PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Poražený, ale spokojený. Vzít set světové čtyřce a trápit ji v dalších třech, to byl výkon, za který byl na sebe Radek Štěpánek hrdý. Vždyť stál sedm měsíců a na kurty se vrátil teprve před šesti týdny. „Všichni mysleli, že mě Berďa přejede. Ale přelet nad kukaččím hnízdem se nekonal,“ smál se Štěpánek navzdory prohře 3:6, 7:6 (7), 6:3, 6:3.
Z utkání, které mělo jasného favorita, se nakonec vyklubal tuhý boj.
Jo, spousta lidí čekala přelet nad kukaččím hnízdem. Ale byl to boj až do konce. Dřeli jsme tam tři a půl hodiny. Myslím si, že i Berďa toho dneska naběhal docela dost.“
Co rozhodlo?
„První dva sety jsem měl moře šancí, abych se dostal dopředu. Ale tenis se nehraje na šance, ale na jejich proměňování. Berďa si hodně pomáhal servisem, což by největší rozdíl. Moje taktika byla jasná. Nehrát stereotypně odzadu, což má Berďa rád. Snažil jsem se měnit tempo hry a dařilo se mi to. Ale v koncovce zvítězil zaslouženě.“
Berdycha jste týral kraťasy, jak jste s jejich účinností spokojený?
„Víme, že jejich dobíhání není Berďova oblíbená disciplína, takže jsem se toho snažil využívat. Nejdřív skvěle, pak už tam nějaké stopbaly byly navíc. Ale vytáhl jsem z něj na kurtu maximum. Nikdo nečekal, že to bude takhle vyrovnané. Pro mě je to skvělý signál, že jsem na správné cestě, když dokážu trápit hráče první pětky.“
Takže odletíte v dobré náladě?
„Mrzí mě, že jsem nevyhrál. Ale musím být realista. Hrál jsem výborný tenis.“
České derby bylo i přes vyrovnaný boj poměrně vřelé. Rychle jste si přiznávali sporné míče, snažili se chovat rytířsky. Cítil jste, že na druhé straně kurtu stojí soupeř, s nímž máte vztah?
„Určitě, myslím, že to bylo na kurtu cítit. Nejdůležitější věcí je, že k sobě máme vzájemný respekt. S Berďou jsme toho zažili moře, ale v závěru dne je to zápas jako každý jiný. Vidíte sice kamaráda na druhé straně, ale tři a půl hodiny se bijeme jako v ringu. A po konci se vrátíme do starých kolejí.“
Loni jste ve Wimbledonu podobně trápil Djokoviče. Hřeje vás, jak moc se takovým borcům dokážete dostat pod kůži? Berdych vypadal jednu chvíli nalomený.
„Mě to nehřeje, ale žene, abych v tom pokračoval a snažil se soupeře dostávat níž a níž, získával převahu a sebevědomí. Do tří čtvrtin třetího setu se to utkání dalo ulomit, kdybych využil šance. Měl jsem brejkboly, gameboly, to byly chvíle, kde se to lámalo. Bylo to o proměňování šancí. (Štěpánek využil 1 z 9 brejkbolů)“
Strávil jste na kurtu skoro tři a půl hodiny. Jak vydrželo tělo?
„Nic mě nebolí. Plním první úkol, odjet odsud po svých. V tomhle to je pozitivní, samozřejmě únava je, hrál jsem dva zápasy na tři vítězné sety na nejtěžším možném turnaji. A zvládl jsem je od začátku do konce bez výkyvů. V tomhle to je pozitivní. Všichni na mě koukají, že jsem po tak dlouhé době mimo zase fit a schopen hrát takové zápasy, že se takhle pohybuju. Odjíždím odsud se spoustou pozitiv.“
