Mrazivý příběh slovenského fotbalisty: Otce mu ubodali. Vrah běhá po svobodě!
Je to dlouhých dvanáct let, co dnes jedenadvacetiletý fotbalista Dukly Bánská Bystrica Július Nôta přišel drastickým způsobem o tatínka Júliuse (†37), někdejšího vynikajícího gólmana. Zavraždili ho jen pár metrů od jejich domu, když venčil psa.
Za jeho smrt nebyl dodnes nikdo potrestán. Rodina doteď nezná jméno vraha, který bývalého trenéra gólmanů mládežnických reprezentací bestiálně ubodal. Původně obžalovaný Milan Z. byl soudem pro nedostatek důkazů zproštěn viny.
„Byla to velká rána, jež celé rodině změnila život. Nikdy to už nebylo a nebude, jako kdyby tady táta byl,“ řekl webu cas.sk Nôta mladší, který jde v otcových šlépějích a roste z něho vynikající brankář.
O vraždě otce se mu mluvit nechtělo. Zdrcená maminka Zuzana už před čtyřmi lety podotkla. „Mrzí mě, že ta bestie stále běhá po svobodě. Něčí ruka to přece musela udělat,“ trápilo ji. Spravedlnosti se jen tak nedočká, policejní vyšetřování bylo přerušené.
Co se vlastně stalo? Nimrod Nôta starší byl právě na procházce se psem v Rimavských Janovicích. Na rameni měl pušku. Vrah ho zbaběle zezadu píchnul do krku tak, že mu přeťal tepnu. Fatální zranění dopadlo smrtí. Důvod surového aktu dodnes nikdo nevysvětlil.
Přímé důkazy proti Milanovi Z. chyběly. Smrtící nůž se nikdy nenašel. Během soudního procesu navíc přišli o život dva klíčoví svědci. Jednoho údajně zasáhl elektrický proud, druhý spáchal sebevraždu.
Július junior může na milovaného chlapa jen vzpomínat. Právě on ho přivedl ke sportu, byl jeho prvním trenérem. „Pokaždé, když jsem ho viděl, jak je v bráně, říkal jsem si v duchu, že jednou chci být jako on,“ vypráví. Na tatínka jen ty nejkrásnější vzpomínky. „Kdykoliv jsem měl nějaký problém, věděl jsem, že za ním můžu jít a popovídat si o tom.“
Však také dostal mnoho cenných rad. „Každé z nich si strašně vážím. Mám je v srdci. Nikdy na ně nezapomenu,“ tvrdí gólman, jenž by si v Bánské Bystrici rád zachytal slovenskou nejvyšší soutěž.
