14°C
Deset let od olympijského triumfu moderního pětibojaře Svobody: Moje zlaté narozeniny!
Je to už deset let, kdy se mu život obrátil naruby. Moderní pětibojař David Svoboda (37) na olympiádě v Londýně bral zlato a na svůj velký den pořád tuze rád vzpomíná.
Narozeniny máte v březnu, ale jedno pěkné výročí slavíte i v létě. Jak často si na 11. srpen 2012 vzpomenete?
„Vlastně vždycky, když se mě na to někdo takhle mile zeptá (usmívá se). Každý rok si toho tedy pamatuju míň a míň, ale letos je to speciálnější těmi kulatinami. Každopádně já to výročí neslavím sám, třeba Lukáš Krpálek svoji první zlatou vyhrál taky 11. srpna, tak jsme vtipkovali, že máme společné »narozeniny«.“
Co vám v hlavě ze zlatého dne zůstane napořád?
„Kdybych měl vybrat vzpomínku číslo jedna, bude to poslední běžecký kilometrový okruh a vběhnutí na stadion, když už jsem tušil, že mám dostatečný náskok, že to do cíle dotáhnu. To bylo vážně úžasné.“
Takže jste si už na trati říkal, že jste olympijský vítěz?
„Vůbec ne, čestné slovo. J á nemyslel snad vůbec na nic, o to silnější byly pocity a emoce. Prostě jsem se jen těšil, až vedení přinesu na ten obrovský stadion plný lidi, kde byly spousty Čechů, spousta kamarádů. Doteď slyším hukot, když jsem tam vběhnul, na to opravdu asi nikdy nezapomenu.“
A oslavy si taky pamatujete?
„No to bylo taky něco (směje se). Oslavy trvaly v podstatě půl roku, ale přímo v Londýně to bylo ovlivněné tím, že jsem závodil až na konci her, a ještě navíc večer. Po závodě byl medailový ceremoniál, tiskovka, dopingová kontrola a do Českého domu jsem se dostal někdy před půlnocí. Naštěstí mi tam kuchař schoval jídlo, a pak jsem si to užil…“
Povídejte!
„Spát jsme samozřejmě nešli, slavilo se v londýnských hospůdkách, místního pivínka jsem si dal docela hodně. Do olympijské vesnice jsem se dostal už za světla a akorát potkal sportovce, kteří šli na svoje závody (směje se). Ale nějak jsem se z toho vyspal. Doma to pak jelo až někdy do Vánoc.“
Ve vašem případě tedy rčení o tom, že olympijské zlato mění životy, platí?
„Určitě, zlato mi obrátilo život vzhůru nohama a rozhodně to bylo zajímavé. V něčem strašně těžké, v něčem i nepříjemné, na dost věcí jsem si musel zvyknout.“
Ale zvykl jste si, že?
„Myslím, že ano, docela se mi povedlo adaptovat na novou roli a nějak jsem se v ní zabydlel, aby mi to bylo příjemné. Po deseti letech je to už samozřejmě lehčí a zábavnější, hned po olympiádě jsem s e musel trochu zorientovat. A taky jsem občas šlápnul vedle, to je jasné.“
Za zlato jste dostal milion a půl a říkal jste, že si chcete koupit veterána. Máte ho v garáži?
„Nemám. Já se pak samozřejmě rozhodl velmi obyčejně a investoval jsem do nemovitostí.“
Ve svém sportu jste zůstal, na Dukle trénujete juniory. Jak se díváte na revoluci moderního pětiboje, kde má vypadnout parkur a nahradit ho překážkový běh?
„Nelíbí se to snad nikomu, možná jen těm, co se bojí koní… Moderní pětiboj je charakteristický tím, že jeho součástí je právě jízda na koni, 110 let to tak je, parkur je prostě tradice. Mezinárodní unie ale koně pravděpodobně vyřadí, takže moderní pětiboj bude najednou úplně jiný. A pak je otázka, jak na to kdo zareaguje.“
Zbude vám něco jiného než se přizpůsobit?
„Variant je víc. Třeba Maďaři už si odhlasovali, že určitě budou pokračovat v pětiboji s parkurem, jejich svaz má asi 30 koní a co pak s nimi? Ostatně i my jich máme 12 a nechceme o ně přijít. Je dost možné, že se budou vyvíjet dva moderní pětiboje vedle sebe: jeden tradiční s koňmi, druhý bez koní. Navíc je možné, že nový formát nebude zařazený na program olympiády v roce 2028, to by pak zvykání si na jiný sport nedávalo už vůbec smysl.“
Pivo je kultura
Se vzpomínkami na zlatou olympijskou pařbu se Svoboda nikterak netají, pro Blesk na ni ochotně zavzpomínal. Svým způsobem má i pochopení pro biatlonistu Krčmáře a jeho názor, že do profi sportu alkohol nepatří vůbec. „Rozumím tomu, že spousta sportovců je programově proti alkoholu, a je to úplně v pořádku,“ zdůrazňuje Svoboda. „Z tréninkového pohledu vám to vážně nic nepřinese, ale na druhou stranu žijeme v České republice a k naší kultuře pivo patří. Když se slaví medaile, je to za mě v pohodě,“ dodává londýnský šampion.
Herec přes mrtvoly
Až na začátku září přijde do kin historický snímek Jan Žižka, najdete v něm i Davida Svobodu. Někdejší moderní pětibojař má z natáčení netradiční zážitek. Režisér Jákl chtěl původně Svobodovi svěřit větší roli, ale on se z časových důvodů mohl zúčastnit jediného natáčecího dne. „Nechal jsem se tam zabít, pak jsem půl dne hrál mrtvolu,“ směje se Svoboda. „Ale zážitek to byl úžasný a už se těším na premiéru,“ vzkazuje sportovec, který už má v merku další roli, tentokrát ve studentském filmu, kde ztvární Přemysla Otakara II. „Což znamená, že mě zase zabijí hned na začátku v bitvě na Moravském poli,“ chechtá se herec sportovec.
David Svoboda (37)
Moderní pětibojař pochází z Prahy, má dvojče Tomáše.
V kombinaci šermu, plavání, jízdy na koni a běhu se střelbou bral v Londýně 2012 olympijské zlato.
Kariéru ukončil v roce 2017, teď na Dukle trénuje juniory.
V roce 2018 se zúčastnil 9. řady StarDance, s Veronikou Lálovou skončili třetí.
Mihne se ve fimu Jan Žižka režiséra Jákla.
