Hnilička: Chci víc makat než mluvit

S jediným cílem, začít konečně chytat v zápasech. „Od trenéra Růžičky cítím velkou důvěru, věřím, že brzy nastoupím,“ vzkazuje s optimistickým úsměvem brankář.

Na ledě působí sebevědomě, z mrštnosti neztratil snad nic. V nájezdech na něj nevyzraje ani extraligový vládce Roman Červenka, Hnilička úspěšně čelí i dalším slávistickým hvězdám. Z 32 penalt jich 24 kryje, slušná bilance. A do svého brankářského arzenálu navíc zařadil novou zbraň - neustále pozitivní myšlení. Dobrá nálada z něj včera po prvním tréninku stráveném na Slavii doslova sršela.

Už vám trenér Růžička sdělil, co od vás očekává?
„Takhle konkrétně jsme se ještě nebavili. Hlavně mi řekl, že mi věří, to je ohromně důležitý. Vláďa je bezvadný a já udělám vše proto, abych ho nezklamal.“

Co jste spolu ještě řešili?
„Jenom jsme se bavili, jak bude vypadat trénink. Na nic dalšího ani nebyl čas, ale hlavní je opravdu ta podpora. Víte, když dá Vláďa někomu šanci, tak to myslí vážně a má pro to své pádné důvody. Tak já ho znám a pevně věřím, že to bude platit i tentokrát.“

Ale smlouvu jste se Slavií ještě nepodepsal.
„Ještě ne, ale to jde mimo mě. Já jsem připravený naskočit a až Vláďa řekne: Jdi na to! Tak se obléknu a půjdu na led. Nic jiného neřeším.“

Tušíte, kdy to bude?
„V pátek na Kladně ještě chytat určitě nebudu. Já ani nechci vědět, kdy přesně do zápasu naskočím, nechám to na trenérovi. Teď mám čas sžít se s týmem, a to je také důležité.“

Čtrnáct dní jste se sžíval se Spartou, jak se stalo, že jste ze dne na den přesídlil na Slavii?
„Já ani nevím, moc jsem se do toho nezapojoval. V úterý odpoledne mi zavolal agent Aleš Volek, že se mám ráno hlásit v Edenu. Je to pro mě vynikající řešení, protože pravděpodobně dostanu šanci hrát. Ale na Spartě to bylo taky bezvadný, mohl jsem tam trénovat a možná i proto jsem teď v Edenu.“

V Holešovicích jste neviděl možnost vrátit se do extraligy?
„Nevypadalo to, že bych ji měl dostat. Petr Přikryl chytal výborně, a pro mě tak nebyl prostor.“

Bylo to zklamání?
„To bych neřekl. Já byl opravdu šťastný, že jsem se mohl z Benátek nad Jizerou přesunout do extraligového klubu. V trénincích je diametrální rozdíl a já jsem si ověřil, že můžu být dobrý. Že mě ještě nějaký ten puk občas trefí. Viděl jsem v přípravě výsledky, což je strašně povzbuzující.“

Přesto, pořád jenom trénovat, není to deprimující?
„Bylo i období, kdy jsem cítil, že už bych chtěl hrát, ale pravděpodobně jsem na tom ještě tak dobře nebyl. Opět mi pomohla paní psycholožka Eva Šauerová, která mě vede na cestě k návratu. Díky ní jsem se i přes tyhle chvíle dokázal prodrat. Řekla, že každý trénink mi pomůže dostat se dál.“

Mluvíte o začátku sezony, kdy jste nemohl sehnat angažmá?
„Tehdy to bylo těžké. Samozřejmě. Ale já mám svůj sen, za kterým jdu a chci pro něj udělat maximum. Nemusí se to podařit, to je život. Porvat se o to ovšem můžu.“

Problémem může být i vaše tabulková hodnota, nový zaměstnavatel za vás bude muset Liberci zaplatit kolem tří set tisíc.
„O tohle se já nestarám, to je věc klubů a mého agenta. Pevně věřím, že mi Liberec vyjde vstříc, abych se mohl vrátit do hokeje a že se Slavií, se dokáže domluvit.“

Dovedete si představit, že by to nevyšlo ani ve Slavii a musel jste hledat ještě nějaký nový klub?
„Snad už radši ani ne. I pro mě je těžké chodit z mužstva do mužstva. Snažím se nad tím sice nepřemýšlet, ale v podvědomí to člověk má. Teď jsem dostal šanci a pro její udržení udělám víc, než jsem kdykoliv udělal.“

Abyste se vrátil ve své dřívější formě...
„Chtěl bych se vrátit ještě ve větší, než jsem kdy byl. Pracuji na tom velice úporně a dlouho. Mám vysoké cíle, to je můj motor, který mě žene dopředu.“

Prozradíte jaké?
„Tentokrát ne. Nechám si je pro sebe a budu víc makat než mluvit.“