Klepiš: Představil jsem se jako řidič

Play off se Slavií vám vyšlo náramně. Cítíte, že se od vás i tady hodně čeká?
„Jsem odhodlaný udělat všechno, co je v mých silách. Protože není vyloučené, že bych tady rád zůstal i delší dobu, kdyby mi sezona vyšla. Protože co vidím, zázemí je úžasné – jak říká sám Jarda, možná i lepší než v NHL.“

Zmínil jste nejslavnější ligu světa. Už vás přebolelo, že jste se v ní příliš neuchytil?
„Každý to bere jinak. Já nejsem takový, že bych musel za každou cenu v NHL hrát. Hokej je můj koníček, chci se jím bavit. A abych tam měl stres, jestli mě vůbec postaví nebo jestli budu hrát pět minut za zápas? To radši budu hrát jinde.“

Máte i tady v Rusku knoflík pro štěstí?
„Jasně. A dostal jsem i jiný talisman – psí packu, na které mám vyryté svoje datum narození a potom i den 5. července 2008. To jsem se narodil podruhé.“

Sám jste zabrousil na téma dopravní nehody, při níž jste ve velké rychlosti zdemoloval sportovní BMW. Také na to jsem se samozřejmě chtěl zeptat. Daří se vám zapomenout?
„Snažím se. Každopádně je to poučení, dostal jsem od života strašně velkou facku. Od té doby jsem si uvědomil, že si musím některých věcí daleko více vážit. Snažím se zapomenout, nechci bouračku mít neustále v hlavě, akorát by mě žralo, že jsem to udělal… (odmlčí se a hodně zvážní) Člověk chyby dělá, já jsem udělal opravdu velkou. Naštěstí se nikomu nic nestalo. Můžu děkovat Bohu, že se nic nestalo… A následky ponesu už jenom já.“

CO SE STALO? Jakub Klepiš v sobotu 5. července v 5.50 hodin poblíž obce Doksy u Máchova jezera, kde o den dříve pořádal Jágr Team turnaj v plážovém volejbalu, nezvládl řízení svého BMW 650i a ve vysoké rychlosti vylétl v levotočivé zatáčce mimo silnici. Ze zdemolovaného vozu vyvázl jako zázrakem prakticky bez zranění. Podle dobrovolných hasičů z Mimoně řídil pod vlivem alkoholu. Podle policie ujížděl hlídce, která chtěla provést běžnou kontrolu.

Byla to největší chyba v životě?
„Určitě ano. To je víc než chyba.“

Čelíte ještě nějakému vyšetřování?
„To řeší můj právník, kterého jsem poprosil, aby za mě udělal všechno potřebné. Samozřejmě když bude potřeba, zasáhnu do toho i já.“

Řídil jste od té doby?
„Ano.“

A měl jste strach?
„Ne, to ne.“

Děkujete Bohu, že vám život zachránily airbagy?
„Kdo ví, jak by to dopadlo, kdybych měl jiné auto. Říká se, že BMW je nejbezpečnější. Což se mi potvrdilo. Naštěstí.“

Jste naštvaný na dobrovolné hasiče, kteří dali na internet fotografi e a zveřejnili, že se jedná o hráče Slavie? Díky tomu nebylo tak těžké vypátrat, o koho se jednalo…
„Tajně jsem si myslel, že se to nedostane ven. Chvíli to vycházelo, protože byl víkend. Ale v pondělí to přišlo. Jenže dalo se tušit, co se semele. Chápu, že i o takových věcech se musí psát.“

A pokud jde o ty hasiče?
„Nevím, jestli bylo správné, že zveřejnili moje jméno.“

Konkrétní jméno tam uvedeno nebylo, ne?
„Ale bylo, až odpoledne ho smazali. Ale víte, já na ně nejsem naštvaný. Byl jsem to já, kdo udělal chybu a musím za ni zaplatit.“

Zeptám se přímo: řídil jste pod vlivem alkoholu a ujížděl policii, jak hasiči uvedli?
(na delší dobu se odmlčí) „Co na to říct. Už se o tom napsalo tolik, že bych toto téma nechal uzavřené.“

V rozhovoru pro ruské noviny hned po příletu do Omsku jste říkal, že vás policejní auto nepronásledovalo.
„Přišel za mnou nějaký ruský novinář, který neuměl moc anglicky. Rozuměl každé třetí slovo, takže není vyloučené, že moje slova vyzněla trochu jinak. Proto mě mrzelo, když jsem si pak na internetu přečetl v českých novinách, jak lžu… Říkal jsem něco jinýho.“

Kam jste tak brzy ráno v sobotu vůbec jel?
„Na benzinku koupit si něco k jídlu…. (po pauze) Vím, udělal jsem chybu. Hroznou chybu.“

Zaznamenal jste i ohlasy, že jste po titulu se Slavií byl namachrovaný a myslel si, že vám patří svět?
(povzdychne si) „Jo jo, vím o tom. (přemýšlí) Rodina a lidi, kteří mě znají, vědí, jaký jsem. Tam stálo, že jsem machýrek, arogantní. Jak to může tvrdit někdo, kdo mě vůbec nezná? Hlavně moji mamku to naštvalo, nechápe, jak mě můžou takoví lidi soudit. Ano, chyboval jsem. Ale to, co se o mně potom začalo říkat, nebyla pravda. Jenže s tím už nic neudělám.“