocích přes převis do oblin se nedokázal spravit a celkem překvapivě spadl níž, než asi i sám čekal. Celkově skončil 55. Kuba se k cestám a svému výkonu vyjádřil takto: „Že by se mi tento závod povedl, to se říct nedá, kvaldy jsem bohužel zalezl na slabých 50% a výsledek tomu odpovídal, nálada šla ale nahoru, když jsem si v Massone vylezl tři 9áčka, určitě dobrá oběť a i dodatečné potvrzení formy.“ Adam se v druhé cestě rozběhnul a nechal se zastavit až cvakáním topové expresky. Sám říkal, že mu druhá kvalda připadala těžší, i když nakonec měla 8 topů. Vojta se svým vysokým startovním číslem zase dlouho čekal - až do 17 hodiny, aby se představil v druhé kvalifikační cestě. Lezl ji mnohem rozhodněji než tu první, ale na těžký a nepříjemný krok pod stropem už nezbyly síly… Vojta se umístil jako 65. Vše okomentoval takto: „Závod v Arcu se mi příliš nevydařil. Do mého lezení se promítla celková únava po měsíci stráveném závoděním a cestováním. I když jsem neudělal moc chyb, tak s výsledkem a se svou výkonností nejsem moc spokojen. Jinak kvalifikace se stavěčům hodně povedly a moderní styl cest se mi líbil. Teď už se chystám domů, trochu si odpočinout  a poladit formu na MS juniorů v Moskvě.“ Páteční večer po kvalifikacích patřil předávání cen Wild Country Rock Award, kde jsme mohli hrdě zatleskat Adamovi Ondrovi k jeho ocenění za neuvěřitelné výkony v minulé sezóně. V sobotu po poledni- opět v těžko popsatelném vedru – začalo semifinále. Adam  rychle a s přehledem dolezl do stropové pasáže, kde se po těžkém cvakání expresky dostal do špatného chytu na struktuře a nedotáhnul se do dalšího bočáku. Tohoto výsledku dosáhlo 5 závodníků, ale po uznání protestu Slovinců na Adamovo „plusko“ a přehodnocení bodování výkonu Stefana Ghisolfiho se pořadí proměnilo a Adam postupoval z 5. místa do večerního finále. O finálové cestě a o tom, jak se mu lezlo už Adam sám říká: „Finálová cesta byla dost brutální, těžké a nejisté pozice těla, člověk si nemohl nikde vydechnout ani psychicky. Ačkoliv v kvalifikaci a semifinále jsem se cítil relativně jistě a pohodlně, ve finále to byl pro mě boj od začátku. Nakonec jsem byl rád, že jsem dolezl, kam jsem dolezl, i když na 2. místo stačilo tak málo.“ Adamovi chybělo plusko na zmiňovanou druhou pozici, ale nakonec byl po počátečním zklamání spokojen se 4. místem. Pro závodníky startující v lezení na rychlost započal tento světový pohár již v pátek 27. 7., kdy proběhl tvz. practice. Bývá zvykem practice zařazovat před samotnou kvalifikaci, ale je však na rozhodnutí Jury presidenta, kdy a jestli vůbec practice proběhne (např. na světovém poháru ve Villars practice nebyl vůbec). Samotný závod tedy probíhal až v sobotu za účasti pěti českých závodníků. Nejlépe si z našich reprezentantů vedl Jan Kříž, kdy se mu podařilo probojovat z doslova nadupaných kvalifikačních kol do osmifinálové šestnáctky (posledním postupujícím do 1/8 finále byl Rus Shikov s časem 6.33s). Tam se nejprve ve vyřazovacích duelech potkal s Italem Gonterem, kterého porazil se svým nejlepším časem na tomto závodě – 6.16s. Ve čtvrtfinále nastupoval již proti podstatně rychlejšímu závodníkovi – Rus Timofeev (čas z kvalifikace: 5.80s). Tento duel byl plný emocí, kdy po vydařeném startu Honzy, udělal Timofeev chybu. V momentě, kdy byl Honza o skorou celou délku svého těla před Rusem, udělal také chybu a než se opět vzpamatoval, Timofeev se již rozběhl v plné rychlosti a v závěru Honzu porazil o 0.11s. Celkově se tedy Honza umístil na pěkném 7. místě s lehkým zklamáním, že nedokázal využit chyby Timofeeva pro následný postup. Třicátá první příčka patřila jak v kategorii žen, tak v kategorii mužů zástupcům České republiky – Haně Křížové a Petrovi Burianovi.Hanka (závodící stále v mládežnických kategoriích – kat. A) předvedla výkon pod svoje možnosti – 11.36s, spokojená není ale nevěsí hlavu a stejně tak jako v mužské kategorii Ital Zodda (také startující v mládežnických kategoriích, zde 21. místo – 6.48s) – říká, že si sílu a štěstí šetří do nadcházeních závodů – tedy na juniorské mistrovství světa, které se koná již příští týden v Moskvě.Petr předvedl vyrovnaný výkon 7.05s, se kterým je spokojen, jelikož na mezinárodních závodech se jedná o jeho zatím nejlepší dosažený výsledek. Do budoucna věří, že se dostane pod hranici 7s tak, jak se mu to podařilo na kvalifikačních závodech na domácí (neoficiální) stěně v Brně. Čtyřicátá příčka v kategorii žen patří Denise Mercové. Tato mladá závodnice (závodící stále v kategorii juniorek) se lezení věnuje poměrně krátkou dobu a opět se jí podařilo posunout hranici jejího osobního rekordu z mládežnických závodů v Imstu (14.64s) – a to s časem 13.14s. Matěj Burian, který se již poměrně dlouho trápí se zraněními, do tohoto závodu nastoupil, a obsadil konečné 57. místo s časem 9.42s. Matěj spokojený nebyl, jelikož udělal v pokusu chybu, která ho zbrzdila a zabránila mu zalézt časy, které je zvyklý lézt. Všem zúčastněným děkujeme a přejeme hodně štěstí do následujících závodů. kouč Alexandra Gendová, Eva Křížová, foto Petr Piechowicz 

