Trenér brankářů už je nedílná součást, tvrdí Prusek
"Trénoval jsem brankáře v reprezentační sedmnáctce a ke konci sezony mě oslovil pan (šéftrenér svazu) Lener, jestli bych to chtěl dělat i u áčka. Že se tam zavede funkce trenéra brankářů. Byl jsem mile potěšen a rád jsem to přijal," řekl novinářům Prusek.
Spolupráci s účastníkem čtyř světových šampionátů si reprezentační trio Alexander Salák, Jakub Kovář a Pavel Francouz pochvaluje. "Je nutné, aby se brankář cítil dobře. Musím s nimi hodně mluvit o tom, co jim vyhovuje. V dnešní době je trenér brankářů nedílnou součástí," uvedl Prusek, který na stejné pozici působí i ve Vítkovicích.
"Na trénincích jsou určitá cvičení pro hráče a je třeba dělat nějaké cvičení pro brankáře. Třeba před začátkem si dát nějaké kolem branky, na vyjíždění, což tolik v tréninku není," uvedl bývalý gólman Vítkovic, Znojma, Ottawy a Columbusu v NHL či Petrohradu, Spartaku Moskva a Dinama Riga. Se současnými svěřenci v národním týmu už toho prý moc nenatrénuje, spíše pracuje na psychické pohodě.
"Jde o to se pobavit co a jak ohledně soupeře. Co oni by chtěli udělat na rozbruslení, aby šli v pohodě do zápasů. Během zápasů moc prostoru není, tam už jsou naštelovaní. Není dobré na ně mluvit. Lepší je se pak podívat na video a rozebrat po zápase," popisoval Prusek spolupráci.
Sám poznal přínos trenéra brankářů až v roce 2001 po odchodu z Vítkovic do Ottawy. Teď se snaží stále učit a držet se moderních trendů. "Naučil jsem se, jak se chovat na začátku sezony, kdy brankáři potřebují trénovat víc do kondice. Během sezony je to pak jinak. Člověk to přebírá, ale musí pořád sledovat nové trendy. Hrozně se to posunuje. Co stačilo před deseti nebo patnácti lety lety, tak dnes už ne. Brankáři jsou jinde," prohlásil.
Od jeho vstupu do extraligy v roce 1995 se podle něj v nárocích mnohé změnilo. "Tehdy stačilo vyrazit střelu a dorážku už měli mít beci. Teď se chce po brankáři, aby tu střelu vyrazil do rohu a uměl se dostat i na dorážku, uměl se rychle přesunout ve stoje i v rozkleku. Dnes když brankář vyrazí střelu, tak to neznamená, že je to dobře."
Prusek má vedle zlata i dva bronzy z MS v letech 1997 a 1998, ve všech třech případech byl náhradníkem a zachytal si poprvé až v roce 2009. Bylo to pod současným koučem Vladimírem Růžičkou ve Švýcarsku. "Rád na to vzpomínám. Je příjemné s ním spolupracovat," prohlásil Prusek.
Aktivní kariéru ukončil před dvěma roky pro problémy se srdcem. "Není to na vrcholový sport, ale je to v pohodě a nestěžuji si," řekl. Hokej nehraje ani za starou gardu. "Trénuji ve Vítkovicích od dětí až po velké. Jsem na ledě od ráda do večera, což mi stačí. Zatím na to choutky nemám."
Práce s dětmi ho naplňuje. "Je na nich nejvíc vidět zlepšování. Když jsem tam přišel, tak bylo zažité, že tam dávali kluky, kteří nebruslí dobře, což já moc nechci. Protože polovina úspěchů je, když brankář umí dobře bruslit," uvedl Prusek.
Modlou pro začínající hokejisty oprý není. "Ti malí kluci už neví. Ani co je Nagano, pro ně je to daleko. To jsou samí Lundqvistové. Mají to nasledované z internetu. Mám tam kluky, co to hodně žerou," dodal Prusek.
