Bylo to zrcadlo, obraz reálného výkonu. Liberec v generálce s vídeňským Rapidem (0:3) dostal za vyučenou, ukázalo se, že před realizačním týmem stojí ještě pořádná hromada práce. Ale stop panice, tohle už tady jednou bylo. Slovan se pod tehdy novým trenérským štábem rozjížděl pomalu i minulou sezonu a jak to všechno dopadlo...
„Takový zápas jsme potřebovali.... Potřebovali jsme utkání, v němž budeme mít podmínky jako v české lize i evropských předkolech," začal své hodnocení po generálce na klubových sociálních sítích Pavel Hoftych. Upřímnost: slova bez obalu a věty bez frází, jak je u něj zvykem. Rapid, který předtím obrátil zápas s Opavou z 0:3 na 5:3 během druhé půle, liberecký Slovan předčil.
Jak výsledkově (0:3), tak hlavně herně, nebylo o čem debatovat. „Je to logické, jde o mužstvo, které spolu hraje pohromadě delší dobu. Špičkový tým v porovnání s námi a tím, kde momentálně jsme. Parádní škola a studijní materiál. Měli jsme mraky nedostatků, ale řekl bych, že nás to posune dál právě z toho důvodu, že jsme udělali tolik chyb," pokračoval liberecký kouč. Jeho kádr se zatím hledá, soubor individualit nachází kolektivní přednosti, hráči se trpělivě poznávají.
Právě soustředění v Rakousku Liberci pomohlo seskupit partu, začal se tvořit tým a to převážně v psychologickém slova smyslu. Času je ale málo a Slovan má před sebou pořád kus cesty, o základní sestavě rozhodnuto realizační tým nemá. „Před Olomoucí budeme řešit aktuální formu hráčů i to, jak nám zapadnou do systému, který v prvním kole budeme chtít hrát. Máme tu řadu nových tváří a musejí si zvyknout na to, že každý má svoji roli. Někteří chtějí hrát tak, jak kdyby byli v absolutním TOPU, ale je potřeba vidět, že v absolutním TOPU nejsou a právě tomu musíme hru přizpůsobit."
Výkony Slovanu zatím vykazují v porovnání s koncem bojů o evropská předkola značnou naivitu v přechodu na útočnou polovinu, stačí si ale vzpomenout na minulou sezonu. Zaseknutá mašina se po čase taky rozjela, jen jí nesmí chybět drajf. Pokora, dřina, bezmezná víra v realizační tým, který je známý svou tvrdou vlastně nikdy nekončící letní přípravou. Kondiční průprava spojená s přístupem vloni charakterům jako jsou Jakub Pešek s Tomášem Malinským výrazně pomohla k vydařeným výkonům. Fyzicky soupeře válcovali, dech jim došel až při kumulaci utkání v závěru.
„Je potřeba vidět, že nejsme tým, který tu byl před měsícem. Jsme mančaft, z něhož polovička hráčů odešla a polovička zase přišla, musíme začít ze startovní nuly. Nesmíme si myslet... a byla by největší chyba si myslet... že jsme momentálně stejně dobrý tým, jako tady byl před měsícem. To určitě nejsme," vysvětloval Hoftych, jenž několik dní zpátky stvrdil pokračování Michaela Rabušice. Třicetiletý útočník uspěl U Nisy na zkoušce.
Slovanu přitom může právě jeho angažování hodně pomoct. Realizační tým, který se s prostředím severních Čech sžil výborně, bude chtít svou symbiózu s okolím přesunout i na hráče. Jelikož téměř polovina kádru hostuje pod Ještědem z Prahy, je Rabušic, který má k Liberci celokariérní vztah, jasnou volbou i z jiného hlediska než jen herního.
O tom také dál liberecký hlavní trenér mluvil. „Každý z hráčů musí pochopit, že jde momentálně o těžkou práci pro tým. A odražení se od poctivosti - nuly - a to doslova a do písmene. Není to o tom, že si budeme hrát na parádu a na to, jací jsme fotbalisti. Tohle mužstvo teď není to mužstvo, které bylo ve Slovanu před měsícem. Aktuální tým, včetně nás, musí předchozí pozici nejprve získat a obhájit."
A nezbývá, než souhlasně pokyvovat hlavou. Liberec nemůže přeskakovat fáze, vinou řady odchozů je zpátky, kde byl o prázdninách před rokem. Po šestém kole v Karviné se tehdy rozhodovalo o setrvání realizačního týmu a nakonec zabral přístup: den ode dne, zápas od zápasu. Zní to jako klišé, ale právě to aktuálně pod Ještědem k sehrání potřebují nejvíc, pak můžou vystoupat k předchozím úspěchům. Stěžejní datem s vykřičníkem v kalendáři se stal čtvrtek 17. září, Slovan nastoupí do druhého předkola Evropské ligy.
