+
Nenechte si ujít nejnovější
zprávy ze světa sportu.
Sledujte nás na Facebooku
a dozvíte se vše jako první.
Pavel Bárta
31. července 2017 • 18:47

Gudas na MS lidem otevřel oči. Snad se o mně přestane psát hanlivě, řekl

Autor:
TOP VIDEA
JAK SI VEDLY HVĚZDY poprvé bez Neymara: Messi třikrát trefil tyč, Ronaldo pyká JAK SI VEDLY HVĚZDY poprvé bez Neymara: Messi třikrát trefil tyč, Ronaldo pyká
Jarolím: Slavii bych Ligu mistrů přál, ale úplně přesvědčený o tom nejsem Jarolím: Slavii bych Ligu mistrů přál, ale úplně přesvědčený o tom nejsem
VŠECHNA VIDEA ZDE

Když po mistrovství světa zašel na večeři se spoluhráčem z Philadelphie Claudem Girouxem, jehož si podal v zápase s Kanadou, číšníci se divili, jak spolu můžou sedět u stolu. Radko Gudas však na turnaji hlavně ukázal, že není jen postrach, jaký lidi znají z televizních šotů, nýbrž i dobrý bek. Nic si nekomplikuje, hraje s přehledem, umí vystřelit. Na české straně barikády byl nejlepší. Sedmé místo však konečný dojem zhatilo. „Šel bych hrát klidně znovu,“ tvrdí přesto s odstupem.



Flyers omladili. Odešlo i pár ostřílených beků. Po změnách bude Radko Gudas druhým nejstarším obráncem mužstva. „Uvidíme, co trenér pro mě bude mít. Ale určitě bude chtít, abych tým podporoval mentálně a ukočíroval mladé,“ předesílá v rozhovoru pro Sport. Minulý týden začal trénovat na ledě s týmem Kladna. K němu se připojili ještě Tomáš Plekanec a zatím bezprizorní Jaromír Jágr. V žertu ho lákal do Philadelphie.

Jak prožíváte první dny na ledě? Jsou to galeje?
„Zatím jo. Na led se chodí ve dvou skupinách, bruslí nás jen dvanáct, takže dostáváme pěkně zabrat. A Hořák (trenér Hořava) si to užívá. Připravuju se v Kladně každý rok. Domluvíme se s Plekym, ráno si jdeme zamakat do posilovny, potom na led. Chodíme i s Jardou. Pokud tedy přijde.“ (směje se)

Jaké jste vůbec prožil léto?
„Po mistrovství světa jsem strávil v Čechách jen tři dny a odletěl za rodinkou. Před šampionátem se nám narodil syn, dva a půl týdnu jsme zůstali ve Philadelphii kvůli malému. Kvůli pasu a očkování. Přiletěli jsme 15. června, jsem tu něco přes měsíc. No, a brzy už zase poletím.“

Taky jste sjížděl vodu, že ano?
„Minulý víkend jsme jeli Vltavu. Byl tam s námi i Michal Neuvirth. Začali jsme ve Vyšším Brodu, pokračovali přes Rožmberk do Českého Krumlova a končili ve Zlaté Koruně. Měli jsme to na tři dny, od čtvrtka do soboty. Počasí nám přálo, vyšlo to nádherně. Udělali jsme si aspoň pohodičku.“

Jezdíte takhle pravidelně?
„Už čtrnáctý rok. Pár raftů, je nás okolo třiceti lidí. Většinou známí z Berouna. Přes rok se nevidíme, v létě se scházíme na grilovačkách a jezdíme spolu na vodu.“

Se svým výkonem na MS byl spokojený

Před dvěma lety jste do sezony vstupoval po dvou operacích kolena, loni jste se zranil a nemohl pak na Světový pohár. V cestě na šampionát vás už nezastavili kluboví lékaři ani narození syna. Tím, co jste předváděl na ledě, jste pak dost lidí překvapil, měli vás zaškatulkovaného úplně jinak.
„Ukázalo se, kolik hokejových expertů na ty zápasy doopravdy kouká. Nějaké zákroky tam vždycky mám, ale to je hokej, tvrdá hra. Taky je fakt, že jsem se musel maličko krotit, jinak bych pořád seděl a byl suspendovaný. Pracoval jsem na tom. Ovšem kdyby se polovina těch lidí, co mě odsuzovali a psali, že jsem magor, podívala aspoň na dva tři zápasy, tak by zjistili, že takhle v NHL hraje každý druhý, že to vlastně nic není. Hlavně že se to občas povede.“

