Syn mě potřebuje víc než Slavia, vysvětlil Hubáček odchod do Zlína
Za Slavii kopal David Hubáček osm let, teď odchází do druhé ligy•Zdroj: Barbora Reichová (Sport)
Osm plodných let života, dva mistrovské tituly, Liga mistrů, popularita u fanoušků. Nenápadný pracant David Hubáček psal historii Slavie a jako poslední z party šampionů klub letos v létě dobrovolně opustil. „Po některých spoluhráčích už se mi stýská,“ přiznává šestatřicetiletý stoper či levý bek, který dohraje vrcholovou kariéru v rodném Zlíně.
Nikdy nedělal problémy. Na jeho pozici přicházeli noví hráči, ale on si ji pokaždé uhájil. Pod drilem Karla Jarolíma nabral sebevědomí, konkurenty odklízel z cesty. Výsledek? David Hubáček odehrál v každé v osmi sezonách většinu zápasů v základní sestavě a mohl přidat další. Slavia mu nabízela nový roční kontrakt, jenže on byl rozhodnutý k návratu do druholigového Zlína. Tam nejspíš kariéru ukončí.
„Po návratu z dovolené jsem měl schůzku s vedením Slavie. Chtěli, abych ještě rok zůstal. Zranil se Martin Dobrotka, měli problémy se stoperskou dvojicí. Ale já už jsem byl rozhodnutý. Ještě záleželo na Zlínu, od kterého jsem v té době neměl konkrétní nabídku. Čekal jsem na úplné potvrzení toho, na čem jsme se předběžně domluvili. To se pak stalo.“
Kdy jste se rozhodl, že ze Slavie odejdete?
„Poprvé mě to napadlo, když jsem se vracel na zimní přípravu. Měl jsem v hlavě, že je to poslední půlrok. Poslední sezonu jsem byl spíš jako záskok, začali nastupovat Milan Bortel s Dobrotkou. A hráli dobře. Do sestavy jsem se dostal na úkor jejich zranění a pak jsem se v ní udržel. Jejich smůla byla mým štěstím. Samozřejmě potěší, když vás klub, jako je Slavia, nadále chce. Asi k tomu má důvod. Myslím, že ze začátku sezony bych hrál, a pak by se vidělo.“
Je hlavním důvodem vašeho návratu na Moravu rodina?
„Dojíždění, časové vytížení, žádné volno… Už jsem toho měl až nad hlavu. Mladý jde do školy, potřebuje mě víc než Slavia.“
„To je hodně nad plán. Co jsem měl informace, tak jsem se měl po půl roce balit. (úsměv) A nakonec z toho bylo osm let. Získali jsme dva tituly, zahráli si Ligu mistrů, postavil se stadion. Mé očekávání bylo splněno úplně na maximum. Po takové době nemůžete říct, že nejste slávista. Nikdy jsem nesledoval internetové stránky klubu a chaty, ale přiznám se, že teď jsem si stáhl aplikaci a sleduju, co se ve Slavii děje.“
Většina fanoušků lituje, že jste pryč. Zaznamenal jste to?
„Až tolik diskuze nečtu, ale asi jsem si tam vybudoval nějakou pozici. Snad na základě výkonů, protože já jsem nikdy nebyl ten, co by s nimi nějak moc komunikoval. Pokud někoho mrzí, že jsem odešel, tak to člověka potěší. Myslím, že mi pomohl i fakt, že jsem neměl vážnější zranění. Také proto jsem se ve Slavii tak dlouho udržel.“
„Když budeme hrát na špici a prát se o postup, tak to nebude takový skok. Aspoň bude pořád o co hrát. Když hrajete na nějakém desátém místě v nejvyšší soutěži, je to bez ambicí. Zatím mám pocit, že to ve Zlíně bolí víc než v první lize… Je to pro mě nový impulz, po osmi letech v jednom klubu už přece jen zažíváte stereotyp. Mám motivaci vybojovat na závěr kariéry postup, i když to bude hodně těžké. Počítal jsem spíš, že budu hrát stopera, a zatím jsem na levém beku. Ale nevybírám si. Kam mě trenér postaví, tam budu hrát.“
Podepsal jste na dva roky. Ukončíte ve Zlíně kariéru?
„Pokud dodržím smlouvu, už to bude na hraně konce. Je třeba být soudný. Člověk si musí umět říct: A dost! Uvidíme, jak se budu cítit, ale ty dva roky jsou tak ideální před zakončením kariéry. Vedení říkalo, že chce postoupit, ale je to taky o penězích. Je potřeba se do toho obout a vytvořit konkurenční prostředí, aby se hráči zlepšovali. Mrzí mě odchody kluků, jako je Broňa Červenka. Ten měl určitě v klubu ještě zůstat. Na hřišti je to mašina, co jezdí nahoru dolů. A hodně platný je i v kabině. Škoda, že už se s ním nepočítá.“
