Ohledně nového hracího modelu v Ženské basketbalové lize (tak zní celý název, soutěž je bez titulárního sponzora) souhlasím jen s tím, že všechny své zápasy základní části odehraje USK Praha venku. Fanoušci v Trutnově, Brně nebo v Ostravě o šanci vidět největší hvězdy na vlastní oči nepřijdou. To je dobře.
Další efekty kontroverzní novinky jsou v krátkodobém výhledu taky fajn. Nikdo se nebude muset dívat, jak USK doma deklasuje trpaslíky o 70 bodů, jak hrozí zranění hvězd, které mají příští rok reprezentovat na ME. Nikdo o nic nepřijde a z hlediska výsledku by se nestalo nic ani v případě, že by se Pražanky pustily až do play off. Titul stejně zůstane jim, tak co.
Přesto považuji zkrácení ŽBL za ošidný bumerang, jehož vypuštění se může vrátit nejen prestiži soutěže, ale i pražskému týmu. Volnější zápasový program bude mít až tak volný, že třeba v lednu mezi třemi koly Euroligy hraje jen 2x ligu, několikrát v sezoně bude mít mezi zápasy sedm dní prodlevu.
Do řady důležitých soubojů půjde z voleje, bez herní praxe. Přijde o polovinu zápasového prostoru pro mladé hráčky ve své sestavě, na které se v Eurolize tolik nedostane.
Tratit bude i zbytek ligy, protože přímá konfrontace s mistrem byla prostorem pro motivaci a růst dalších talentů.
Argumentace únavou elitních hráček není úplně přesvědčivá. Cestování si nezkrátí, protože zápasy, k nimž nenastoupí, by hrály doma. A dál? Léta se traduje, že nejlepším tréninkem je zápas. Špička z USK to bude mít během sezony jinak. Místo jedenácti vesměs pohodlných utkání s dobrým pocitem z výhry bude jen trénovat.
Hráčky potřebují hrát, řekli naopak v Brně a stejný režim jako mistr odmítli. Dobře pro ně. Věřím, že příští rok to tak budou vidět i v USK Praha.
Související články
