Před rokem trénoval puberťačky, teď vede tým v 2. lize. Bývalý reportér zažívá raketový vzestup
Ještě nedávno jste možná slyšeli jeho hlas ve vysílání Radiožurnálu Sport, na tiskových konferencích a v mix zónách se jako redaktor ptal Petr Mathauser například i na EURO 2024. O dva roky později je hlavním trenérem ve druhé lize a to teprve v čerstvých 28 letech. Po neočekávaném konci Davida Jarolíma, kterému dělal v České Lípě asistenta, klub po krátkém rozhodování ukázal na něj. „Hráči mě respektují a nechci dělat chyby, kterými bych si respekt shodil,“ říká nová tvář na profi scéně. Roční iSport Premium nyní za výhodnou cenu. Ušetříte 445 korun >>>
Původně měl zůstat asistentem a Česká Lípa potřebovala k postupu o krok výš vyhrát baráž s Kladnem. Ale administrativní posuny Chrudimi a Českých Budějovic náhle z ambiciózního severočeského celku udělaly mrknutím oka druholigistu i bez baráže a z Petra Mathausera hlavního trenéra. Jeho mentor David Jarolím totiž klub z osobních důvodů na nové úrovni doprovázet nechtěl. „Otloukánci rozhodně nebudeme,“ vyhlíží bývalý redaktor Českého rozhlasu po úvodu sezony, kdy Česká Lípa prohrála s Duklou 0:2 a remizovala se Slavií B 1:1. Po svém jmenování mířil ihned na web Transfermarkt, aby si ověřil, zda náhodou nepřekonal historický milník...
Jste ve 28 letech historicky nejmladším trenérem ve druhé lize?
„Historicky jsem druhý nejmladší, pokud bereme trenéry, kteří tam nejsou jen na dva zápasy. Přede mnou je Tomáš Uličný, syn Petra Uličného, který kdysi dávno přebíral v zimě HFK Olomouc. Samozřejmě, je to takové hledání, jestli jste první, napadne vás to, že jste hodně mladý... Myslím si ale, že jsem nejmladší, který má tým od začátku sezony.“
O kolik vám to uteklo?
„Ty jo, o dva roky. Uličnému bylo jen 26. Nemrzí mě to. Když jsem to vlastně hledal, zjistil jsem, že spousta trenérů, kteří debutovali v mladém věku, už buď netrénuje, nebo jsou někde v divizi. Je to vlastně jedno. Je hezké, že v něčem vyčníváte, ale kromě toho, že moje jméno bude na druhém řádku tabulky na webu Transfermarkt, kterou nikdo neotvírá, to není nic směrodatného.“
Dokážu si představit, že to byly extrémně turbulentní dva měsíce. Nedávno jste byl asistentem v ČFL, nyní jste hlavním trenérem ve druhé lize. Z obou pohledů nečekaný skok...
„Měsíce? Celý rok byl turbulentní! Z mého pohledu je nejbizarnější fakt, že před rokem jsem byl hlavní trenér dorostenek ve Slavii a šéftrenér tamní dívčí akademie. S Davidem Jarolímem jsme do České Lípy přišli až v říjnu, takže před méně než rokem jsem trénoval puberťačky a nyní trénuji profesionální hráče ve druhé lize.“ (směje se)
Zpracoval jste to?
„Tím, jak to bylo hodně za pět minut dvanáct, tak ještě ani ne. Změny byly hrozně rychlé a okamžitě jsem se do toho musel dostat a začít pracovat s hráči. Sednout si s nimi a pobavit se o tom, co se bude měnit, třeba i na našem vztahu. Byl jsem asistent, což většinou znamená, že jste s nimi více kamarád a najednou se dozvíte, že musíte být trošku více autorita. Takhle se to všechno nastavovalo a najednou ani nevím jak a už stojím na lavičce na Julisce v prvním kole."
Takže třeba až během reprezentační pauzy budete mít čas se ohlédnout a říct si: Páni...
„Myslím si, že ano, protože zatím nebyl moment si odpočinout. Už jela plná příprava na druhou ligu a tím, jak jste nováček a nejmladší trenér, jsou na vás trochu namířena světla. Nechcete podcenit jediný den přípravy, jediný den tréninku. Jste v módu, kdy jedete naplno a odpočinete si až v reprezentační pauze. Tam mi to možná doteče, ale myslím si, že spíše až po sezóně, až si někde sednu na dovolené a řeknu si, co to bylo za rok.“
