Jágr trpěl při finále v bolestech: Dali mi tu nejsilnější injekci
PŘÍMO Z BOSTONU | ROZHOVOR | Na konci dlouho zkroušeně klečel na ledě. Sen se mu nesplní... Po 21 letech další Stanley Cup nepřidá. Jaromír Jágr musel skousnout těžkou porážku. „Už jsme moc brzo začali přemýšlet nad sedmým zápasem,“ litoval 41letý veterán v rozhovoru s českými novináři. Zatím netuší, co s ním bude. „Rozhodne se až po pátém červenci,“ tvrdí. V tu dobu bude volným hráčem.
Připadal jste si v závěru jako ve špatném snu?
„To tak někdy v hokeji chodí, a nejen v hokeji. V jakémkoliv sportu, nebo i v životě. Už jsme moc brzo začali přemýšlet nad sedmým zápasem. Nakonec se to vymstilo... Během sedmnácti vteřin dostat dva góly, to je špatný. Je zvláštní, ale stejným způsobem, jak jsme postoupili do druhé kola přes Toronto, jsme prohráli rozhodující zápas ve finále. Proti Maple Leafs jsme dali dva góly v poslední minutě, teď jsme dostali dva...“
Už jste toho v kariéře prožil hodně. Přesto – je tohle jedno z největších zklamání?
„Víš co...Tady nemáš ani čas o tom přemýšlet... Kdo to nikdo nezažil, jak se hraje play off v NHL, tak si to nedokáže ani uvědomit. Jedeš každé střídání naplno, to jsi tak unavený, že ani nemáš čas přemýšlet, co se stalo... To se nedá s ničím jiným srovnat. Každé střídání opravdu naplno. Jako kdybys běžel čtyřstovku, což je nejhorší trať. Furt naplno, jinak nemáš šanci.“
Během první třetiny jste se zranil, co se stalo?
„Nechci o tom mluvit, je to zbytečné. Nechal jsem si to injekcí opíchnout, aby to přestalo bolet. Byla to ta nejsilnější injekce, která může být. A ono to vezme třicet minut, než začne působit. To byla celá druhá třetina... Proto jsem nehrál.“
Pak už to bylo úplně v pohodě? Nehrál jste ani potom už tolik minut...
„Hlavně šlo o to, abychom mohli hrát na čtyři lajny. To byla naše výhoda v celé sezoně, že jsme točili čtyři lajny pořád dokola. A až na tu poslední minutu se nám to vyplatilo i tentokrát...Takže jenom z toho důvodu, že jsem mohl hrát a mohli jsme hrát na čtyři lajny, nám to prospělo.“
Je to o to bolavější, že jste na Pohár čekal 21 let? A byl jste tak blízko?
„Jak to popsat... Jasně, nejlepší by bylo dostat se do finále a vyhrát to. Ale bohužel, to si přeje další mužstvo, proti kterému nastupuješ. Ale na druhou stranu tady byla tak skvělá parta, že někdy prostě... (přemýšlí) Jak to říct... Někdy hraješ v mužstvu, že i když vyhraješ, ani z toho nemáš takovou radost, na rozdíl od jiného týmu, které prohraje. Neříkám, že to nemrzí, ale ty zážitky tady se spoluhráči z Bruins i s celým týmem, budu mít ještě dlouho. Protože to skutečně byl skvělý kolektiv...“
Na jak dlouho teď potřebujete vypustit hokej z hlavy?
„Nevím... Je moc rychlé teď říkat, co bude. Vždyť před chvílí teprve byl konec. Hlavně to byla moje nejdelší sezona, co jsem měl. Odehrál jsem skoro 110 zápasů. Podle mě je to nejvíc, co jsem kdy odehrál. Navíc jsem na ledě už jedenáct měsíců, do toho jsem trénoval skoro každý den dvakrát nebo se hrály zápasy. Takže toho mám dost.“
Už víte, co s vámi bude dál?
„Vůbec nevím, nechával jsem si čistou hlavu. S Ježkem (agentem Petrem Svobodou) jsem ani nemluvil ještě. Uvidíme, až pátého července budu volný hráč, pak se uvidí. Je spousta okolností, které budou hrát roli. Hlavně platové stropy klubů půjdou o dost dolů, bude daleko obtížnější někde podepsat. Ale neřeším to teď zatím.“
Chcete zůstat v Bostonu?
„Uvidíme...“
Abyste nestřídal moc týmů v posledních dvou letech.
„To, že jsem vyměnil tým, nebylo v mých rukách. Byl jsem vyměněný... Za to přece nemůžu. To neberu, že se něco stalo. Dallas dostal za mě takovou nabídku, že to nemohl odmítnout. Nikdo nevěděl, jak dlouho bude trvat sezona. A nakonec se dá říct, že za měsíc za mě dostali draft pick číslo jedna. A další dva hokejisty. Což si myslím, že je až moc na hráče, jako jsem já...“