25. července 2018 • 14:28

Evropský pohár mládeže v boulderingu Sofie – první medaile pro ČR

O víkendu 21. – 22. 7. hostilo lezecké centrum Walltopia v bulharské Sofii poslední letošní závod Evropského poháru mládeže v boulderingu. Pětičlenná česká reprezentace navázala na výsledky v předešlých závodech a dosáhla velkého úspěchu, když poprvé v historii této soutěže postoupily do finále dvě naše závodnice a úspěch korunovaly získáním jedné bronzové medaile.  Sobotní kvalifikaci odstartovaly dívky kategorie B, kde mezi 30 závodnicemi nastoupily naše Michaela Smetanová, Eliška Bulenová a Tereza Širůčková. Všechny tři dívky přelezly bez vážnějších problémů nejlehčí tři bouldery a mohly se soustředit na řešení těžších problémů. Nejlépe si s nimi poradila Míša Smetanová, která nakonec dokázala topovat šest boulderů. Nad její síly byl pouze boulder číslo 5 – ten v kvalifikaci nevylezl nikdo a zónu v něm zapsala pouze jedna italská závodnice – a boulder číslo 6, který nakonec zaznamenal čtyři topy. Míša navíc prokázala pevné nervy, když boulder číslo 8 vylezla až ve svém posledním pokusu a tím si zajistila postup do finále z výborného 5. místa.  Eliška Bulenová sice při rozlezu sebevědomím nehýřila, ale v závodě pak předvedla velkou bojovnost. Závěrečná část boulderu číslo 7 vedla velkým převisem a zároveň se dopadiště pod ním mírně svažovalo, čímž hrozilo nebezpečí pádu hlavou do nejnižší části žíněnky.  Eliška právě takový nepříjemný pád absolvovala a byla po něm hodně otřesená, avšak odhodlaná znovu nastoupit a boulder vylézt, což se jí nakonec podařilo a sklidila tím zasloužené uznání všech přihlížejících. Celkově se Elišce povedlo vylézt pět boulderů, přičemž i vzhledem ke zmíněným problémům na sedmičce se vůbec nedostala na boulder číslo 4, který by určitě také byl v jejích možnostech. Ve výsledku z toho byl postup do finále z osmé pozice.  Terka Širůčková do kvalifikace nastoupila velmi odhodlaně. Po prvních třech boulderech vylezla na druhý pokus technickou čtyřku, bohužel se jí však nedařilo v boulderu číslo 8, kde měla problémy v úvodní části ještě před zónou. Tu se jí podařilo přelézt až posledním pokusem a dostala se ke kroku do topu, který však již nedotáhla. Terka tak se čtyřmi topy a jednou zónou skončila na velmi pěkném 14. místě, přičemž topnutí zmíněné osmičky jí mohlo posunulo až na postupové 10. místo.  Martin Mikulec taktéž začal svoji kvalifikaci mezi 43 závodníky kategorie B velmi sebejistě. Včas se zařadil do fronty na první boulder a prvním pokusem ho přelezl. Po poradě s koučem pak upustil od čekání ve frontě na další lehčí boulder, a vyrazil do těžších, z nichž se mu tři podařilo přelézt. Následně si došel pro lehčí boulder a pak už se mohl soustředit na tři nejtěžší kvalifikační problémy, které však již byly nad jeho síly. Celkově tak s pěti topy obsadil velmi dobrou 19. pozici.  Jako poslední nastoupilo v podvečer do kvalifikace 28 juniorů, mezi nimi i Jan Macharáček. Honzovi se povedlo vylézt dva bouldery a na dvou zapsat zónu. Některé z dalších boulderů pak byly také v jeho možnostech, bohužel mu ale došly pokusy. Celkově tak Honza obsadil 22. příčku.  Nedělní finále se tak odehrálo za účasti dvou našich reprezentantek v kategorii B. Jako první z nich nastoupila Eliška Bulenová. V prvním pokusu lezla velmi jistě, zapsala zónu, jenže při následném postupu k topu šlápla nohou za černou pásku a musela tak svůj pokus ukončit. Tohoto „prohřešku“ se nakonec dopustily téměř všechny závodnice. Ačkoliv i v dalších pokusech se Eliška dostávala ke kroku do topu, boulder se jí nakonec vylézt nepovedlo. Podobně i na druhém boulderu došla Eliška prvním pokusem do zóny, ale následný dlouhý tah doleva byl nad její síly a ani v dalších pokusech se jí nepovedlo přes něj přejít. Ve třetím boulderu se i přes pokusy českého týmu Elišku přibrzdit a pošetřit tak síly na čtyřku naše závodnice snažila do poslední vteřiny zapsat alespoň zónu, přičemž k tomu využila snad všechny části těla – chvíli se držela dokonce hlavou, bohužel marně. V posledním boulderu se pak Elišce na třetí pokus podařilo dolézt do zóny a pokračovala stropem až k topu. Při přidávání druhé ruky do topového chytu však Eliška spadla a zopakovala situaci z kvalifikace – nepříjemný pád do svažujícího se dopadiště tentokrát nenechal klidného už ani JURY Presidenta, který se ihned rozběhl pro lékaře. Na to ale Eliška nebyla vůbec zvědavá, rychle se oklepala a dřív, než se kdokoliv stihnul vzpamatovat, byla v boulderu znovu. Bohužel však se stejným výsledkem. Eliška pak nastoupila ještě jednou, poté co překážejícího lékaře odstrčila stranou, avšak to už ji vypršel časový limit. Celkově tak dosáhla na tři zóny na pět pokusů a udržela výborné 8. místo – a konečně se mohla nechat vyšetřit.  Míša Smetanová v prvním boulderu bez problémů dolezla do zóny, ani ona se ale nevyvarovala „přešlapu“. V dalších pokusech se pak Míša dostávala až ke kroku do topu, ale na ten se jí dosáhnout nepodařilo. První boulder nakonec vylezly pouze dvě závodnice. Podobná situace se opakovala i na dvojce, kde se Míše povedlo dostat do zóny na první pokus, ale následný nátah doleva byl i nad její síly. Tento problém překonala pouze budoucí vítězka Luce Douady z Francie. Ve třetím boulderu se Míša dostala až ke skoku do zóny, tu se jí ale nikdy nepovedlo udržet, a tak se ještě před vypršením časového limitu odebrala „na odpočinek“. V tomto boulderu nezapsala žádná ze závodnic ani zónu. Na posledním boulderu se Míša nejprve jedním pokusem „zastřílela“ a napodruhé už pak precizně trefila obouruční skok na začátku, dotáhla i dlouhý krok do zóny a s velkým klidem si došla pro top. Celkový součet jeden top na dva pokusy a tři zóny na čtyři pokusy tak znamenal vynikající 3. příčku a první medaili pro ČR v historii této mládežnické soutěže.                      Rádi bychom tímto poděkovali všem závodníkům za vzorný přístup k reprezentaci a vynikající výkony. Speciální poděkování pak patří partnerovi české mládežnické reprezentace – společnosti Rock Point. Závod v Sofii byl posledním závodem Evropského poháru mládeže. Naše reprezentanty však čeká ještě Mistrovství světa v Moskvě a Mistrovství Evropy v Bruselu. Přejeme jim tak mnoho úspěchů na těchto vrcholných soutěžích. kouč ČHS David Urbášek, foto David Urbášek

23. července 2018 • 10:18

SP v lezení na obtížnost Briancon 2018

                Ve dnech 20. – 21. 7. hostil francouzský Briancon další závod Světového poháru v lezení na obtížnost. Mezi více než osmdesátkou špičkových lezců v kategorii mužů byla česká reprezentace opět úspěšná, když Jakub Konečný vybojoval svou čtvrtou životní a druhou letošní semifinálovou účast v této vrcholné soutěži.                  Jakub Konečný zahajoval v kvalifikační cestě č. 2 jako dvacátý pátý v pořadí a od českého týmu již měl informace o problematickém cvakání expresky těsně pod výlezovou hranou. Přesto se ji Jakubovi nepodařilo cvaknout na poprvé, a i když věděl, jak je nutno situaci řešit, aby si další postup co nejméně zkomplikoval, opakované cvakání v nepříjemném místě ho stálo tolik sil, že nad hranou už nedokázal zapnout další expresku a následoval pád. Pro Jakuba to znamenalo 40. místo v cestě. Do kvalifikace č. 1 nastupoval opět s informacemi od dalších dvou českých reprezentantů, kteří ji lezli před ním, přes obtíže zvládl boulder v první třetině, který zastavil řadu závodníků včetně Vojty Trojana a pak s přehledem pokračoval až do chytu pět kroků pod topem, kde to dle jeho slov „už bylo peklo.“  Výsledkem byla dělená 14. – 16. pozice v cestě a díky tomu postup do semifinále z 26., tedy poslední postupové příčky.                  Semifinále, jehož start pořadatelé urychlili kvůli blížící se bouřce, se Jakubovi nelezlo příliš dobře. Cestu se mu nedařilo optimálně číst a problémy řešit optimálním způsobem. Jeho výkon i tak stačil na zlepšení pozice z kvalifikace na celkové výborné 22. místo.                 Tomáš Binter ml. zahajoval rovněž v cestě č. 2, kde lezl jako osmý v pořadí, což nedávalo příliš šancí poučit se od soupeřů. Proto přelezl cvakání poslední expresky pod výlezovou hranou, které se v průběhu závodu ukázalo jako rozhodující u většiny závodníků, kteří tam dolezli, a musel se několik kroků vracet. Cvaknutí expresky na podruhé zvládl, i znovu dolézt zpět na hranu, ale na dostatečně dlouhé dynamo do odpočinkového chytu nad hranou už pak neměl dost sil. To mu vyneslo dělenou 47. – 57. pozici v cestě. Ve druhé kvalifikaci bez problémů přelezl klíčový boulder, v následující pasáži se rozhodl odpočinout v dobrých chytech, proto se v cestě vrátil, ale špatně přestavěl nohy a následující krok nedotáhl. Výsledkem byla dělená 57. – 58. příčka v cestě a 57. celkově.                  Vojta Trojan zahajoval v kvalifikaci č. 1 jako osmnáctý v pořadí. Vzhledem k potížím ve spodní části cesty, kde mu chyty dle jeho slov klouzaly, do zmíněného boulderu dolezl už ve stavu, který mu jej nedovolil vyřešit, což znamenalo 76. – 80. místo v cestě. Kvalifikaci č. 1 lezl jako poslední z našich závodníků, klíčovou expresku se mu podařilo sice cvaknout na poprvé, ale i tak už mu nezbývaly síly na dynamo do chytu nad hranou. Díky tomu, že rozhodčí uznali jeho sporné +, obsadil Vojta dělenou 47. – 57. pozici v cestě a 67. celkově. Tím potvrdil vzácnou vyrovnanost svých nejlepších letošních výsledků v SP, protože 67. příčka mu patřila i v prvním letošním závodě ve Villars.                 V kategorii žen jsme tentokrát neměli zastoupení. Vítězem závodu se mezi muži stal Němec Alexander Megos a mezi ženami Slovinka Janja Garnbret.                 V rámci sezóny 2018 je za námi trojice závodů SP ve všech disciplínách s účastí českých reprezentantů a lze tak srovnávat výsledky. Je nutno uvést, že do sezóny zatím nezasáhli někteří naši špičkoví lezci: úřadující mistr světa v lezení na obtížnost a vicemistr světa v boulderingu Adam Ondra, který nastoupí až za týden v Arcu a pak se soustředí na závod MS, medailista závodů SP, MS i ME v lezení na rychlost Libor Hroza ml., jemuž zdravotní problémy zkomplikovaly začátek sezóny, semifinalistka SP a MS z minulých let Iva Vejmolová, která se rovněž soustředí na MS nebo Lenka Slezáková, která dokázala bodovat v závodech SP 2016, ale letos preferuje juniorské soutěže EYC a MS v obou kategoriích. Srovnání tří nejlepších výsledků českých reprezentantů v závodech SP v jednotlivých disciplínách je následující:Lezení na obtížnost – čeští muži startovali ve třech závodech, ženy pouze v jednom (Chamonix)Muži: 9. Jakub Konečný (Chamonix), 22. Jakub Konečný (Briancon), 57. Tomáš Binter ml. (Briancon)Ženy: 44. – 46. Eliška Adamovská, 74. Eliška Novotná Bouldering – čeští muži startovali ve třech závodech, ženy pouze v jednom (Moskva)Muži: 12. – 13. Martin Stráník (Moskva), 29. – 30. Martin Stráník (Vail), 69. – 70. Štěpán Stráník (Vail)Ženy: 86. Karina Bílková, 91. Daniela Kotrbová Rychlost – čeští muži startovali ve třech závodech, ženy pouze ve dvouMuži: 5. Jan Kříž (Moskva), 15. Jan Kříž (Chamonix), 18. Jan Kříž (Villars)Ženy: 30. Hana Křížová (Villars), 43. Hana Křížová (Chamonix) Reprezentantům děkujeme za vynikající přístup a partnerovi seniorské reprezentace společnosti Montura za podporu.Další závod SP v lezení na obtížnost a rychlost se koná 27. - 28. 7. v italském Arcu, SP v boulderingu pak hostí 17. – 18. 8. německý Mnichov. Tomáš Binter, foto Tomáš Binter ml.

