14°C
Velký rozhovor s Karlosem Vémolou: Zlámané ruce, vězení, problémy s přítelkyní…
Talent od přírody? Vůbec ne. On je dříč, který nic nevypustí a maká od rána do večera, aby byl nejlepší. Takový je nejpopulárnější český MMA bojovník Karlos Vémola (34).
Válel v řeckořímském zápase, pak v kulturistice, než se zamiloval do smíšených bojových umění. Nevyhnuly se mu ani životní kopance, půl roku seděl v Anglii ve vězení. Nyní žije jen pro MMA a své děti. A 9. listopadu se v O2 Areně na galavečeru OKTAGON 15 postaví Attilovi Véghovi v česko-slovenském zápase století. „Chci ho už popravit,“ říká v rozhovoru pro Blesk. Přímý přenos galavečera Oktagon 15 vysílá v sobotu od 19:30 O2 TV Sport.
Popište své začátky. Jaké jste byl dítě?
„Disciplinované. Odmala jsem byl zvyklý makat, otec měl přísnou ruku a dnes jsem za jeho přístup rád. V šesti letech jsem začal s řeckořímským zápasem, který trénoval. Vyhrával jsem. Makal jsem každý den, kromě zápasu jsem měl i kondiční tréninky ve fotbale. Vůbec nevím, jak to moje dětské tělo zvládlo.“
Problémový jste nebyl?
„Ale ano. Měl jsem hodně energie, takže jsem se ve škole choval jako parchant. O to víc jsem pak byl doma bitý od otce. Disciplínu mi nevštěpoval jen on, ale i trenéři, které jsem bral jako své další rodiče. Díky nim jsem dnes takový.“
Zápasení jste opustil a přešel ke kulturistice…
„Kvůli ní jsem s bojováním skončil. Dělal jsem ji už při škole, a sotva jsem ji dokončil, odjel jsem do Londýna.“
Proč?
„Tenkrát zde kromě Pavola Jablonického nebyl žádný úspěšný kulturista. A já když se do něčeho zblázním, jsem magor. V časopisech jsem viděl všechny ty top anglické kulturisty. Měl jsem známého, co jezdil s kamiony do Anglie. Tak jsem se tam na víkend zajel podívat. No a už jsem se nevrátil…“
Byly začátky v Londýně těžké?
„Skoro jsem neuměl anglicky, ale už tenkrát jsem byl cílevědomý a kulturistika mi šla. Kluci si všimli, jakou mám v osmnácti letech sílu, a viděli ve mně potenciál.“
Z jakého důvodu jste s kulturistikou seknul?
„Chystal jsem se vyhrát mistra Británie v juniorech, ale na kvalifikaci mi nevěřili, že jsem takhle mladý. Pak sice zjistili, že ano, ale prý už bylo pozdě na registraci a mohl jsem nastoupit jenom mezi chlapy. Trenér řekl, ať to zkusím, kývl jsem a nakonec kvalifikaci vyhrál. Na samotném mistrovství mě mezi juniory už nechtěli pustit a proti chlapům jsem tam neměl šanci. Psychicky mě to rozhodilo a věděl jsem, že tento sport nemůžu vyhrát.“
A pak přišlo MMA?
„O pár víkendů později jsem dělal vyhazovače v klubu. Porvali se tam dva frajeři s dalšími lidmi, proto jsem mezi ně vlítnul, jednoho vytáhnul a vyrazil ho. Jakmile jsem se vrátil, čekal na mě ten druhý. Trefil jsem ho, také vyhodil a za oběma zavřel. Šel jsem zpět a tam stál pán v čepici. Tvrdil mi, že šlo o dva jeho nejlepší bojovníky, a jestli tohle dokážu, proč se nejdu prát pro něj za peníze. Slovo dalo slovo a za čtrnáct dní jsem stál v kleci.“
Kdy jste zjistil, že tento sport je vaše vášeň?
„Já to ani nepoznal. Na první zápas jsem pozval rodinu, známé, všichni přijeli. Promotér mi však řekl, že se soupeř zranil a zápas se ruší. Byl jsem naštvaný, ale on řekl, že jejich šampionovi se protivník taky zranil. A když do toho půjdu, dá mi víc peněz. Měl jsem pro něj být jen žrádlo, táta mi to rozmlouval, ale šel jsem do toho. Vletěl jsem do klece a šampiona přejel za 42 vteřin.“
Co následovalo?