Otevřel jste lidem oči. Potěšilo vás to?
„Jo. A doufám, že o mně přestanou psát hanlivě. Tedy popravdě, já to moc nečtu, všechny ty negativní věci. Když mi mamka s taťkou něco pošlou, tak většinou, abych se pobavil. Trošku mě zahřálo u srdce, i jak o mně po mistrovství světa mluvil táta. Ale tyhle záležitosti neřeším, tolik to nesleduju. Uvidíme. Můžu v prvním zápase někoho sestřelit a zase bude oheň na střeše. Stát se může cokoli.“

Jak jste byl s vystoupením na šampionátu spokojený vy osobně?
„Se svým výkonem ano, celkem se to povedlo. Jenže hokej je týmový sport. A když se daří jedinci a nejde to týmu, je to, jako by se nedařilo všem. Minulá sezona byla vůbec taková podivná, smutná. S Flyers jsme nepostoupili do play off, přitom mně se dařilo. Stejně to dopadlo i na mistrovství světa. Pokud to jde celému týmu, tak se nakonec chytnou i hráči, kterým to třeba nešlo. Ale takhle to je opačně. Je to přímá úměra.“

Zrovna vás otec dopředu varoval, že mužstvo má moc ofenzivních beků. Byl to nakonec problém?
„To si nemyslím. Největší problém bylo dát gól. Defenziva nebyla úplně špatná.“

To ne, ale spíš šlo o složení obrany. Našlo se v ní hodně tvořivých, útočně založených obránců, zatímco bylo málo těch, kteří se drží doma, jak se říká.
„Jasně. Ale myslím, že jsme to měli typově docela dobře vyvážené. Já jsem hrál se Šímou (Radim Šimek). On chodil na přesilovky a oslabení, já na oslabení, jako Kundrc (Tomáš Kundrátek). Našli se tam kluci, kteří to oslabení umějí, to nebyl problém.“

Vaše střely nacházely cíl, netrefoval jste prvního hráče, většina ran prošla na bránu.
„No, taky jsem jich tam pár trefil.“

Nicméně myslíte, že jste mohl dostat prostor taky na přesilovce? Cítil byste to tak?
„Tohle záleží na trenérovi. Přesilovku v podstatě nehraju celou sezonu. V týmu mám roli defenzivního obránce a tu jsem dostal i v nároďáku. Na přesilovky mě posílali na olympiádě v Soči, přitom už tehdy jsem je snad tři roky nehrál, zatímco Židla (Marek Židlický) a Tomáš Kaberle naopak chodili na oslabení.“

Mrzelo mě, jak dostal Pastrňák naloženo

V Paříži jste byl tedy spokojený?
„Myslím, že hráč by měl vědět, jakou pozici má hrát. Jakmile se snaží druhým fušovat do jejich práce, tak se tím ten tým rozkládá. Nejlepší pravidlo zní, ať tým drží hubu, maká a nechá trenéra, aby si vybral. Toho jsem se držel i na šampionátu. V týmu každý svou roli dostal, věděl, co má dělat, a tak mi to vyhovovalo. Neměl jsem problém, jestli jsem hrál za zápas patnáct minut, nebo pětadvacet. Nebylo nic, co bych trenérovi vytýkal nebo kam bych se chtěl tlačit.“

Jaký jste měl nakonec z turnaje pocit? Byl jste naštvaný?
„Byl. Jeden zápas rozhoduje o všem. Celý ten proces toho dostat šanci si ho zahrát, to bylo pro mě až k neuvěření. Na mistrovství světa jsem přijel poprvé, bavilo mě to, všechno. Až na ten jeden zápas... Myslím, že jsme byli možná trošku uťápnutí, čekali, ač jsme nemuseli. Dostali jsme první smolný gól a potom neproměnili šance. Problém byl, že jsme poslední zápas nedali góly. Kdybychom nějaký vstřelili, mohlo to dopadnout jinak.“

