Před sezonou si ho v zámořské East Coast Hockey League vyhlédly Pardubice. V soutěži, které se přezdívá hrob hokeje, předváděl Alexandre Mallet skvělé výkony. Bodoval, střílel góly, a navíc působil jako skvělý rušivý element pro soupeřovy řady. Pro ránu i nějaké to slovní pošťouchnutí nejde daleko. Teď je z něj český mistr.
V dresu Dynama se totiž nechytil. Odehrál 36 utkání a dal jedinou branku. O záchranu bojující Východočeši ho tak před uzávěrkou přestupů nabídli ostatním klubům. Ozvala se Kometa. A čtyřiadvacetiletý kanadský mladík ožil. Obránci soupeřů nemohli 95 kilo vážícího siláka odstavit od puku. Před bránou působil jako tank.
Zatímco „jeho“ Pardubice se v současnosti plácají v baráži a hrají o extraligový život. Malletovi se na krku houpe zlatá medaile. „Je to něco neskutečného. Na takový závěr ročníku jsem ani nepomyslel. Když mi Pardubice řekly, že u nich končím, byl jsem smutný. Pak nečekaně zavolala Kometa. Děkuju, že mi dali šanci,“ povídal dlouhovlasý bojovník, zatímco se mu pozvolna začínaly lesknout oči.
„Trenéři v Dynamu mi nedávali šanci. Když hrajete pět minut za zápas, nemáte šanci ukázat, co ve vás je. Chemie tam nebyla taková jako v Brně. Tady jsem dostal prostor, cítil jsem důvěru. To předtím nebylo,“ přiznal.
Lidi si ho v moravské metropoli zamilovali. A on je rovněž. „Ohromně jsem si to užil. Neumím to ani slovy popsat. Tohle jsem nezažil. Lidi tady byli v play off nepopsatelní. Takovou atmosféru v Americe nezažijete ani v NHL, natož v nižších ligách. Je to šílené. Česko je skvělé a Brno nejlepší!“ zařval, napil se piva a dal si řádného šluka kubánského doutníku, až se zadusil.
Majitele a trenéra Komety Libora Zábranského zaujal natolik, že mu ještě před koncem vyřazovacích bojů nabídl novou smlouvu. A Mallet ji přijal. „Zůstávám v Brně. Podepsal jsem tu kontrakt na další dva roky, za což jsem moc rád,“ usmál se a běžel společně se spoluhráčem Jakubem Krejčíkem odšpuntovat další lahev šampaňského.