13. července 2018 • 10:00

Světový pohár v lezení na obtížnost a rychlost v Chamonix

Další závod Světového poháru v lezení na obtížnost a rychlost, který se ve dnech 11. – 13. 7. konal ve francouzském horském středisku Chamonix, přinesl úspěch českým barvám v obou disciplínách – postup do semifinále vybojoval v lezení na obtížnost Jakub Konečný a osmifinálovou účast v lezení na rychlost Jan Kříž.                  Vynikajícího výsledku dosáhl v lezení na obtížnost věkem ještě junior Jakub Konečný, když mezi více než stodesítkou lezců dokázal postoupit do semifinále, kde obsadil vynikající 9. místo.Jakub zahajoval v kvalifikační cestě č. 1, kde s převahou dolezl do závěrečné pasáže a zastavilo ho až popohození nad výlezovou hranou. Protože v tomto místě spadlo 22 lezců (a poměrně intenzivně se na jejich výkony protestovalo), znamenalo to pro Kubu nakonec dělenou 14. – 35. pozici v cestě. Ve druhé kvalifikaci se Jakub výborně vyrovnal s technickými problémy ve spodní pasáži a dolezl tři kroky pod top, což pro něj znamenalo dělenou 22. – 29. příčku v cestě. Geometrický průměr umístění z obou cest znamenal, že do obvykle šestadvacetičlenného finále tentokrát postoupilo 28 lezců, mezi těmi se shodným umístěním na 25. – 28. pozici i český reprezentant.                     Do semifinále tak vzhledem k postavení v rankingu nastupoval Jakub jako první. V cestě, která byla náročná zejména na čtení problémů a technická řešení, dokázal lézt dlouho bez chyb a uplatňovat své hlavní přednosti, jimiž jsou silová vytrvalost a schopnost si v cestě odpočinout. Propracoval se tak až na hranu profilu, kde se mu nepodařilo cvaknout expresku a nabral v nepříjemném kroku dírku nesprávnými dvěma prsty. Dokázal ještě udělat atypický krok s otočením zády ke stěně bez nohou do další dírky, ale pak už nebyl schopen situaci vyřešit, což znamenalo celkové 9. místo. Rozhodčí mu sice nejprve zapsali nesprávný výkon, který by ho posouval o dvě příčky níž, ale okamžitý protest českých koučů vedl k opravě. Přestože jde o Jakubův nejlepší životní výsledek v závodě SP, má trochu smolnou příchuť, protože český reprezentant byl prvním nepostupujícím do osmičlenného finále, přičemž jeho semifinálový výkon má stejnou bodovou hodnotu, jako výkon 8. Japonce Tanaky, o jehož postupu rozhodl lepší výsledek z kvalifikace.                  Dalším našim reprezentantům se závod nevydařil. Vojtěch Trojan v cestě č. 2., kde zahajoval, měl opět problémy se zmrzlými prsty, ale i tak se dokázal dobře vyrovnat s technickou pasáží v polovině cesty a obsadil zde dělenou 58. – 68. pozici. V kvalifikaci č. 1 se pak dostal na svůj vytrvalostní limit, což mu vyneslo dělenou 92. – 97. příčku v cestě a 83. celkově. Tomáš Binter ml. zahajoval rovněž v kvalifikaci č. 2, kde zbytečně zkazil dynamický krok na začátku technické sekvence, což pro něj znamenalo dělené 97. – 108. místo v cestě, v kvalifikaci č. 1 pak křečovitá snaha o zlepšení výsledku vedla k řadě chyb, které se sečetly na dělenou 87. – 91. pozici v cestě a 100. celkově.                  Výsledková loterie ve srovnání s předchozím závodem ve Villars nejen posunula Jakuba Konečného vzhůru o 50 míst, ale také z osmi finalistů soutěže mužů jich pět vyměnila, když např. pátý z Villars a vítěz tamního semifinále Rakušan Rudiger v Chamonix skončil až 76. Vítězem závodu se stal Ital Stefano Ghisolfi.                 Mezi více než devadesáti ženami v lezení na obtížnost jsme měli dvě zástupkyně – obě věkem ještě patřící do kategorie A (16 – 17 let), obě Elišky – Adamovskou a Novotnou - a pro obě to byl první životní start ve Světovém poháru. Obě zahajovaly v kvalifikační cestě č. 1 a obě také podaly při svém debutu velmi dobrý výkon.                     Eliška Adamovská v první cestě lezla velmi jistě až do dynamického kříže na výlezové hraně, po němž neudržela chyt na struktuře, což pro ni znamenalo dělené 42. – 60. místo v cestě, o které se rozdělila s takovými lezkyněmi, jako jsou Rakušanka Röck, Američanka Buhrfriend či Švýcarka Choong. Ve druhé kvalifikaci dokázala své umístění ještě vylepšit, když ji zastavilo až dynamo do obliny nad výlezovou hranou. Eliška zde obsadila dělenou 37. – 41. pozici, což jí celkově vyneslo velmi dobrou dělenou 44. – 46. příčku.                 Eliška O. Novotná bojuje s výškovým handicapem a do nedávna měla problémy s dynamickými kroky, ale hned v první kvalifikační cestě ukázala, že to druhé už neplatí. Povinné dynamo zvládla s přehledem a nebýt toho, že po dalším dynamickém kroku pod hranou nenašla správný stup, mohla ještě pokračovat. Její výkon znamenal v první kvalifikaci dělené 72. – 73. místo. Ve druhé cestě bylo povinných dynam hned několik, Eliška s prvními dvěma neměla žádné problémy, pro třetí si našla po poradě s trenéry vlastní statické řešení, ale další přece jen těsně nedotáhla. To pro ni znamenalo dělenou 70. – 72. příčku ve druhé kvalifikaci a 74. celkově. V dané konkurenci jde o solidní výsledek – až za Eliškou skončila např. semifinalistka závodu SP v Edinburghu Jenifer Wood či 4. závodnice juniorského mistrovství Evropy v lezení na obtížnost a stříbrná medailistka MEJ v boulderingu Ida Kups.                 Vítězkou závodu žen se stala Rakušanka Jessica Pilz, která v semifinále i finále překonala slovinský supertalent a vítězku předchozího závodu ve Villars Janju Garnbret.                 Postup do osmifinále vybojoval pro české barvy mezi více než osmdesátkou závodníků v lezení na rychlost Jan Kříž. Ten po prvním kvalifikačním kole figuroval těsně za hranicí osmifinále. Druhý pokus dle dohody s trenérkou Evou Křížovou „vykrosil“ na reprezentačním věštcem předpovězených 6,20 s, což mu vyneslo postup ze 13. pozice. V osmifinále pak v souboji s Italem Fossalim od startu těsně vedl, ve druhé polovině si ale strhnul zraněné bříško prstu, což ho rozhodilo a Honza spadl. Byla z toho celková 15. příčka, což je sice velmi dobrý výsledek, ale vzhledem k průběhu bohužel zároveň výsledek rovněž smolný.                 Hanka Křížová, věkem patřící ještě do kategorie A, vybojovala mezi více než šedesáti lezkyněmi 43. místo, když si znovu dokázala zlepšit osobní rekord na 10,90 s a opět se tak přiblížila šanci na postup do vyřazovacích bojů na blížícím se mládežnickém světovém šampionátu v Moskvě.                 Děkujeme všem závodníkům i koučům za zodpovědný přístup a partnerovi mládežnické reprezentace společnosti Montura za podporu.                 Další závod SP v lezení na obtížnost bude již 20. – 21. 7. ve francouzském Brianconu, následující závod SP v lezení na obtížnost a rychlost pak bude 27. – 28. 7. v italském Arcu. Tomáš Binterfoto Petra Adamovská a Tomáš Binter ml. 

