Květoslav Šimek
11. listopadu 2015 • 12:00

Král a Třinec? Zklamal jako člověk, zní ze strany prezidenta klubu

Richard Král a Ján Moder spolu nemohou najít společnou řeč.
TOP VIDEA
Osasuna - Barcelona: Gól! Messi vymíchal obranu a zvýšil na 3:0 Osasuna - Barcelona: Gól! Messi vymíchal obranu a zvýšil na 3:0
SESTŘIH Premier League: Leicester – Manchester City 4:2. Vardy zazářil hattrickem SESTŘIH Premier League: Leicester – Manchester City 4:2. Vardy zazářil hattrickem
VŠECHNA VIDEA ZDE

Stále je suverénně nejproduktivnějším hokejistou, jaký kdy v Třinci hrával. Přesto je jméno Richarda Krále v Třinci tabu. Slávu, zásluhy a všechny vazby geniálního útočníka, který dnes poprvé přijede do Třince jako trenér Pardubic, napadrť rozmetaly půjčky, směnky, soudy a návrhy k insolvenci. Jak? Proč? O tom poprvé veřejně a oficiálně mluví prezident třineckého klubu Ján Moder. Krále nešetří. „Asi trpí poruchou osobnosti, protože co udělal on nám, to přisuzuje mně.“



Sportovní přínos Richarda Krále šéf klubu Ján Moder nepopírá. Za deset let v Třinci (1995-2005) pomohl Ocelářům vybojovat ligové stříbro a bronz. V kanadském bodování je a dlouho ještě bude nedostižný. Moder však říká, že jej Král zklamal jako člověk.

Co se mezi vámi stalo?
„Začalo to někdy kolem roku 2000, 2001. Richard jako dobře vydělávající sportovec do nějakých věcí investoval, peněz měl víc. Jednomu z našich bývalých funkcionářů půjčil vyšší obnos peněz. A když se ten funkcionář neměl k tomu, aby mu je vracel, tak to vyřešil tak, že Richardovi navýšil plat.“

Komu Král půjčil?
„To se nezlobte, ale jméno říkat nebudu. Ten člověk už ve vedení klubu dávno nepracuje.“

Kdy a jak jste rozpor v Králově smlouvě zjistili?
„Při kontrole jsme zjistili, že Král má jako hráč jiné peníze, než jsme předpokládali. Po ukončení sezony 2004/05 jsem seděl s Richardem, bavil jsem se s ním a žádal, aby se snížila jeho odměna, mimo jiné i proto, že jeho výkonnost výrazně poklesla. Jednalo se o to, že by v sezoně 2005/06 dostal asi 70 procent toho, co bral do té doby. Pokud je mi známo, v žádném z dalších klubů nedosáhl ani na to, co jsem mu nabízel - prostě uražená ješitnost. On řekl, že ne, že radši odejde. A chce, aby byl okamžitě vyplacený.“

Jak jste reagoval?
„Ještě v ten den, a mám z toho i zápis, který jsem odevzdal právníkovi, jsem šel do banky. Z mého osobního účtu jsem převedl peníze na účet HC Oceláři a z účtu HC Oceláři šly peníze na jeho (Králův) účet, vyplatilo se mu všechno, na čem jsme se dohodli, jednalo se přibližně o částku 2,6 milionu korun. Richard Král s námi podepsal dohodu, v rámci které byly vyrovnány veškeré jeho finanční nároky vyplývající z hráčské smlouvy. A já jsem mu ještě řekl, že si Richarda budeme vždy vážit a bude mít dveře otevřené a tak dále.“

V čem byl tedy problém?
„O rok později Richard Král podal u soudu žalobu, kterou se v rozporu s uzavřenou dohodou o narovnání domáhal proti nám zaplacení částky zhruba 500 000 s tvrzením, že se jedná o jeho nevypořádané pohledávky z hráčské smlouvy. Tento spor se táhl strašně dlouho. Okresní kolo jsme prohráli, ale na krajském soudě po odvolání jsme vyhráli, žaloba byla zamítnuta a nemuseli jsme Richardovi nic doplácet.“

To bylo vše?
„Ještě před zamítnutím žaloby však sehrála tato neoprávněná pohledávka významnou roli v insolvenčním řízení, které bylo zahájeno proti nám v roce 2011 těsně po získání mistrovského titulu, a to na základě šikanózního návrhu jedné společnosti. Poté, kdy byl insolvenční návrh jako nedůvodný soudem prvního stupně zamítnut a navrhovateli běžela lhůta k odvolání, přihlásil právní nástupce Richarda Krále tuto spornou pohledávku do insolvenčního řízení, aniž uvedl, že je ohledně ní vedeno samostatné soudní řízení.“

Co vám tím způsobil?
„Tímto krokem výrazně ztížil naši procesní obranu v odvolacím řízení, a kdyby se nám tehdy nepodařilo přesvědčit soud, že se vede i druhý soudní spor ohledně této pohledávky, ve kterém máme šanci vyhrát, tak bychom se mohli dostat do obrovských problémů a insolvenční řízení by se mohlo vyvíjet výrazně v náš neprospěch. Jestliže vám někdo udělá takovou věc, že klubu hrozí likvidace, tak už nemůžu k takovému hráči, ať tu hrál jakkoliv, mít nějakou úctu a respekt. Ke sportovci patří i fair play a charakter. Bohužel, to jsem u Richarda v tomto směru nenašel.“

