Sparťan Netík: Spadl mi kámen ze srdce

Tyčka, ještě dorážka a puk letí ven ze třetiny. Fanouškům se zrychlí tep, pak zase zpomalí. Normální hokejová akce. Ne tak docela. Po pár vteřinách je hra přerušena. Rozhodčí si dává k uchu telefon a po dlouhých minutách ukazuje do středu hřiště.

Jasným gestem potvrzuje gól Petra Tona. „Jsem si jistý, že nebyl," tvrdí gólman Kopřiva po utkání. „Věděl jsem, že to bylo na hraně. Tak jsem šel za naším kapitánem Davidem Výborným, aby řekl sudím ať to přezkoumají. Nakonec branku uznali, ale kde ten puk byl sám nevím," říkal střelec Ton. A jasno neměl ani pozorovatel Netík.

Tomáši, jak jste celou situaci ze svého pohledu viděl?
Jirka Vykoukal vystřelil od modré čáry, já dorážel do tyče. Podél brankové čáry se puk dostal k Petru Tonovi a ten trefil obránce, který už asi stál v brance.

Věřil jste tedy, že gól rozhodčí uzná?
Původně jsem si myslel, že zkoumají tu mojí tyčku. To jsem si říkal, že moc šancí nemáme a nevěřil jsem tomu. Nakonec s videem telefonovali tak dlouho, že asi přezkoumali oba ty momenty.

Naštěstí pro vás...
Určitě. Za vyrovnaného stavu jsme dali gól, navíc takový kurióznější. To kolikrát potěší ještě víc, než nějaká krásná akce.

Naopak Kladno ten okamžik asi hodně srazil...
Je to zásah do psychiky. Taky jsem zažil, že jsme si říkali - nic se neděje, to nemůže uznat a ono jo. Je to hodně nepříjemné, ale takový hokej je.

K vám byl dneska přívětivý, zlomili jste sérii šesti porážek...
Spadl mi kámen ze srdce. Lhal bych, kdybych tvrdil cokoliv jiného. Ale dneska jsem síle týmu strašně věřil. Pomohli nám i fanoušci. Přišlo jich šest tisíc podporovali nás, byli super. Moc jim za to děkuju.

Nebál jste se, že na vás vaši příznivci po té bídě zanevřou?
Na to jsme nemohli myslet. Určitě by mohli na ty výsledky nějak reagovat, ale nestalo se to a já musím ještě jednou moc poděkovat.