13. července 2018 • 09:24

Evropský pohár mládeže v lezení na obtížnost v Mnichově

O víkendu 7. - 8. 7. proběhl v Mnichově poslední závod Evropského poháru mládeže v lezení na obtížnost. Tentokrát nás reprezentovalo 17 závodníků.Závod probíhal na venkovní, asi 13 metrů vysoké stěně, na cestách postavených známým bývalým výborným závodníkem Christianem Bindhammerem.  Závod v sobotu odstartoval kvalifikacemi B kategorie chlapců,, A dívek a Juniorů. Ondra Slezák a Marek Jeliga začali své vystoupení na těžší z obou kvalifikačních cest, kde dosáhli dobrého výsledku - Marek byl jen o chyt za Ondrou, ale poté co 16 chlapců toplo první kvalifikační cestu jim došlo, že je zle. Bylo totiž jasné, že musí druhou kvalifikační cestu vylézt a to zvlášť na Ondru vytvořilo takový tlak, že na konci cesty chyboval a 3 kroky pod topem spadl. Marek cestu topnul, ale ani to na finále nestačilo a skončil 14. Jáchym Cink – další reprezentant kategorie B doplatil na to, že startoval hned jako druhý v cestě a bohužel nevymyslel to, co už další závodníci odpozorovali, podlehl větší nervozitě a skončil 42.     A kategorii dívek zastupovaly dvě Elišky – Adamovská a Novotná. I tady se stavěči úplně nezadařilo, když první kvalifikační cestu topovalo hned 12. dívek. Nezbývalo tedy než ji opět vylézt nebo v té druhé dosáhnout na úroveň těch nejlepších. To se podařilo Elišce Adamovské a to s přehledem a zajistilo jí to postup do finále z prvního místa spolu s dalšími 4 dívkami. Eliška Novotná, která letos teprve sbírá zkušenosti z velkých závodů předvedla ve své první kvalifikační cestě dobrý výkon, jen zase tím, že startovala jako první, nedokázala vyřešit těžký krok z obliny do bočáku (který řešila jako předlezkyně). Další závodnice jej pak ale obešly a vymyslely přímější a jednodušší variantu. V druhé kvalifikační cestě, kterou bylo nutné topnout nedokázala dotáhnout dlouhý krok ze struktury do dírky ve stropě (místo dělalo velký problém i zkušeným závodnicím) a vybojovala bodované 27. místo. Natálie Tužová doplatila na nepozornost v první kvalifikační cestě, když necvakla expresku z jediného možného místa a už se nedokázala vrátit, v druhé cestě pak nestačila na dlouhý kříž a dlouhý překrok na malý stup na struktuře – skončila na 34. místě.Junioři Ondra Hašek a Tomáš Lukášek se zařadili na 28.  a 29. místo, když se jim moc nepodařila první kvalifikační cesta, která vedla po obrovských oblinách, do kterých je náročné umět se dobře vyvážit a každá chyba znamená nekompromisní pád. V druhé kvalifikační cestě po útvarech připomínajících uřezané kmeny stromů se dobře vedlo Ondrovi a bylo škoda, že se mu nepodařilo dotáhnout krok přes hranu…     Odpolední kvalifikace patřily B dívkám, A chlapcům a Juniorkám. Markéta Janošová se opět suverénně probojovala do finále po tečování topu v jedné a 2. nejlepším výkonu spolu s dalšími dvěma soupeřkami v cestě druhé. Nikola Králíková v první kvalifikační cestě předvedla neskutečný boj až do konce časového limitu, který jí vynesl 14. pozici a před nástupem do druhé cesty věděla, že pro postup do finále musí dolézt na úroveň Markéty Janošové. To ji zřejmě rozhodilo a už od začátku se zdržovala hledáním stupů a těch nejlepších úchopů na nepříjemných oblinách  - celkově se umístila na 28. pozici. Chlapci A kategorie museli také pro postup do finále alespoň jednu z cest topovat, což se žádnému z našich zástupců nepodařilo. Šimon a Štěpán Potůčkovi solidně zalezli v jejich první kvalifikaci a zvlášť Šimon dolezl do kroku přes hranu čerstvý a nechal se rozhodit hledáním pozice pro cvakání expresky, což se nevyplatilo. V druhé cestě si pak vylosoval „pečlivou“ jističku, která mu v nepříjemné pozici 3x nepovolila lano na cvakání expresky, což ho vyčerpalo do dalších kroků a umístil se na bodovaném 28. místě. Štěpán se celkově, po velmi podobných výkonech umístil 31. O něco níže se dostali Jiří Churavý a Albert Musil – obliny byly nekompromisní a je třeba do budoucna lezení po nich ještě více vyhledávat. V druhé „fyzické“ cestě se Albert a Jirka podle jejich slov vyčerpali už ve spodní pasáži a nakonec obsadili 41. a 36. místo. Kvalifikace Juniorek – kategorie sice méně početná, ale plná velmi kvalitních závodnic znamenala pro naši reprezentaci úspěch. Lenka Slezáková, se po dramatickém čekání, kdy se do poslední chvíle zdálo „že to nevyjde“ probojovala do finále. V první cestě vylezla téměř pod top, kde už, podle jejích slov,  nemohla dál a v druhé cestě předvedla skvělý výkon – 7. v cestě, takže celkově se dostala na 10. postupovou pozici. Sabina Večeřová dosáhla v první kvalifikační cestě stejného výkonu jako Jana Ondřejová, který jim zajistil 16. místo v cestě a bylo jasné, že v druhé kvalifikační cestě budou muset zabojovat. Bohužel obě se nedostaly přes technickou pasáž, Sabina už byla téměř za ní, když se jí nepodařilo přestoupit s jedné struktury na druhou-šlo o stejný překrok, který se nevyšel ani Natálii Tužové a mnohým dalším soupeřkám. Nedělní finále zahájila Markéta Janošová a  díky svému odhodlanému a bojovnému přístupu – bylo jasné, že přišla cestu vylézt- se mohla radovat z krásného třetího místa. Následovalo finále A dívek s Eliškou Adamovskou, která byla také v dobré psychické pohodě a namotivovaná dostat ze sebe maximum. V cestě se ale trošku „zasekla“ v kroku ze stisku do spoďáku, kdy se  dlouhým hledáním stupů vyčerpala a obsadila výborné 6. místo. Eliška ale nebyla se svým výkonem spokojená, protože dolezla pod své možnosti a jen díky chybě, ze které se neuměla srovnat předčasně spadla. Dobré ponaučení pro příště….Lenka Slezáková se v izolaci před finálem necítila fyzicky úplně nejlépe, ale byla připravená zabojovat. Bohužel se v nepříjemném kroku  do spoďáku na struktuře a zvedání nohou vyčerpala a v dalším přidáním ruky spadla. Celkově obsadila 10.místo. 3.místo Markéty Janošové, 6. místo Elišky Adamovské, 10. místo Lenky Slezákové, 14. místo Marka Jeligy a 23. pozice Ondry Slezáka byly úspěchem naší mládežnické reprezentace. Další výsledky nebyly asi podle očekávání závodníků, ale každá zkušennost je cenná a další trénink se bude jistě odvíjet v jejím duchu. V celkovém pořadí Evropského poháru  mládeže v lezení na obtížnost se hned 4 naši reprezentanti umístili v první desítce – Markéta Janošová 4. místo, Eliška Adamovská 4. místo, Kuba Konečný 4. místo a Lenka Slezáková 7. místo…. Saša Gendová, foto Petra Popieluchová 