Z čeho ta uťápnutost, jak říkáte, vycházela?
„Začali jsme dobře, prvních deset minut hráli super. Jenže jsme nedali gól, Rusáci pak ano. Začali jsme vyčkávat, co bude, nešli do toho jako v prvních deseti minutách. Ve druhé třetině už se nám to těžko chytalo. Rusáci byli rozjetí, vedli 1:0, to se jim vždycky líp hraje. Kdybychom neinkasovali, oni by znervózněli a začali by sólovat. Takhle to mají vždycky. Ale tím, že se ujali vedení, byla pak mentalita zápasu jiná.“

Sledoval jste reakce, jaké výsledek na šampionátu vyvolal?
„Něco jsem četl po návratu do Čech. Hodně se to probíralo. Každý může mít svůj názor, na druhou stranu myslím, že do čtvrtfinále jsme se dostali celkem v pohodě. Asi nám uškodilo, že jsme neporazili v posledním zápase skupiny Švýcary. Ale těžko hodnotit. Ani s trenérem jsem žádný problém neměl, pod Pepou (Josef Jandač) bych šel hrát klidně znovu. Nebo vlastně ne. My přece příště už budeme hrát o Stanley Cup!“ (usměje se)

720p 360p
Rookie camp posedmé! Nechyběli Gudas a Mrázek

Václav Prospal se později proti kritice ohradil. Přišlo vám to v pořádku? Češi skončili na šampionátu sedmí, zajisté se to řešit musí. Souhlasíte?
„Každý to vnímá jinak, tu negativitu jinak snáší. Někdo si to víc bere, jinému to je jedno, někdo ví svoje a neřeší, co se o něm píše.“

Koncovka je velký problém dlouhodobě. Čím to je? Hrají Češi v NHL jinak? Je to tím, že mají jiné spoluhráče?
„Někdy to prostě víc sedne. Jednou tam spadne každé hovno, jindy neproměníte žádnou šanci. Musí se tomu jít naproti. Pár střelců, kluků, co umějí dát gól, jsme tam měli. I proti Kanadě jsme měli šance, s Finskem jsme to otočili.“

Ale v dalších zápasech něco takového vlastně nepřišlo.
„Těžko říct, proč to nešlo. Myslím, že všichni kluci do čtvrtfinále nastupovali s tím, že šanci máme a že se Rusáci dají porazit. Potom mě mrzelo, jak dostal naloženo třeba Pasta (David Pastrňák). On přijel a udělal sedm bodů. Vedl náš tým v bodování. Co od něj čekali? Je mu přece teprve dvacet let. Kdo dokázal něco takového v jeho věku? Navážet se do něj, to bylo úplně mimo mísu. Byl jeden z našich nejlepších hráčů. Čekat od něj, že dá deset gólů, to přece nejde. Od kluka, který přiletěl tři dny před turnajem, navíc bez smlouvy. Jsem strašně rád, že tam byl. S každým si sednul. Mrzelo mě, když ho potom takhle kritizovali. Ale tak to v Čechách chodí. Když je neúspěch, tak se hledá problém ve všem. Myslím, že Pasta hrál skvěle. Mohlo mu to víc sednout, mohl dát o dva tři góly navíc. Ale byli tam i jiní, kteří ty góly dali a nemuseli.“

Giroux věděl, že si pro to jede

Na šampionátu jste měl hned v prvním zápase incident s kapitánem Flyers Girouxem. Mluvili jste pak spolu?
(usměje se) „No jasně! Bydleli jsme dokonce ve stejném hotelu, takže jsme se vídali každou chvilku. Se Simmondsem, s Girouxem. Zašli jsme si na jídlo, na pivo jsme si byli sednout. Ale o tom incidentu jsme se vyloženě nebavili. Když jsem po šampionátu odletěl za manželkou do Philly, G tam akorát přiletěl taky. Zašli jsme na večeři a to teprve bylo něco!“

