Sobota 19. září 2020
Svátek slaví Zita, zítra Oleg
Polojasno 20°C

Legenda fotbalové Slavie Vladimír Šmicer: Nová role!

Autor: tad

Coby geniální záložník vyhrál, co mohl, však mu taky fanoušci přezdívali »Štístko«. Vladimíru Šmicerovi (47) trvalo jen 90 minut k pochopení faktu, že trenéřina bude úplně jiná řehole.

Vítěz Ligy mistrů s Liverpoolem usedl na lavičku Dolních Chaber. Premiéra v roli hlavního kouče v pražské I. A třídě dopadla neslavně, Zbraslav Šmicerovy svěřence porazila 4:2, ale novopečený trenér chmurám nepropadal.

Co vás to popadlo, že jste se rozhodl koučovat?
„Bývalý trenér už toho měl dost, potřeboval si odpočinout. Já měl volno a řekl jsem si, že to aspoň do zimy zkusím.“

A co když se nebude dařit?
„Odvolat se asi nemůžu, když jsem zároveň předseda klubu… Ale pokutu bych si asi dát mohl. (směje se) Kdybych viděl, že mi to fakt nejde, musel bych sehnat někoho jiného, ale snad to nebude tak špatné.“

Hráčskou kariéru jste tedy definitivně zabalil?
„Občas si jdu zahrát za béčko, v našem áčku kluci dvakrát týdně trénují a já mám špatné koleno. Bolí to, už ani běhat tolik nechodím. Jo, poločas bych zvládl, ale už to prostě není ono. Možná jednou hrající trenér budu, to by ale kluci museli vést aspoň 2:0.“

Vladimír Šmicer získává na lavičce Chaber první trenérské zkušenosti
Vladimír Šmicer získává na lavičce Chaber první trenérské zkušenosti

Na lavičce jste moc emocí neukázal...
„Když budou kluci něco flákat, tak nemám problém být důrazný, ale jako blázen po lajně lítat určitě nebudu. Když to na hřišti bude jiskřit, taky mě to vtáhne, ale nějaké meze to snad nepřesáhne.“

Mluví vám do trénování tchán Ladislav Vízek?
„Vůbec! Na Zbraslav zrovna nemohl přijít, ale další víkend hrajeme doma, tam už určitě bude. A kibicovat bude taky.“ (usmívá se)

Vidíte se někdy v budoucnu coby trenér trochu věhlasnějšího celku?
„Úplně si nemyslím, že bych měl před sebou zářnou trenérskou kariéru. V Chabrech nebo někde u mládeže by mě to mohlo bavit, ale na profesionální úrovni v tuhle chvíli ne. Musel bych si udělat UEFA licenci, to jsou dva roky studia a vážně nevím, jestli by se mi do toho chtělo.“

Čili z reprezentace se vám ohledně skládání týmu na duel se Skoty neozvali?
„Čekal jsem telefon, ale nic. Dobře, možná mě nemuseli chtít jako trenéra, ale klidně mohli poslat hráčskou pozvánku. Mohl jsem si připsat další start a rozloučit se s nároďákem na hřišti. Ale když už mi ani v téhle situaci nepřišla pozvánka, a přitom jsem negativní, to mě trochu zklamalo. (směje se) Nicméně kdyby se to mělo opakovat i někdy příště, jsem tady!“