9. července 2018 • 11:54

SP v lezení na obtížnost a rychlost Villars 2018

                Ve dnech 6. – 7. 7. se ve švýcarském Villars konal první letošní závod Světového poháru v lezení na obtížnost a čtvrtý závod SP v lezení na rychlost. Přestože se většině našich reprezentantů závod nevydařil dle jejich představ, nezůstala česká reprezentace bez bodovaných umístění.                  Úspěšnější byli tentokrát závodníci v lezení na rychlost, kde se představilo 68 mužů a 53 žen včetně závodníků v kombinaci. Jan Kříž v prvním kvalifikačním pokusu, který lezl na jistotu, dosáhl kvalitního času 6,65 s. Ve druhém pokusu ho z koncentrace vyvedl ulitý start soupeře, po němž musel na opakování poměrně dlouho čekat, a to nakonec vedlo k pádu. Čas z prvního pokusu tak Honzovi stačil na velmi dobrou, ale bohužel těsně nepostupovou 18. pozici.                              Pro jeho sestru Hanku Křížovou byl závod ve Villars prvním životním startem ve světovém poháru. Hanka, která věkem patří ještě do mládežnické kategorie A (16 – 17 let), se s ním vyrovnala se ctí, když si ve druhém pokusu zlepšila svůj osobní rekord na 10,99 s, přičemž stěna ve Villars byla homologována, takže časy na ní dosažené lze evidovat jako oficiální rekordy. Pro Hanku to hned při prvním startu znamenalo bod do hodnocení SP za 30. místo a zároveň výborný signál před blížícím se mládežnickým světovým šampionátem v Moskvě.                  V závodě v lezení na obtížnost, který ovlivnil déšť a měnící se vlhkost, jsme měli zastoupení pouze v mužské kategorii, kde se mezi více než devadesátkou lezců prezentovali i tři čeští reprezentanti. Nikomu z nich však závod nevyšel.                  Jakub Konečný nastupoval do kvalifikační cesty č. 1 jako šestý, takže neměl šanci toho příliš od soupeřů odkoukat, navíc mu v chladném a vlhkém počasí při lezení zmrzly prsty. V cestě se zřejmě i v důsledku toho dopustil řady chyb, když jednu sekvenci dokonce přelezl opačně rukama a rozhodující pasáž si zkomplikoval také netaktickým cvakáním expresky, což znamenalo dělenou 44. – 45. pozici v první kvalifikaci. V cestě č. 2 byl hned v úvodu těžký čtyřkrokový boulder, kde skončilo více než 20 lezců. Jakubovi se nepodařilo dobře vyřešit poslední krok tohoto problému a ve druhé kvalifikaci tak skončil na dělené 67. – 68. příčce, což mu vyneslo celkové 59. místo.                  Vojtěch Trojan zahajoval rovněž v cestě č. 1. a také jemu zde působily problémy zmrzlé prsty. Vojta měl proto ve střední pasáži problém udržet backhandový chyt, a tak se rozhodl zvolit dynamický krok z lepšího předchozího chytu s vynecháním backhandu, ale protože se předtím už z backhandu dvakrát vrátil, dynamický krok neměl potřebnou energii a Vojta ho nedotáhl. Jeho snahu ale ocenili rozhodčí tím, že mu zapsali výkon, který by odpovídal kroku z backhandu, proti čemuž z české výpravy nikdo neprotestoval a v první cestě tak tento závodník obsadil dělenou 78. – 79. pozici. Cestu č. 2 lezl Vojta jako poslední z našich, takže mohl využít zkušeností ostatních závodníků i zlepšených podmínek, když v závěru soutěže přestalo pršet a rozptýlila se mlha. Vojta zvládl bezchybně klíčový boulder i další problémy v cestě a spadl až v místě, kde už se přiblížil hranici svých fyzických možností. Výsledkem byla dělená 45. – 51. příčku v cestě a 67. místo celkově.                 Tomáš Binter ml. zahajoval v kvalifikační cestě č. 2., kde bez problémů překonal větší část zmíněného boulderu, ale při otáčení spodní ruky před posledním popohozením, v němž spadl Jakub Konečný, mu uklouzla horní ruka ze stisku, což znamenalo dělenou 69. – 73. pozici v cestě. Příliš úporná snaha výsledek zlepšit v cestě č. 1 pak vedla k tomu, že nezvládl dynamický krok do dobrého chytu. To mu vyneslo 82. příčku v cestě a 84. místo celkově.                 Světový pohár ve Villars opět přinesl řadu překvapivých výsledků a potvrdil, že výsledky závodů v lezení na obtížnost na této úrovni se blíží boulderové loterii. Např. finalista loňského SP ve Villars Němec Hanke tentokrát skončil 60., semifinalista řady závodů SP (mj. i loňského Villars a Chamonix) Francouz Monchois 85. a další výborný německý lezec Ruben Firnenburg 87., naopak mladý Slovinec Luka Potocar, který na posledním loňském závodě SP v Kranji skončil 51., ve Villars postoupil do semifinále a vybojoval zde vynikající 15. místo.                 Seriál světového poháru v lezení na obtížnost a rychlost pokračuje již 11. – 13. 7. ve francouzském Chamonix, kde bude mít česká reprezentace své zástupce ve všech kategoriích. Tomáš Binter, foto Eva Křížová, Tomáš Binter ml.

2. července 2018 • 13:57

Evropský pohár mládeže v lezení na obtížnost Uster 2018 – dvě medaile a šest finalistů

Téměř každý letošní závod Evropského poháru mládeže IFSC přináší změny v historických tabulkách výsledků české mládežnické reprezentace. Nejinak tomu bylo ve čtvrtém letošním závodě EYC v lezení na obtížnost, který se konal 30. 6. – 1. 7. ve švýcarském Usteru. Česká reprezentace zde dosáhla opět historického úspěchu v závodech EYC IFSC, když vybojovala dvě medaile a rekordních šest postupů do finále. Přitom česká výprava ve Švýcarsku tentokrát čítala pouhých devět závodníků, chybělo několik našich úspěšných lezců a jednu kategorii jsme vůbec neobsadili.       Stříbrnou medaili si z Usteru odváží Jakub Konečný v kategorii juniorů (18 – 19 let), který po výborném výkonu v obou kvalifikačních cestách postupoval do finále z 2. místa. Ve finálové cestě ho pak zastavil krok z velké obliny, což znamenalo potvrzení vynikajícího pořadí z kvalifikace, zatímco závodníci na prvním a třetím místě po kvalifikaci si ve finále vyměnili místa. Skvělé výsledky přinesly českým barvám dívky kategorie B (14 – 15 let), které vybojovaly jednu medaili, tři finálové postupy a jedno umístění těsně za hranicí finále, přičemž předvedly zajímavé výsledkové rošády v jednotlivých cestách. Nejlépe se dařilo Markétě Janošové, která vybojovala bronzovou medaili a tím i své první životní umístění na stupních vítězů v oficiálních závodech IFSC. Markétě přitom nevyšla první kvalifikační cesta, kde obsadila 14. pozici, ve druhé skončila na dělené 2. – 7. příčce, což znamenalo postup z 8. místa. Ve finále pak po vynikajícím výkonu spadla stejně jako druhá Slovinka Tarkus, o jejímž lepším umístění rozhodlo právě pořadí z kvalifikace.   První kvalifikace se příliš nepodařila ani Míše Smetanové, která zde obsadila dělenou 8. – 13. pozici. Ve druhé se pak stejně jako Markéta dělila o 2. – 7. příčku a do finále tak postupovala z děleného 6. – 7. místa. Ve finále pak své umístění vylepšila na výbornou 5. pozici. Skvěle naopak zvládla první cestu Tereza Širůčková, která v ní vybojovala 5. místo. To jí v součtu s druhou kvalifikací, kde obsadila dělenou 13. – 15. pozici zajistilo první životní postup do finále na mezinárodní úrovni – a to z 9. příčky. Ve finále se pak Tereza rovněž dokázala zlepšit až na krásné 6. místo, které je o to cennější, že této závodnici těsně nevyšla nominace do reprezentace a tak zde startovala jako náhradnice. Na vynikající 6. pozici byla po první kvalifikaci i Eliška Bulenová. Druhá cesta jí však i vinou nervozity nevyšla a Eliška zde skončila na dělené 20. – 22. příčce, což pro ni znamenalo sice kvalitní, ale nepostupové 12. místo. Nejlepšího životního výsledku dosáhl 4. místem Marek Jeliga mezi chlapci kategorie B. Marin nejprve podcenil první kvalifikaci, kde skončil na dělené 16. – 18. pozici, což nedávalo velké naděje na postup. Podcenění klíčového místa se Marin nevyvaroval ani ve druhé kvalifikaci, když jeho tvrzení při prohlídce cesty „Struktury mám rád a to místo je jasný!“ se ukázalo jako ne zcela opodstatněné, protože právě v této pasáži Marin spadl, když do sekvence nalezl obráceně rukama a musel se vracet. Naštěstí už to bylo tak vysoko, že to i tak znamenalo dělenou 6. – 10. příčku v cestě a šťastný postup z 10. místa. Ve finále naopak Marin nic nepodcenil a po famózním výkonu spadl až tam, kde mu výškový handicap už opravdu nedovolil pokračovat. Své nejlepší životní umístění v závodech EYC doslova vybojovala mezi juniorkami Lenka Slezáková. Ta zkazila první kvalifikaci tak, že se v ní dělila o poslední místo se dvěma dalšími lezkyněmi, což při malém počtu, ale vysoké úrovni závodnic v této kategorii z hlediska postupu nevypadalo vůbec dobře. Lenka se však dokonale zkoncentrovala na druhou cestu, kde obsadila vynikající dělenou 3. – 4. příčku jen o plus za druhou závodnicí a zajistila si tak postup ze 7. místa. Na stejné pozici skončila i ve finále, když v rozhodující sekvenci, kde zůstala řada závodnic, zvolila místo dlouhého dynama krok do stupu. Velmi kvalitní jsou i 15. příčka Vojty Trojana mezi juniory a 18. místo Elišky O. Novotné mezi dívkami kategorie A (16 – 17 let). Oficiálními kouči byli David Urbášek a Tomáš Binter st., kteří si tentokrát vyzkoušeli téměř všechny varianty protestů - naštěstí jim všechny byly uznány. Na přípravě výjezdu se podílela také Saša Gendová, která zajistila reprezentantům kvalitní ubytování. Poděkování patří opět všem členům výpravy za zodpovědný přístup, týmovou soudržnost a vynikající reprezentaci i všem rodičům a dobrovolníkům za pomoc s organizací a dopravou závodníků. Speciální poděkování pak patří partnerovi mládežnické reprezentace společnosti Rock Point za podporu.  Tomáš Binter, Foto: David Urbášek