Co se stalo?
„No, číšnící na nás zírali a divili se: Jak můžete sedět spolu u stolu? To bylo docela vtipný. Ale on tehdy věděl, že si pro to jede.“

A pak někdo bude tvrdit, že mistrovství světa za mořem nikoho nezajímá. Takže i ve Philadelphii lidi turnaj pozorně sledovali?
„No, tam to bylo velký. Hned jsme o té naší půtce dělali rozhovory do televize NHL, probírali to pěkně.“

Co vůbec soudíte o letních změnách ve Flyers?
„Omladí se to. Budu tam druhý nejstarší bek. Asi takhle. Odešli Del Zotto, Streit. Jsem rád, že dáme šanci mladým, ale nějaká ta zkušenost je v obraně taky potřeba. Zůstali jsme já, Andrew MacDonald, ten je jediný starší, potom tam zbyli Manning, Gostisbehere, kterému je dvacet dva, Provorov, tomu je teprve dvacet.“

Nebudou chtít do obrany ještě někoho získat?
„Beků, co odehrají dvacet, dvacet pět minut za zápas, na trhu moc volných není. Nevím, jestli se budou snažit ještě někoho vytrejdovat nebo se počítá s mladými, kteří dostanou větší roli. Těžko říct. Ale ti mladí bývají v prvních sezonách tak natěšení, že jsou většinou i úspěšní. Jako Gostisbehere. Takže jedině dobře pro nás, když se dobře připraví a budou moct za nás v NHL nastoupit. Tohle se neděje každý rok, uvidíme, jestli se nám to vyplatí. Přišli jsme o Braydena Schenna, o Bellemara, zato jsme získali dvojku draftu Patricka, nově přišel Lehterä. Bude to jiný tým.“

Cítíte, že byste se mohl v hierarchii ještě posunout, hrát výraznější roli?
„Z hlediska nějakého vůdcovství určitě. Na ledě jsem byl vytěžovaný dost, obvykle hraju kolem dvaceti minut. Ale asi budu tým podporovat víc i mentálně, budu mít za úkol ukočírovat právě ty mladé, aby zůstali při zemi. Něco takového určitě jo. Přece jen se stává, že dostanou poprvé pár výplat a můžou se z toho zbláznit. Po herní stránce uvidíme, co trenér pro mě bude mít. Na začátku sezony si hezky sedneme a on nastíní, co ode mě čeká.“

Z první výplaty se koupilo auto

Když mluvíte o penězích, co jste udělal vy, když jste dostal první výplatu?
„Koupil jsem si auto. Když jsem přišel do NHL, v podstatě nic jsem neměl. Ale už jsem měl docela v pohodě rozjetý život. Myslím, že dokážu být docela skromný, než bych hned rozhazoval. Prošel jsem si i farmou a těch pár let mě taky něco naučilo. Tam se žádné velké peníze neberou, nedostal jsem se k nim okamžitě jako jiní mladí kluci. Žil jsem v podstatě normální život a musel si to vypracovat. Stejně jako když jsem předtím hrál v Berouně a na Kladně, tak jsem nebral takové peníze v porovnání s tím, jaké platy měli jiní. Myslím, že mám docela dobrou průpravu, začínal jsem jako nováček v šestnácti, prošel si vším. Zažil jsem toho dost, takže z peněz úplně neblázním. I když samozřejmě, jakmile jsem se prosadil do NHL, udělal jsem si radost a koupil si první auto. Tedy první... Na farmě jsem měl taky dvě, ale ty byly za podpisové bonusy.“

Takže z autobazaru.
„No jistě. Tenkrát jsem si koupil jaguára. Starýho. Úžasný. A taky jsem ho hned někde nerozstřelil. Pečoval jsem o něj jak o mimino.“

Potěšilo vás, že se ve Philadelphii rozhodli ponechat si Michala Neuvirtha?
„Jsem strašně rád, že jsme tam dál oba dva. Podepsal na dva roky. Bydlíme kousek od sebe.“

