Úterý 22. září 2020
Svátek slaví Darina, zítra Berta
Jasno 23°C

Poslední rozloučení s Milošem Říhou (†61): Manželka poslala věnec, Obšutová svíčku!

Autor: ris

I když v Pardubicích svítilo sluníčko, hostům ve zdejším krematoriu běhal mráz po zádech. Během veřejného rozloučení přišli ve středu dát poslední sbohem charismatickému trenérovi Miloši Říhovi (†61), který náhle zemřel 1. září.

U katafalku s hnědou rakví bezpočet květin i smutečních věnců. Ten největší od bývalé družky Aleny: »S láskou, manželka«, stálo u portrétu rozesmátého kouče, jenž ještě vloni vedl českou hokejovou reprezentaci na mistrovství světa v Bratislavě a o němž se tradovalo, že mimo stadiony nezkazil žádnou legraci.

Říhova poslední partnerka Soňa Obšutová nepřišla. Zato během obřadu poslala vzpomínku na dálku skrz sociální sítě. Samotná rodina se s milovaným Milošem rozloučila ještě před veřejným obřadem, který navštívily desítky lidí.

Bývalá partnerka Soňa na Miloše Říhu zavzpomínala prostřednictvím instagramového příspěvku.Bývalá partnerka Soňa na Miloše Říhu zavzpomínala prostřednictvím instagramového příspěvku.Foto Instagram

Rázného chlapa přišli na poslední cestu vyprovodit jeho kamarádi, přátelé i kolegové z hokejové branže. Třeba legendární forvard pardubické Tesly Bohuslav Šťastný, spoluhráč Jiří Seidl, bývalý asistent Robert Reichel , současný reprezentační kouč Filip Pešán či bývalí svěřenci Petr Sýkora, Tomášové Rolinek s Divíškem či Dušan Salfický, jenž před fotografií Říhovi symbolicky zamával.  

„Tak slyšte, já miloval jsem lidí, a proto jim, ne bohu, se zpovídám. Říkalo se o mně, že prý jsem hrubý, drzý a hloupý, nic prý mi nevadí. Vám lidem, vám se to mluví, já však byl šašek a musel jsem se smát. A bál jsem se, že pláč můj prozradí, že chtěl jsem lásku svou někomu dát,“ zněla smuteční budovou dojemná skladba Petra Nováka »Klaunova zpověď«, jež »Pytláka« vystihovala nejvíc...

Přítomným se do očí valily slzy.

Na rozloučení s Milošem Říhou nechyběl ani věnec se vzkazem od manželky.
Na rozloučení s Milošem Říhou nechyběl ani věnec se vzkazem od manželky.

Říhův nenadálý odchod všemi zatřásl. Přitom ještě předloni, kdy přebíral národní tým, působil, jako by do něj nalili elixír života.  „Jsem sportovec, čerpám síly, když něco dělám nebo makám okolo domu, zajdu za přáteli. Teď se cítím výborně. A to, že jsem dostal tu čest být u reprezentace, mě nakopnulo,“ vyprávěl zaníceně v rozhovoru pro Sport Magazín před dvěma lety.

Tehdy ho vysněné angažmá nabilo. Odér hokejové kabiny zbožňoval jako nic jiného. „Hodně jsem omládl, mám kolem sebe spoustu mladých lidí, dravců. Je to i o velkém tlaku, který mi nevadí. Celkově mě to nabíjí. Když to přeženu, lepší, než sedět doma a umírat,“ pronesl tehdy.

Loučení s Říhou jsme sledovali ONLINE:  Kdo všechno dorazil? Čtěte ZDE »

Po letošním nedůstojném konci na lavičce národního týmu marně hledal další působiště. Také vinou pandemie koronaviru postupně zkrachovaly jednání vést kazašskou reprezentaci i kluby KHL Barys Nur-Sultan či Čeljabinsk. S lukrativní nabídkou nepřispěchaly ani jeho milované Pardubice, které přitom zrovna procházejí obrozením.     

Zůstal bez hokeje a seděl doma. Trpělivě čekal na »laso« ve svém novém domě v Lieskovci u Zvolena. Právě tam se mu v srpnu udělalo podle slovenských médií tak zle, že ho rychle převezli do nemocnice v Banské Bystrici a následně do pražského Institutu klinické a experimentální medicíny.

Ani tam nakonec velké osobnosti českého hokeje už nedokázali pomoci...

Sbohem, trenére! Odešel mladý člověk, hlesl Salfický. Smutnil i Pešán