29. června 2018 • 09:58

MČR DĚTÍ A MLÁDEŽE KAT. U10 – U16 (B) V BRNĚ

V sobotu 23.06.2018 se v Brně na stěně Rajče konalo Mistrovství České republiky v lezení na obtížnost děti a mládeže v kategoriích U10, U12, U14 a B. Pořadatelé, HOM Rocky Monkeys, TJ Sokol Brno I, uvolnili celou stěnu pro stavbu závodních cest. Hlavní stavěči Jan Šolc a  Silvie Rajfová postavili zde celkem 9 cest. Stavělo se převážně za použití chytů a struktur pocházejících z dílny firem Move a Tripoint. Lezlo se v tradičním formátu: dvě kvalifikační cesty + finále, do kterého postupovalo 8 nejlepších závodníků z každé kategorie.  Na závody dorazilo celkem 150 závodníků, z toho 82 dívek a 68 chlapců. V nejvíce obsazené kategorií dívek U12 se soutěže zúčastnilo 28 závodnic. Kromě zástupců českých oddílu se na startu objevili také soutěžící ze Slovenska. Všechny cesty dětem předlézali domácí lezci a lezkyně. Nejmladší holky a kluci (kat. U10) lezli své kvalifikační cesty na kolmých profilech. První z nich byla lehčí a druhou zdolalo jen pár děti. Finálová cesta vedla v převislém profilu a dokonale rozřadila závodní pole. Na TOP dosáhl jen vítěz chlapecké kategorie. U10 Chlapci:1. Uherec Lukáš – HOVRCH Nové Město nad Metuji2. Školář Dan – HOM Rocky Monkeys; Sokol Brno I2. Paar Adam – HOVRCH Nové Město nad Metuji  U10 Dívky:1. Bodanská Adéla – Vertikon Zlin2. Preislerová Klára – Green Trees Monkeys Praha3. Brzobohatá Gabriela – HOM Rocky Monkeys; Sokol Brno I  Kategorie U12 měla složitější úkol. Obě kvalifikační cesty vedly v převislém profilu a dětem daly pořádně zabrat – TOP byl dosažen jen výjimečně. Finále se pak konalo na jedné z kvalifikačních cest pro kategorie U14 a B dívek, vedoucí v převislém profilu, která důkladně prověřila jejich schopnosti. Na TOP nedosáhl žádný soutěžící. U12 Chlapci:1. Mokroluský Lukáš – Big Wall Praha2. Šikula Jaroslav – ---3. Štípek Jan – Rock Empire Stěna Ústi nad Labem  U12 Dívky:1. Slobodová Lea – Lezecká akadémia Bratislava (SK)2. Paarová Natalie – HOVRCH Nové Město nad Metuji3. Hollá Katarina – Lezecká akadémia Bratislava (SK)  Kvalifikační cesty pro kategorie U14 a B byly zase o něco těžší. Jedna z nich byla společná pro všechny, druhá byla odlišná pro holky a pro kluky. Všechny vedly v převislém profilu a k TOP-u se propracovalo jen pár závodníků. Pro finále kluků byla nachystaná technicky a fyzicky náročná cesta, která vedla v převislém profilu a přecházela do stropu, kde byl její TOP. Finálová cesta holek začínala skokem a dále vedla v převislém profilu přes struktury do stropu a dále po něm až na TOP. Finálové cesty závodníky velmi pěkně rozřadily a TOP dosáhly jen dvě první závodnice kat. B. U14 Chlapci:1. Cibulka Šimon – SPL Pustiměř2. Sýkora Tristan – Lezecká akadémia Bratislava (SK)3. Vávra Zbyněk – Green Trees Monkeys Praha  U14 Dívky:1. Šikulová Hana – ---2. Pařilová Valerie – HOM Rocky Monkeys; Sokol Brno I3. Bernardová Barbora – HK Jihlava  B Chlapci:1. Jeliga Marek – Horoguru Praha2. Slezák Ondřej – HK Rožnov pod Radhoštěm3. Doleček Lukáš – HK Lanškroun  B Dívky:1. Smetanová Michaela – HUDY Stěna Brno2. Janošová Markéta – TJ Banik Karvina3. Králiková Nikola – Vertikon Zlin  O hladký průběh obou závodů se staral tým dobrovolníků z pořádajícího oddílu HOM Rocky Monkeys, Sokol Brno I, kterým patří za odvedenou práci obrovské poděkování. Hlavním rozhodčím byl Jirka Čermák a delegátem ČHS Hana Kroupová. Všechny výsledky jsou k nalezení na webu ČHS. Poděkování patří i firmě Decathlon, která se postarala o ceny pro závodníky. za pořadatele Andrzej Kurowski

28. června 2018 • 10:38

Světový pohár v boulderingu Mnichov - registrace

Organizátor Světového poháru v boulderingu IFSC Climbing World Cup Munich 2018 vyhlásil nové datum pro deadlinu registrace a to středu 4. července 2018. Důvodem je očekávání velmi vysokého počtu účastníků.V praxi to znamené nahlásit sekretariátu změnu zájmu o účast nejpozději o den dříve 3. 7. 2018. za ČHS Katka Zelenková

25. června 2018 • 14:28

Evropský pohár mládeže v lezení na rychlost Mezzolombardo 2018 – semifinále pro Terezu Cibulkovou

               Závod Evropského poháru mládeže v lezení na rychlost, který se konal 23. 6. v italském Mezzolombardu, přinesl nejlepší životní výsledek Tereze Cibulkové a zlepšení osobních rekordů dalších mládežnických reprezentantů.                  Tereza Cibulková, startující v kategorii B (14 – 15 let), postoupila z kvalifikace ze 7. místa, když zde dosáhla času 10,85 s, což pro ni znamenalo osobní rekord v rámci mezinárodních závodů. Tereza zvládla čtvrtfinále a postoupila do semifinále, kde sice prohrála s Francouzkou Iltis, ale posunula svůj výkon na 10,82 s. V boji o bronz nakonec Tereza podlehla Italce Colli, ovšem svůj čas dokázala ještě zlepšit na 10,79 s, což je výkon, který jí dává velké šance i na blížícím se mládežnickém mistrovství světa v Moskvě. Konečné 4. místo je vynikajícím úspěchem a zároveň i nejlepším umístěním této sympatické lezkyně v mezinárodních závodech IFSC.                 Mezi 11 dívkami kategorii B nás reprezentovaly další dvě závodnice – Eliška Hobzová skončila na 10. místě a časem 12,43 s rovněž zlepšila svůj nejlepší výkon z mezinárodních závodů. Naopak 11. Lence Toužínové závod nevyšel a časem 14,02 s zaostala za svým výkonem z MEJ v Imstu.                 Nejobsazenější kategorií byly se 17 závodnicemi dívky A (16 – 17 let), kde se velmi dobře prezentovala Hana Křížová na 12. pozici. Ta si časem 11,05 o 12 setin sekundy zlepšila svůj nejlepší výkon v mezinárodních závodech, jehož dosáhla před necelým měsícem v Imstu. Tento čas je z hlediska šancí na postup do vyřazovacích bojů na mládežnickém MS v Moskvě velmi nadějný.                 V kategorii A startovala rovněž Simona Prokešová, která obsadila 15. příčku s časem 13,89 s.                 Mezi 12 chlapci v kategorii B skončil Čeněk Babača na 11. místě, přičemž jeho čas 10,59 s znamená zlepšení jeho osobního rekordu v mezinárodních závodech o 8 setin sekundy.                 Dvě zástupkyně jsme měli i mezi 10 juniorkami (18 – 19 let). Sára Urbanová na 9. a Denisa Mercová na 10. pozici se svými časy 13,70 s resp. 15,66 s zůstaly poměrně daleko za svými nejlepšími výkony.                 Oficiálním koučem byla Eva Křížová, které tímto děkujeme, poděkování patří i všem rodičům a dobrovolníkům, kteří pomohli s péčí o závodníky. Speciální poděkování pak patří partnerovi mládežnické reprezentace společnosti Rock Point za podporu.               Tomáš Binter