Nekoupíte si rovnou dvojdomek, když s ním žije vaše sestra a zanedlouho čekají rodinu?
„Pomalu jo. Naše děti budou vyrůstat se svými sestřenicemi a bratranci. To bude super. Voras bydlí taky kousek, deset minut. Žil tedy ještě blíž, ale odstěhoval se do Jersey, což je maličko dál. Ovšem je skvělý mít v týmu pár Čechů takhle okolo sebe, zvlášť když tam teď bude ještě ségra. Odlétali s Neuvim dřív právě kvůli ní, protože je v pokročilém těhotenství. Později by ji už nemohli pustit do letadla. My jsme takhle zase zůstávali po sezoně déle.“

Při rozšiřovacím draftu ovšem Neuvirth patřil mezi nechráněné hráče, ve Philadelphii ho mezitím doplnil zkušený Brian Elliott. Jak se to odrazí na jeho postavení?
„Myslím, že budou docela vyvážená dvojice. Když si zápasy rozdělí na polovinu nebo padesát ku třiceti zápasům, máme najednou dva docela vyrovnané gólmany. Oba navíc podepsali podobné smlouvy, takže klubu zbývají dva roky na to, aby se rozhodl, kdo z nich pak bude pokračovat. Myslím, že to Hex (GM Ron Hextall) udělal docela chytře. Teď jen, jak se toho kluci zhostí.“

Jágra byste do týmu nechtěl?
„No, lákal jsem ho k nám... Ve srandě, tyhle věci se samozřejmě řeší úplně jinde. Každopádně myslím, že do NHL ještě podepíše. Doufám, že jo, pořád na to má. Hokej se zrychluje, ale ten přehled, ty ruce tam pořád jsou. Věřím, že mu ještě někdo smlouvu nabídne. Možná že už třeba dokonce nabídl, neznám detaily. Ale snad tam ještě bude. Je to legenda, hrál v NHL přes dvacet let.“

Dokáže na vás pořád ještě na ledě vyzrát?
„To je jasný! Vystrčí ten svůj zadek, s tím je pak těžký ho objet.“

 

Dejte nám like a sledujte nás!

.
instagram

Východní konference

Z V VP PP P Skóre B
1.  Washington 82 45 10 8 19 263:182 118
2.  Pittsburgh 82 40 10 11 21 282:234 111
3.  Columbus 82 39 11 8 24 249:195 108
4.  Montreal 82 33 14 9 26 226:200 103
5.  Rangers 82 40 8 6 28 256:220 102
6.  Ottawa 82 34 10 10 28 212:214 98
7.  Toronto 82 33 7 15 27 251:242 95
8.  Boston 82 38 6 7 31 234:212 95
9.  Islanders 82 33 8 12 29 241:242 94
10.  Tampa 82 32 10 10 30 234:227 94
11.  Flyers 82 25 14 10 33 219:236 88
12.  Carolina 82 28 8 15 31 215:236 87
13.  Florida 82 23 12 11 36 210:237 81
14.  Detroit 82 17 16 13 36 207:244 79
15.  Buffalo 82 25 8 12 37 201:237 78
16.  Devils 82 18 10 14 40 183:244 70

Západní konference

Z V VP PP P Skóre B
1.  Chicago 82 37 13 9 23 244:213 109
2.  Minnesota 82 42 7 8 25 266:208 106
3.  Anaheim 82 40 6 13 23 223:200 105
4.  Edmonton 82 37 10 9 26 247:212 103
5.  St. Louis 82 38 8 7 29 235:218 99
6.  San Jose 82 38 8 7 29 221:201 99
7.  Calgary 82 32 13 4 33 226:221 94
8.  Nashville 82 35 6 12 29 240:224 94
9.  Winnipeg 82 33 7 7 35 249:256 87
10.  Kings 82 25 14 8 35 201:205 86
11.  Dallas 82 28 6 11 37 223:262 79
12.  Arizona 82 20 10 10 42 197:260 70
13.  Vancouver 82 19 11 9 43 182:243 69
14.  Colorado 82 14 8 4 56 166:278 48







Klasická verze
Mobilní verze