Proto nechcete ani slyšet o tom, že by se měl Králův dres v hale vyvěsit?
„Podle Krále jsem prý vyhlašoval, že kdyby v naší nové Werk Areně dres visel, tak jedině, že by v něm byl i on. Tak to přísahám na zdraví mých dětí, že takový nesmysl jsem v životě neřekl! Kvůli soudu se pro mě stal naprosto lhostejným člověkem. Za tohle jsem jej mohl zažalovat za poškození dobrého jména, ale na co by mi to bylo dobré? Nechtěl a nemohl jsem se k tomu vyjadřovat, protože jsme neměli ukončena všechna soudní řízení, což byly spojité nádoby. Teď už je to vyřešené a uzavřené, takže můžu říct, proč má u nás Richard Král dveře zavřené. Souhlasím, hrál tady výborně. Ale patří k tomu i charakter. Z toho jsem byl totálně zklamaný, proto tady nemůžeme koukat na jeho dres pod stropem.“

Králova reakce: Nechci se tahat po soudech

Na zápas v Třinci se moc těším. Prožil jsem tam dvacet let života a deset nádherných sezon. Na Třinec vzpomínám v dobrém, ač se konec bohužel nepovedl, ale to se stává. Ať jsem se tam vrátil soukromě nebo v dresu soupeře, vždy mě fanoušci hezky přivítali. Asi nejvíce pro mě nezapomenutelný byl zápas s Mladou Boleslaví, za niž jsem v Třinci vstřelil gól, stadion povstal a skandoval moje jméno. Udělalo mi to obrovskou radost, třineckých fanoušků si velmi vážím.

Vím, že se v Třinci v těchto dnech podnikají věci, které mají očernit moje jméno. Abych se přiznal, unavuje mě řešit, zda má, nebo nemá v nové Werk areně viset můj dres. Pokud tam nikdy nebude, tak se z toho nezhroutím. Pro mě je důležitější reakce fanoušků, a ta byla vždy fantastická. Dres je z tohoto pohledu vedlejší záležitostí.

Hodně věcí v rozhovoru s panem Moderem se nezakládá na pravdě, spousta z nich je překroucená, jsou zde i nesoulady z hlediska časové posloupnosti. Nechci se v tom příliš pitvat, jsou tam zkrátka nesmysly. To bychom se pak jen hádali v novinách dva týdny, do toho se mně nechce.

Prapůvodem ochladnutí našich vztahů vidím v roce 2002, kdy jsem si dovolil oproti vůli pana Modera kandidovat do třineckého zastupitelstva. Naše Sdružení nezávislých získalo většinu, já jsem z devátého místa obdržel třetí nejvyšší počet hlasů. V jeho očích jsem se stal neposlušným poddaným.

Zmíněnou navýšenou smlouvu jsem tehdy podepsal s prezidentem klubu a jeho generálním manažerem. Nechápu, že o tom nebyl majitel, tedy pan Moder, informován. A nyní s tím spojuje půjčku, která byla ale až o rok později a neměla s tím žádnou souvislost, nechápu to.

V roce 2005 jsem nechtěl odejít, Třinec mi ukončil angažmá. Pokud bych zůstal, dodržel platnou smlouvu a soudil se s nimi, tak bych nemusel hrát dva tři roky, což jsem nechtěl. Je pravdou, že mi peníze vyplatili ke dni ukončení smlouvy, ovšem bez penále. To se nastřádalo a já jej poslal k řešení na svaz, tehdy se to tak dělalo. První kolo soudního sporu jsem vyhrál, celé se to vleklo čtyři pět let. Mezitím jsem dostal nabídku na odprodání své pohledávky, a tak jsem učinil. Definitivní soudní výsledek přišel před dvěma roky, já ve sporu ale už tou dobou nefiguroval.

Netuším, proč to Třinec vytáhl až nyní. Asi se to vztahuje k prokletému věšení dresu nebo strachu z reakce fanoušků k mému příjezdu s týmem Pardubic. Nemám už zájem, aby se to řešilo. Netuším myšlenkové pochody pana Modera, nechci se s ním tahat po dalších soudech. Chci mít klid a občas se jet do Třince za kamarády podívat. Že tam můj dres viset nebude, to neřeším.

Třinci jsem za deset sezon odvedl dobrou práci, mám zde mnoho kamarádů, znám tu spoustu lidí a oni si udělají názor svůj. S Dynamem jedeme do Třince s pokorou. Oceláři mají neskutečný tým a obrovské zázemí. Každý se dá porazit, my se o to pokusíme. Během reprezentační přestávky jsme potrénovali, z týmu cítím pozitivní energii a chuť, to je důležité. S Markem Zadinou pochopitelně vypíšeme nějakou svačinku.

Témata:  sporthokejextraligatřineckrálmoder