25. června 2018 • 12:19

Akademické mistrovství světa Bratislava 2018 – titul a finále pro ČR

     Slovenská Bratislava hostila ve dnech 19. – 23. 6. Akademické mistrovství světa v soutěžním lezení. Osmičlenná česká výprava navázala na letošní vítězné tažení české mládežnické reprezentace, když zde vybojovala titul akademického mistra světa a dosáhla i dalších výborných výsledků.         Titul akademického mistra světa zajistil českým barvám Jan Kříž v lezení na rychlost, když zúročil kvalitní přípravu a potvrdil tak letošní vynikající formu.  Honza prošel soutěží bez zaváhání, z kvalifikace postoupil s nejrychlejším časem a ve vyřazovacích bojích nekompromisně eliminoval všechny soupeře. Ve finále pak zvítězil nad Ukrajincem Pavlenkem, který byl v roce 2017 juniorským vicemistrem Evropy a v závodě Světového poháru vybojoval bronzovou medaili. Soutěž v lezení na rychlost byla na AMS velmi kvalitní, mj. zde startoval i úřadující mistr světa a Evropy Marcin Dzienski z Polska, který obsadil 6. místo.      Soutěže v boulderingu a lezení na obtížnost byly uspořádány na rozdíl od posledního AMS v nepříliš šťastném formátu, který nemá v závodech IFSC obdoby, když se obě tyto disciplíny lezly bez semifinále a do finále tak přímo z kvalifikace postupovalo pouze 6 závodníků v boulderingu a 8 závodníků v lezení na obtížnost.  Při účasti kolem 50 lezců v každé kategorii to znamenalo, že jakákoli chyba či uklouznutí v kvalifikaci způsobila konec nadějím.      S touto situací se skvěle vyrovnal Jan Jeliga v boulderingu, když dokázal postoupit z kvalifikace ze 6. pozice a ve finále si ještě o místo polepšil na vynikající 5. příčku. Je to úspěch o to cennější, že do finále nepostoupil např. Němec Averdunk, který už v roce 2015 obsadil 7. místo v závodě SP v Mnichově a ve finále za Honzou zůstal i mistr Asie v boulderingu a semifinalista řady závodů SP v lezení na obtížnost Japonec Sinichiro Nomura.      Letošní sérii českých závodníků, kteří končí v mezinárodních závodech první pod čarou postupu, naopak rozšířila v lezení na obtížnost Iva Vejmolová. Té v kvalifikaci č. 2, v níž začínala, uklouzla pata ve chvíli, kdy přidávala druhou ruku do dvojchytu, což znamenalo pád a 14. pozici v cestě. Ve své druhé cestě podala Iva vynikající výkon a s převahou topovala stejně jako dalších 8 lezkyň. To Ivě vyneslo celkově výbornou, ale smolnou - protože první nepostupovou, 9. příčku.      Solidní úroveň mají i výsledky dalších českých reprezentantů v lezení na obtížnost: Martin Jech obsadil mezi 54 závodníky 20. místo, když mu naději na boj o finále vzal nezvládnutý skok v první kvalifikační cestě, v němž spadlo 15 lezců. Mezi 47 ženami pak Andrea Pokorná skončila na 25., Tereza Svobodová na 28. a Veronika Scheuerová na 30. pozici, když každá z českých závodnic výrazně chybovala v jedné z kvalifikačních cest.Andrea Pokorná startovala ve všech třech disciplínách – v boulderingu jí patří dělená 38. a v lezení na rychlost 28. příčka. Mezi 31 účastnicemi započítávanými do hodnocení kombinace to pro Andreu znamenalo 23. místo.      Oficiálním koučem české akademické reprezentace byl David Urbášek, kterému tímto děkujeme za výborně odvedenou práci. Účast české reprezentace na AMS hradila a na organizačním zajištění spolupracovala Česká asociace univerzitního sportu, jíž rovněž patří velký dík. Tomáš Binter

18. června 2018 • 13:52

Evropský pohár mládeže v lezení na obtížnost Bruneck 2018 – další úspěch české reprezentace

Třetí letošní závod započítávaný do seriálu Evropského poháru mládeže v lezení na obtížnost, který se konal 16. – 17. 6. v italském Brunecku, skončil opět velkým úspěchem české reprezentace. Ondřej Slezák zvítězil v nejmladší kategorii B (14 – 15 let), celkem čtyři čeští lezci postoupili do finále všech věkových kategorií a řadě dalších unikl postup jen těsně.      Ondra Slezák nezačal závod příliš dobře a po první kvalifikační cestě, která se nepovedla jemu ani stavěčům, figuroval na dělené 17. – 19. příčce. Druhou kvalifikaci po nervózním začátku ale nakonec jako jeden z pěti lezců dokázal topovat a vybojoval si tak postup do finále ze 6. místa. Finálovou cestu pak v rozhodující závěrečné pasáži zvládl skvěle takticky, když se v klíčových místech rozhodl cvakat expresky později, a jednoznačně zvítězil. Pro Ondru je to první medaile z mezinárodních závodů – a rovnou zlatá!   Do kvalifikace naopak vstoupila skvěle Eliška Adamovská v kategorii A (16 – 17 let), která ve třech předcházejících závodech (dvakrát v boulderingu a jednou na obtížnost) skončila jako první nepostupující do finále. V Brunecku neponechala nic náhodě, první cestu topovala, ve druhé skončila na dělené 4. pozici a do finále postoupila z děleného 4. – 5. místa. Před finále se Eliška necítila dobře, ale v cestě bojovala až do místa, kde dynamický krok udělala opačnou rukou, přestože sekvenci měla předtím vymyšlenu správně. To znamenalo pád a celkovou 7. příčku, což je v dané konkurenci vynikající výsledek, ovšem Eliška s ním jako obvykle nebyla spokojená, protože i její možnosti jsou bezesporu medailové. Svůj třetí letošní start v lezení na obtížnost proměnila ve třetí postup do finále Markéta Janošová v kategorii B. Podobně jako Ondrovi jí nevyšla první kvalifikační cesta, když v ní obsadila dělenou 15. – 17. pozici, tu druhou ale zvládla skvěle a vybojovala v ní 4. místo s nejtěsnějším rozdílem na trojici lezkyň, které se rozdělily o prvenství. Ve finálové cestě pak chybovala, když se nejprve srovnala na cvakání expresky, pak ale rozhodnutí změnila a z nepřipravené polohy rozjela dynamický krok, který tak neměl potřebný směr ani délku. Přesto je i její 8. příčka výborným umístěním, zvlášť když připočteme, že Markéta je v kategorii teprve prvním rokem. První kvalifikace nevyšla ani úřadujícímu mistru Evropy v kategorii juniorů (18 – 19 let) Jakubovi Konečnému, když stejně jako dalších deset lezců nevyřešil krok, který se stavěčům rovněž nepovedl a dělil se tak v této cestě o 11. – 20. pozici. Druhou kvalifikaci bez problémů topoval stejně jako dalších osm závodníků, což mu zajistilo postup do finále z dělené 9. – 10. příčky. Finálová cesta mu vysloveně neseděla, chyty mu klouzaly a stejně jako všechny ostatní cesty v Brunecku vedla převážně kolmými či málo převislými profily, vyžadovala statické lezení a technicky precizní řešení, což není Jakubův oblíbený styl. Problémy se mu nakonec sečetly a Kuba obsadil dělené 8. – 9. místo, s nímž sice tento závodník vzhledem k oprávněným medailovým aspiracím pochopitelně nebyl spokojen, ale i toto umístění má svou hodnotu. Vysokou úroveň mají i výsledky několika českých reprezentantů, jimž postup do finále unikl jen těsně: jediné místo od postupu zůstali junioři Lenka Slezáková a Vojta Trojan na 11. pozici, 13. příčka patří Elišce O. Novotné v kategorii A a Míše Smetanové v kategorii B, přičemž první jmenované chybělo na postup po uklouznutí v první kvalifikaci jen dotáhnout ve druhé cestě krok do lišty, za který si připsala nakonec pouze plus. I tak to pro Elišku znamená nejlepší životní mezinárodní výsledek, stejně jako 15. místo pro Šimona Potůčka ve stejné kategorii chlapců. Po první cestě byl nejblíže postupu z našich závodníků v kategorii B Marek Jeliga na dělené 11. pozici, uklouznutí ve druhé kvalifikaci ho však nakonec odsunulo až na 18. příčku. Solidní výkony podali alespoň v jedné cestě všichni další členové výpravy, byť se jim nedařilo podle jejich představ: v kategorii B 21. Jáchym Cink, 28. – 29. Lukáš Doleček a Eliška Bulenová a Nikola Králíková, které se rozdělily o 25. místo, v kategorii A 25. Štěpán Potůček, 30. Jirka Churavý, 31. Albert Musil a mezi juniory 20. Ondra Hašek a 22. Tomáš Lukášek. Oficiálními kouči byli David Urbášek a Tomáš Binter st., na přípravě výjezdu se podílela také Saša Gendová, která zajistila reprezentantům krásné ubytování v nadmořské výšce více než 1 350 m. Poděkování patří všem členům výpravy za zodpovědný přístup, týmovou soudržnost a vynikající reprezentaci. Vzhledem k počtu českých závodníků by se organizace na místě neobešla bez výrazné pomoci rodičů a dobrovolníků. Jmenovitě proto děkujeme Jirkovi Slezákovi, Petrovi Musilovi, Marcelovi Janošovi, manželům Jeligovým a panu Potůčkovi. Rovněž děkujeme Monice Brkalové za krásné fotografie. Speciální poděkování pak patří partnerovi mládežnické reprezentace společnosti Rock Point za podporu. Tomáš Binterfoto Monika Brkalová 

13. června 2018 • 13:04

Adam Ondra získal cenu Jiřího - Gutha Jarkovského

Adam Ondra získal Cenu Jiřího Gutha-Jarkovského, kterou uděluje Český olympijský výbor za nejlepší sportovní výkon uplynulého roku. Adam získal toto ocenění, o kterém rozhodují sami sportovci - -olympionici, za přelezení nejtězší cesty světa (9c) "Silence" v norském Flatangeru.Adam Ondra posouvá hranice lezení. Jako první vylezl cestu obtížnosti 9c "Mám neskutečnou radost, je to ocenění nejen pro mě, ale pro celé lezení. Koho by před pár lety napadlo, že během krátké doby dostanou tohle ocenění dva lezci nebo horolezci," řekl Ondra a poukázal na fakt, že v roce 2014 cenu získal horolezec Radek Jaroš. http://www.olympic.cz/clanek/2979--za-zdolani-nejtezsi-cesty-sveta-obdrzel-lezec-adam-ondra-cenu-stanislava-gutha-jarkovskehoČT sport foto: archiv ČOV  foto: J. Bloudek B. Valentová, sekretariát ČHS