„V novinách se objevovaly články jako Beast from East (Bestie z Východu). Na další zápas mi přivezli Řeka a toho jsem smáznul nejrychlejším knock-outem v Anglii za pět sekund. Další souboj jsem zvládl za tři minuty, a najednou se z nikoho stal někdo. Takhle jsem pokračoval, až přišla nabídka z UFC.“
Kam jste se dostal jako první Čech…
„Dnes bych smlouvu hrozně chtěl, ale tenkrát jsem si to neuvědomoval. Po těch výkonech jsem ji bral jako samozřejmost. Pak jsem tam přišel a zjistil, že MMA je úplně o něčem jiném a po dvou letech nic neumím. Do UFC jsem se dostal moc brzo a narazil jsem.“
Jak jste získal přezdívku »Terminátor«?
„Dnes jsem rád, že ji mám. Když jsem však býval v Anglii, přál jsem si něco jako »Ničitel« či »Kladivo«. Lidi se mi tam smáli a tvrdili, že mluvím jak »schnitzel«, ten Terminátor (Arnold Schwarzenegger). Byl jsem tam jak Ukrajinec, neuměl jsem mluvit. A mně vadilo, že mi tak říkali, jednalo se spíš o posměšek. Pak jsem začal lidi ničit v prvním kole a přezdívka ke mně sedla.“
V Anglii jste si našel partnerku, s níž máte syna Carlose Juniora (9) a také nevlastní dceru. Jsou děti vaším hnacím motorem?
„Jsou můj smysl. Lidi mě odsuzují, že je rozmazluji, ale já se jim jen snažím vynahradit čas, který na ně nemám. A nechci, aby si můj kluk musel projít tím, čím já. Ghetty, zlámanýma rukama a nosem, vymlácenými zuby, rvaním se po diskotékách. Toužím, aby to měl snazší. Vše, co buduji, je pro ně. A rozhodně nechci, aby se ze CJ stal zápasník.“
Vztah ale nedopadl a s bývalou přítelkyní jste se dokonce tahali po soudech že?
„Ženské takové někdy jsou. Pokud na vás nemají páku a najdete si někoho jiného, zneužívají děti. Ona se o to snažila, ale zapomněla, s kým chodila. Jsem bojovník a dětí se nikdy nevzdám. Přesto, že jsme se soudili, kluk za mnou létá.“
Co se snažíte vštěpovat svým dětem?
„Jsem úplný opak mého otce. On razil přísnost, disciplínu. Měl jsem z něj hrozný respekt. U svého syna si jej buduji jinak, jsme kamarádi. Nedokážu si představit, že bych na něj někdy zařval, nedejbože ho praštil. Přitom za mého dětství šlo o normální věc.“
Na Ostrovech jste si před třemi lety odseděl půl roku ve vězení. Jak na to vzpomínáte?
„Bral jsem to jako přípravný kemp. Měl jsem jméno, bachaři mě znali. Hned jsem se stal vedoucím gymu. Makal jsem tam od rána do večera. Nechtěl jsem skončit v kriminále jako Tyson nebo Ali, ale nepovedlo se to.“
Proč?
„Seděl jsem za daňový únik, bylo to na bonz. Policisté mě zastavili s větší sumou peněz, které jsem převážel z klubu. Já nemohl prokázat, odkud byly, a nesedělo mi účetnictví, za což mohli moji manažeři.“
Anglická média ale tvrdila, že jste seděl kvůli marihuaně…
„Vím, kde ta fáma vznikla. Soud nařídil prohlídky domů. U mě ani přítelkyně nic nenašli, jenže šli i k jejím rodičům, kde jsem předtím bydlel. Její táta trpěl rakovinou a pěstoval si pár kytek trávy, z nichž si vyráběl něco na bolest. Soud si proto myslel, že peníze, které u mě našli, jsou kvůli marihuaně. Byl to nesmysl, jednalo se tak o šest kytek, které ani nebyly moje. Trávu jsem nikdy nekonzumoval. Sice mě kvůli drogám obvinili, ale právník vše smetl ze stolu. Přesto média napsala, že sedím za marihuanu.“
