Nezval si to nejvíce nablýskané zboží na trhu. Nikoliv. Vzal si to ozkoušené, důvěrně známé. Trenér Vladimír Růžička zase ukázal, jak je ve sportu hlava důležitá. Jak přízeň kouče může vytáhnout výkon jednotlivců i celého týmu na vyšší level. Díky tomu jsou čeští hokejisté v semifinále.
Omluvte, ale Jaromír Jágr musí na chvíli stranou. Chvíli o něm nebude řeč, protože jeho chce každý šéf střídačky. Každý na něj svým způsobem spoléhá, že předvede některé ze svých kouzel. Že bude mimořádný. Tak jako proti Finsku.
Teď bude řeč o dalších bojovnících, kteří mu vyniknout umožní. O hráčích, kteří by v jiných letech byli na hraně nominace. Nebo v ní dost možná ani nebyli. Jenže jsou to hokejisté, kterým věří Vladimír Růžička. A oni pod ním dokážou zahrát lépe, než kdykoliv jindy.
Pokud by to snad s Finskem bývalo bylo neklaplo (a ta hranice je tenká), přišla by kritika. Proč Jakub Klepiš v prvním útoku? Proč Michal Vondrka místo jiných? Proč Jakub Krejčík? Ptal bych se já, ptali by se další.
Odpověď by byla jasná: „Protože jsem jim věřil.“ Jako hráč, sportovec nemůžete chtít víc. Důvěra je nejvíc. A pro dotyčné hráče dostatečná motivace předvést víc než jsou schopni ze sebe dostat jindy. Pod jinými šéfy střídačky. Ve čtvrtek zahráli výjimečně dobře všichni.
Léta budované vazby se ukázaly jako vítězné, lepší systému finského odborníka (nezpochybnitelných kvalit) Kariho Jalonena. Připomeňte si ten zápas. Většina nedokonalostí ze základní skupiny vymizela. Jakoby aktéři partii bojovali v tranzu, maximálním soustředění.
A oddanosti. Mnohdy by se dalo pochybovat, jestli pozdní příjezd hvězdy typu Tomáše Plekanece pomůže či uškodí. Může způsobit křivdu mezi těmi, kteří si vybojovali postup. Může zasáhnout do budované hierarchie. Ale právě díky zavázanosti Růžičkovi se tak nestane. Každý zná a skousne svou roli.
K semifinále: kdo viděl Kanadu procházet turnajem, uzná, že roste, roste a roste. Že zatím zapnula jen párkrát. Jeví se být nepřemožitelnou. Jenže Finové také před čtvrtfinále neinkasovali v oslabení. A nakonec je právě tahle herní činnost poslala ze hry ven.
S pevnou vírou, kterou český výběr ukazuje, má šanci i proti demoliční četě ze zámoří.
P.S.: výše uvedené chválí trenérské kvality Vladimíra Růžičky. Ty lidské ještě bude muset očistit. Ale na to je čas.
Související články