13. června 2018 • 12:15

Dva české výstupy mezi nominacemi na Piolets d´Or 2017

Organizátoři prestižního horolezeckého ocenění Piolets d´Or-  - zveřejnili návrhy na udělení cen za nejlepší horolezecké výstupy roku 2017.Mezi nominovanými jsou i dva české počiny:- prvovýstup Satisfaction! na Gasherbrum I - Marek Holeček, Zdeněk Hák; Prvovýstup na Gasherbrum I- prvovýstup Bloody Nose na Mt. Pižďuch v Antarktidě - Marek Holeček, Míra Dub; http://marekholecek.cz/en/novinka/expedice-antarktida-2018-monte-pizduch-bloody-nose-prvovystupnominace Slavnostní vyhlášení nejlepších horolezkých výstupů se uskuteční v Polsku v lázních Ladek - Zdrój, poprvé mimo tradiční Francii a Itálii, ve dnech 22.-23. září 2018. B. Valentová, sekretariát ČHS

7. června 2018 • 08:49

Mladí alpinisté - Sokolíci - v Sasku

Ve dnech 18.–22. 5. 2018 proběhlo v saských oblastech Schrammsteine, Affensteine a Rathen soustředění týmu mladých alpinistů - Sokolíků ČHS. Z osmičlenného týmu, který byl sestaven začátkem letošního roku (článek V Praze se vybírali noví "Sokolíci") se prvního výjezdu zúčastnili Zbyšek Černohous, Alex Fraňková, Juraj Kováčik, Sam Maštálko, Kuba Skočdopole a Eliška Vlčková. Místo omluveného Honzy Nováka a Lukáše Ondráška vyrazili do Saska náhradníci Anna Šebestíková a Šimon Janošec. Průvodcem po saských cestách byl Standa Mitáč a instruktor Ondra Horáček. Další akce je plánovaná koncem července – tradiční lezení v Alpách. Juraj Kováčik v cestě Kotzwand VIIa na Falkenstein Partnerem projektu Sokolíci je značka Mountain EquipmentProjekt dále podporují značky Tendon a Rock Empire. S. Mitáč, vedoucí týmu Sokolíků a autor všech fotografií Úvodní soustředění v Sasku popisuje členka týmu Alex FraňkováV pátek 18. května večer jsme se sešli v bivaku pod Torsteinem a první slet Sokolíků mohl začít. Někteří byli na písku zatím jen párkrát, a tak se krom společného seznamování museli seznamovat i se smyčkami, s novými slovy jako štand, hodiny či obhoz, s trochu jiným materiálem, který se solí pod rukama, a na kterém občas drží lezečka setsakramentsky špatně a občas až podezřele dobře, a také s tím, že i stometrová cesta může mít pouze jeden chyt (pokud se jedná o spáru či o komín).Alex Fraňková v cestě Sudwand VIIc na Hoher Torstein Je zvláštní, jak rychle se dokáže člověk přizpůsobit a jak málo mu stačí k životu. Najednou zjistí, že tři kruhy v cestě je skoro příliš, že ta dvě písmenka, Mg, která k lezení na první pohled neodlučitelně patří, zas tak potřebná asi nejsou, a že litr vody na den je zbytečnej luxus. Za ty čtyři dny, které byly snad tisíckrát kratší, než cesta ze spacáku ven, dokonce padla i desítka – ,,boulderista“ Kuba Skočdopole vylezl pověstné Bublinky na Falkenstein! My ostatní jsme byli poněkud skromnější a dokázali jsme se uspokojit ,, jen" nějakými devítkami a osmičkami. I když se mezi nimi skrýval nejeden Meisterweg! Jako například Šavle na Domwächter (Säbel VIIIa, RP VIIIb), do které všem krásně naservírovala smyčky Bětka, takže se z cesty mistrů stala spíše cesta sportovní, nebo o poznání morálovější Westwand. Kuba Skočdopole v čistém přelezu Buntschillernde Seifenblase Xa Co by to ale bylo za lezecký výjezd do Saska, kdybychom si neudělali výlet do historie a nenavštívili bustu Oscara Schustera s dnes již oleštěným nosem, která je zapuštěná do skály zhruba v půlce legendární cesty Schusterweg na Falkenstein z roku 1892. Někdo solo, někdo radši na laně, ale všichni jsme se dostali na vrchol tak akorát, abychom mohli sledovat impozantní západ Slunce zahalený do cigaretového dýmu. Bětka Vlčková dobírá Alex Fraňkovou (Sudwand VIIc na Hoher Torstein) Třešničkou na dortu celé akce Sokolíků byl výstup stometrovou stěnou na Pekelného psa (Höllenhund), který se ale po poledni opravdu rozžhavil! Vidina vody a stínu nás hnala kupředu a pomohla nám vyvarovat se zbytečných pádů, které by náš výstup jen zpomalily. Poslední společnou zastávkou byl Lidl v Bad Schandau, kde jsme si nakoupili goudu jung v akci do foroty, takže na dalším společném výjezdu, na který se všichni děsně těšíme, určitě nebudeme strádat! Nejdůležitější je dobře se najíst Díky moc všem Sokolíkům, Odpadlíkům a hlavně Standovi za skvělý prodloužený víkend ve skalách!!! Alex Fraňková S dojmy dalšího ze Sokolíků, Jakuba Skočdopole, se můžete seznámit na webu www.emontana.cz

4. června 2018 • 09:48

Evropský pohár mládeže v boulderingu - Delft 2018

Závod Evropského poháru mládeže v boulderingu, který se konal 2. - 3. 6. v nizozemském Delftu, skončil opět úspěchem české reprezentace. Druhý letošní závod EYC v boulderingu, jehož se český národní tým zúčastnil, totiž znamenal i historicky druhý závod s naší finálovou účastí. Zatímco v Grazu to bylo finále v dívčí kategorii, v Delftu zajistil českým barvám finálový výsledek mezi chlapci Jáchym Cink. Kvalitní výkony podali i další čeští reprezentanti.    Jáchym Cink, startující v kategorii B (14 - 15 let), podal v kvalifikaci vynikající výkon, když vylezl 5 boulderů na 9 pokusů a 7 zón na 10 pokusů, což znamenalo postup do desetičlenného finále ze skvělého 4. místa. V převážně technických problémech Jáchym dokonale využil svých dispozic a jen jediný pokus ho dělil od třetí příčky. Ve finále pak Jáchyma připravila nervozita o přelez prvního boulderu, když zde spadl těsně pod topem a jeho výsledek ještě ovlivnila sporně neuznaná zóna, takže nakonec obsadil 9. pozici ve stejném výkonu, jako 8. domácí lezec, kterého před Jáchyma posunulo lepší pořadí z kvalifikace. Jde i tak o špičkový výsledek, jenž je o to cennější, že Jáchym, který je v kategorii druhým rokem, byl v mezinárodním závodě v boulderingu zatím nejlépe 31. - a to ještě na domácím MEJ loni ve Slaném, na prvním letošním závodě v Grazu pak obsadil 34. místo. Výborně se prezentovala i Eliška Adamovská v kategorii A (16 - 17 let), jež však svou 11. pozicí aspiruje na titul smolařky roku, protože už ve třech po sobě následujících závodech skončila jediné místo od postupu do finále. Tentokrát jí chyběly pouhé dva pokusy, přičemž v jednom z kvalifikačních boulderů Eliška spadla dvakrát z topu.   Kvalitní jsou i výsledky dívek v kategorii B. v konkurenci 41 nejlepších evropských bouldristek vybojovala Eliška Bulenová 17., Markéta Janošová 20., Eliška Hobzová 21. a Tereza Širůčková 24. místo. Na body dosáhli a solidní úroveň tím potvrdili také další chlapci v kategorii B - 26. Lukáš Doleček a 27. Martin Mikulec. Těžkou pozici měla v kategorii juniorek Jana Ondřejová, protože čím méně početné je juniorské startovní pole, tím jsou všechny závodnice silnější, Jana sice na 18. příčce uzavřela výsledkovou listinu, ale jen jeden pokus na top a jeden na zónu ji dělily od 16. francouzské závodnice Beerové, která v předchozím závodě EYC dokázala postoupit do finále.Malou českou výpravu tentokrát tvořilo pouze 9 závodníků a dvě kategorie Češi vůbec neobsadili, přesto byla v silné evropské konkurenci opět úspěšná. Oficiálním koučem výpravy byla Saša Gendová, které tímto děkujeme, dík patří rovněž rodičům a dobrovolníkům, kteří jí na místě pomohli s péčí o závodníky.  Speciální poděkování za podporu pak patří partnerovi české mládežnické reprezentace společnosti Rock Point. Tomáš Binter

Americký fotbal
Baseball
Basketbal
Boby
Cheerleading
Cyklistika
Florbal
Gymnastika
Hokej
Hokejbal
Horolezectví
Judo
Kanoistika
Korfbal
Minigolf
Nohejbal
Orientační běh
Pozemní hokej
Rokenrol
Softball
Sportuj s námi
Stolní tenis
Taekwon-Do ITF
Taekwondo WTF
Volejbal







Klasická verze
Mobilní verze