Varaďův trumf ze zámoří poprvé v extralize. Dveře do Ameriky jsem nezavřel, říká
Necelé čtyři roky ve Spojených státech jsou pro něj minulostí, nyní ho ale čeká další velká výzva. Brzy třiadvacetiletý obránce Samuel Kňažko se v polovině července dohodl s Vítkovicemi, kde podepsal víceletý kontrakt. V Ostravě dostane důležitou roli, zároveň bude víc na očích. Směrem k únorovým olympijským hrám v Itálii se to bezesporu hodí. „Budou tam ti nejlepší hráči z NHL, takže motivace to rozhodně je,“ přikyvuje Kňažko.
Prakticky už od konce minulé sezony hledaly Vítkovice beka do první přesilovky. Některé možnosti neklaply, Samuel Kňažko však vyšel. Pravidelný slovenský reprezentant a bronzový medailista z olympiády v Pekingu si zahraje extraligu vůbec poprvé v kariéře.
„Zatím o ní nic nevím. V USA jsem byl v týmu se Stanislavem Svozilem a Davidem Jiříčkem, kteří tady odehráli možná dvě sezony. Říkali, že je to prostě těžká liga. Chodí tady hodně dobrých hráčů, takže jednoduché to nebude,“ uvědomuje si Kňažko.
Zámořská mise mu skončila před měsícem, kdy nedostal kvalifikační nabídku z Columbusu. Následně si vzal pár dnů na rozmyšlenou. Plácl si nakonec s Riderou, s níž byl v kontaktu už předtím. „Vítkovice mě oslovily mezi prvními. Přemýšlel jsem také nad tím, že jsem nebyl sedm roků blízko domova a tohle by mohla být dobrá příležitost. Když mi trenér Varaďa potom zavolal, rozhodl jsem, že to asi bude správný směr. Navíc když tu ještě podepsal Hrivo,“ zmiňuje parťáka ze slovenského národního týmu Marka Hrivíka.
S třiatřicetiletým útočníkem příchod do Vítkovic neprobíral, nechal si to jako překvapení. „Nabídku jsem dostal už dříve. Tehdy ještě nebylo oficiální, že tu Hrivo podepíše. Když tu pak po nějakých dvou týdnech skutečně podepsal, prozradit jsem mu to ještě nechtěl. Ale hned jak vyšlo, že sem jdu, napsal mi,“ usmívá se Kňažko.
Právě vedle Hrivíka zabojuje v modrobílém dresu o nominaci na únorové olympijské hry, kam se po dvanácti letech chystají nejlepší hokejisté planety. Slováci mají momentálně v NHL pouze tři obránce, což Kňažkovým ambicím nahrává do karet. „Máme velkou motivaci tam jet,“ neskrývá zadák.
Kdy by se případně vrátil do Ameriky?
Jaké jsou jeho další mety? Nejprve úspěch s Vítkovicemi a pak třeba i návrat do zámoří. „Takový je možná i plán, že bych tady odehrál jednu nebo dvě sezony dobře a pak tam ještě podepsal. Dveře do Ameriky jsem nezavřel. Kdyby mi po pár sezonách v Evropě nabídli smlouvu, určitě bych to tam ještě jednou zkusit šel,“ má jasno.
Teď ale musí přesvědčit v extralize, kde prostor s jistotou dostane. Ostatně právě ve Vítkovicích zůstával post prvního obránce pro přesilovky po odchodech Jana Košťálka a Stuarta Percyho neobsazený. „Každý si musí čas na ledě ale zasloužit,“ připomíná Kňažko. „Nedávno sem přišlo nové vedení, je tu plno nových hráčů. Do sezony musíme jít s tím, že jdeme vyhrát každý zápas. Všechny kluby mají stejné ambice - vyhrát titul. My nemůžeme být jiní.“
Bývalý hráč Clevelandu si před lety vyzkoušel i angažmá ve Finsku, v mládeži TPS Turku strávil čtyři sezony. Za áčko ale naskočil jen jednou. „Nyní jsem se rozhodoval pouze mezi Českem a Švédskem. Ve Finsku jsem už byl, takže nijak mě to tam nelákalo. Česko a Švédsko byly prioritou,“ opakuje rodák z Trenčína.
