Mistryně republiky Tereza Svobodová o kouzlu i smutné stránce parkuru: Mého miláčka jsme prodali
Ten, který ji nosil přes nejvyšší překážky, je fuč. Elitní česká parkurová jezdkyně Tereza Svobodová (22) loučení s dvanáctiletým valachem I Will Be Famous oplakala, ale je tak nějak srovnaná s tím, že to patří k podnikání. Brzy zase bude v O2 areně součástí těch největších závodů Prague Playoffs.
Nejste z parkurové rodiny, jak jste se k tak specifickému sportu dostala?
„Odmalička jsem měla ráda koně – jako ostatně hodně holčiček. Kolem naší chalupy je areál s koňmi, mamka nás tam se sestrou vzala. Poprvé jsem si na něj sedla a už jsem nechtěla slézt. To mi bylo asi pět let.“
Teď je vám dvaadvacet, jste trojnásobná mistryně republiky, ve stáji máte osm koní. Který je váš favorit?
„No, zrovna toho jsme v létě prodali… Takže mám teď dva nové koně a uvidíme, jak to půjde.“
Jak jste se s tím srovnala a kde je teď valach I Will Be Famous, v jehož sedle se vám tolik dařilo?
„Závodí v Rakousku s rakouskou reprezentantkou, ale majitel je německý. Koupili ho pro jezdkyni, kterou nově sponzorují.“
To musí být pro vás hodně smutné.
„Smutné to je, ale zase začalo něco dalšího. S každým novým koněm se učíme nové věci. Máme tu mladé, kteří můžou do té úrovně dorůst.“
Nelitujete?
„Některé nabídky se prostě neodmítají. Bylo to správné rozhodnutí.“
Vy také máte nějaké sponzory?
„Mám, ale ne takové, kteří by pro mě kupovali koně.“
Předpokládám, že dotace z úspěšných závodů náklady nepokryjí. Je prodej koní hlavním zdrojem příjmů?
„Určitě je to největší byznys. Je smutné, že člověk přijde o ty nejlepší, ale jinak to nejde. Ekonomicky je to hodně náročný sport, dražší už jsou asi jen auta a formule. Takže pokud to chcete dělat vrcholově a nemáte sponzora, který je ochotný to vše platit, musíte koně vychovávat a prodávat.“
Vy jste jezdkyně, ale i chovatelka ve smyslu rozmnožování koní?
„Ano, máme chovné kobyly, hříbata, koně, kteří nám dorůstají. Chov mě baví. Většinu kobyl, které máme, jsem sama jezdila, takže vím, jaké jsou, co by potřebovaly zlepšit, co doplnit od toho hřebce.“
Klisnu Catch Me If You Can před lety koupil Petr Kellner dceři Anně údajně za 250 milionů korun. To byl výjimečný obchod. Kolik dobrý kůň stojí běžně?
„Může to být padesát tisíc korun, ale i zmíněné čtvrt miliardy. Každým rokem se to hodně mění, jelikož majitelé z Emirátů ty zaběhnuté ceny začali dost narušovat.“
Licitujete s nimi v aukcích?
„Aukce hříbat a mladých koní hodně sleduji, ale tam my moc nekupujeme. Mám spíš své jiné zdroje, lidi a stáje, kde si ráda nějakého koně pořídím.“
Jakou roli při parkuru hraje chemie mezi koněm a jezdcem?
„Vazba je důležitá. Každý jezdec má typ koně, který mu sedí víc. Někteří jsou spíš pro mužské ježdění, pro nás ženy je to třeba moc fyzicky náročné. Já preferuji klisny. Může se stát i to, že si to nesedne a s někým jiným pak ano, i mně se už staly obě varianty.“
Může skvělý jezdec vítězit na průměrném koni?
„Kůň je zásadní. Protože to, co mají skákat třeba na olympijských hrách, není úplně normální od přírody, takže musí být kůň s velkými schopnostmi a sílou.“
Olympiáda je cílem většiny vrcholových sportovců – i vaším?
„Ano, to by byl vrchol. Nejschůdnější možnost je v Česku v rámci týmu. Člověk se musí dostat do nominace, projít kvalifikací. Já s nimi občas jezdím, ale kvalifikaci OH jsem ještě nedělala. A také by bylo krásné třeba jednu sezonu jezdit v týmu Global Champions League.“
Jaký je nejlepší věk koně na parkurové závody?
„Ve třech letech se začínají obsedat. Přelomových je šest až sedm let věku, kdy se ukážou jeho schopnosti. Závodit může klidně až do osmnácti.“
A jezdce?
„To je hodně velký rozsah. Klidně může na olympiádě být jezdec ve věku přes padesát let.“
Jste docela vysoká, je to v parkuru handicap?
„Není, ani hmotnost se tolik neřeší. Ale já si váhu hlídám. Je dobré se udržovat cvičením a běháním, ale není to u nás zásadní.“
Je to nebezpečný sport? Přece jen kůň je docela kolos, k tomu překážky až půldruhého metru…
„Jen jednou jsem si zlomila klíční kost. A po třech týdnech jsem zase jezdila.“
Závody jsou po celém světě, jak zvládáte cestování s koňmi?
„Využíváme obytný kamion a jezdíme hodně po Evropě. Moji koně ještě nikdy neletěli, to už je dost drahá záležitost.“







































