Obrat? Když „Mikita“ Toews a „Hull“ Kane začali hrát spolu
Sedmdesát dva vteřin. Tak málo času dělilo tým Bruins v šestém finále od vítězství a cesty do Chicaga na sedmý zápas. Dva góly během 17 sekund však obrátily všechno naruby. Blackhawks to uťali ještě v Bostonu a slaví druhý triumf ve Stanley Cupu za poslední čtyři roky.
Po pěti letech vyhrál tým, který kraloval i v základní části NHL. Hawks zahájili zkrácenou sezonu rekordní sérií 24 vítězství a nakonec našli svatý grál. Stejně jako v roce 2010 urvali rozhodující zápas venku. Tým Chicaga během play off několikrát vstal z mrtvých. S Detroitem prohrával 1:3 na zápasy, vzchopit se musel i ve finále, které otočili třemi výhrami v řadě.
Strhující obrat šestého duelu vejde do dějin Stanley Cupu. Možná jako nejdivočejší závěr v celé jeho historii. Bruins se možná chystali na prodloužení, mysleli, že mají zápas pod kontrolou. Ani mnozí hráči Chicaga tomu nemohli uvěřit.
Krása hokeje spočívá i v tom, jak dovede být nevyzpytatelný a ve svých důsledcích i krutý. Finále pošesté za deset let zvolna spělo k sedmému duelu, když Bryan Bickell vyrovnal. Dave Bolland pak usměrnil vyraženou Frolíkovu střelu a najednou bylo po všem. Obrat v sérii se však zrodil o něco dřív.
Patrick Kane a Jonathan Toews znamenají pro tým Chicaga totéž, co pro Hawks bývali před půlstoletím za starých dobrých časů Bobby Hull a Stan Mikita. Kouč Joel Quenneville je během play off několikrát roztrhl. V úvodních třech finálových zápasech se zaplétali do sítí obrany Bruins tak, že vyšli střekecky zcela naprázdno. A tak je trenér dal zase dohromady.
Staronové spojení odlehčilo jim i ostatním útokům. Najednou nebyli k zastavení, tedy určitě ne tak snadno, jako když hráli každý jinde. Mužstvu Chicaga vrátili palebnou sílu, největší dva šikulové nasázeli za tři utkání pět branek. Rozčísli pátý zápas, kdy Blackhawks nasadili k trháku. V sérii, která se zdála už dost beznadějná, najednou zjistili, že se dá ještě vyhrát. A nikdo už jim v tom nezabránil.
