Veselý: Naše blbost, jsme zklamaní, řekl o prohře v semifinále
Dvacet bodů, šest doskoků, bez tří minut na hřišti celý zápas a nejvyšší rating z celého týmu – parádní je vizitka basketbalisty Jana Veselého v semifinále Euroligy. Co pro něho takový výkon v jednom z největších zápasů kariéry znamená? „Vůbec nic. Prohráli jsme a to bolí,“ řekl poté, co jeho Fenerbahce Istanbul podlehl v Madridu domácímu Realu 87:96 a na euroligovém Final Four si v neděli zahraje jen o bronz.
Pátek se kolem půlnoci lámal v sobotu, když se Jan Veselý dokázal jako jeden z posledních hráčů Fenerbahce zvednout ze šatny a vyjít ven. Porážka v semifinále Euroligy, kombinovaná s vyčerpáním, vykonaly svoje.
„Snažil jsem se a dal jsem do toho všechno. Škoda, že jsme ten zápas tak pustili ve druhé čtvrtině, kterou jsme prohráli 14:35. Nedokázali jsme pokrýt jejich trojkovou střelbu a to nás stálo zápas,“ litoval promarněné příležitosti český reprezentant.
Co se s Fenerbahce dělo ve druhé čtvrtině, ve které se vyrovnaný průběh změnil v exhibici Realu?
„Začalo jim to padat a my jsme jejich střelce nebránili tak, jak jsme chtěli a jak jsme se na tom domluvili. Naše blbost, že jsme k jejich hráčům nechodili blíž a nepokryli jsme je… hodněkrát jsme zaspali v rotacích, což rozhodlo.“
Jak se hraje v takové situaci? Co jste chtěli ještě zkusit v dalším průběhu?
„Snažili jsme se pak dělat všechno, co se dá. Na konci druhé čtvrtiny jsme se cítili už docela zoufale, a když jsme se vzbudili, bylo už pozdě.“
Nepodlehli jste trochu atmosféře zápasu, ve kterém vám turečtí fanoušci vcelku nečekaně vytvořili domácí kulisu?
„Nevím, jestli jsme jí zrovna podlehli… Real sehrával dobře připravené akce a my jsme dělali chyby. Motivovaní jsme byli, v atmosféře to snad nebylo. Osobně jsem ale byl překvapený, kolik našich fanoušků bylo v hale. Mluvilo se o tisíci a dobré čtyři tisíce jich nakonec přišly.“
Cítil jste se dobře s takovou podporou v zádech?
„Já jsem se v zápase cítil parádně od začátku. Tam jsem s fanoušky i komunikoval, pak jsem si raději začal energii šetřit na zápas než na máchání rukama. Podporu jsem cítil pořád.“
Odnesete si z tohoto zápasu dobrý pocit díky osobnímu výkonu?
„Pro mě to význam nemá. Prohráli jsme. Můžu dělat cokoliv a porážka bude bolet pořád. Je to určitě zklamání, musíme se poučit a jít dál.“
Pomůže vám v zápase o bronz, že hrajete proti CSKA Moskva, který tady byl favoritem a může na něj dolehnout větší zklamání a ztráta motivace?
„Vůbec o tom nepřemýšlím. Odpočinu si a od sobotního rána se začnu připravovat. Nemůžu komentovat CSKA, navíc na to nemám vůbec hlavu ani energii.“
K přípravě bude patřit dopolední exhibiční zápas v centru Madridu pro veřejnost. Dovedete si představit, že ho dvanáct hodin po porážce v semifinále podstoupíte?
„Vůbec ne. Dneska asi spát nebudu, po takových zápasech nejsem schopen zabrat. Nejsem z té akce moc nadšený, ale co se dá dělat, splním to, co mám udělat. Na hotelu se uvidím se s rodinou, odpočinu si a připravím se, jak to půjde, na nedělní zápas.“
