Dva zápasy, dvě výhry se dvěma čistými konty. Pardubice nakročily do skupiny o záchranu pravou nohou – a Jakub Markovič na tom má zásadní podíl. Dvacetiletý gólman dostal přednost před zkušenějšími Markem Boháčem a Jiřím Letáčkem a důvěru zatím bohatě splácí.
Patří mezi kádrové rezervy do brány, kterých má obhájce titulu v první i druhé lize rozstrkaných hned několik. Jakub Markovič však o návratu do Edenu nepřemýšlí, teď má v hlavě jen závěr sezony v barvách Pardubic, které bojují o udržení ve FORTUNA:LIZE. „Co má přijít, přijde. Je na Slavii, koho z nás si případně vytáhne. Ale to se bude řešit až po sezoně,“ říká.
Do nadstavby o záchranu jste vstoupili dvěma výhrami. Kde se to ve vás vzalo?
„Věděli jsme, že když do posledních zápasů dáme všechno, mohlo by se nám to vrátit vzhledem k tomu, že přes sezonu jsme štěstí neměli. Že bychom jej mohli přitáhnout aspoň teď, kdy ho nejvíc potřebujeme. To se zatím daří.“
Proti Jablonci i Bohemians jste udržel nulu. Která z nich byla náročnější?
„Ta proti Bohemce, svědčí o tom statistika střel na branku. Bohemka jich měla šest, Jablonec ani jednu, tolik šancí si nevytvářel. Posledních deset minut na Bohemce byl jeden velký závar, to jsme byli rádi, že jsme neinkasovali.“
Překvapilo vás, že jste v klíčové části sezony dostal přednost před zkušenějšími Markem Boháčem a Jiřím Letáčkem?
„Už na začátku sezony jsme dostali info, že bude chytat ten, kdo bude mít nejlepší formu. Takže jsem chápal, když se to netýkalo mě a chytal Lety nebo Bohy. Pokud mám teď z naší trojice nejlepší formu já, jsem rád a pomůžu týmu, jak nejvíc můžu.“
Nebývá ale zvykem, že hostující hráč dostane přednost před domácími. Zvlášť když jde o gólmany…
„Určitě. Za tuhle příležitost jsem trenérovi Shejbalovi vděčný. Jsem rád, že drží slovo.“
Takže to rozhodl asistent trenéra Martin Shejbal, sám bývalý brankář?
„Myslím si, že má největší slovo při rozhodování o tom, kdo bude chytat. Co vím, dělá v klubu spoustu věcí, nejen trenéra gólmanů. Řeší přestupy, zapojuje se do debat o sestavě. Má velké slovo…“
Bylo složité získat si důvěru spoluhráčů?
„To je spíš otázka pro ně. Nebylo to hned, v létě jsem přišel do přípravy, zkusili jsme si spolu pár zápasů a nějak si to sedalo. Dostal jsem prostor i v lize, kde jsem chytal šest zápasů v řadě, takže jsme se seznamovali za běhu. Teď po roce je to už zažitý, víme, co od sebe čekat.“
Poprvé jste byl na hostování v Mladé Boleslavi, kde se to úplně nepovedlo. Proč?
„Myslím si, že jsem ještě nebyl připravený na fotbal na nejvyšší úrovni, potřeboval jsem sbírat zkušenosti. Hodně mi dalo i to, že jsem chodil na lavičku a vnímal atmosféru první ligy i z jiné strany než z té vítězné slávistické.“
Trenér Karel Jarolím je na gólmany hodně náročný. Můžete to potvrdit?
„Zažil jsem ho jen na poslední kola, před ním tam byl trenér Weber. Starší trenéři mají na gólmany jiné oko, vlastně celý život se pohybovali v tom, že gólman nehrál nohama tak aktivně jako teď. Fotbal jde dopředu a víc bych se do toho nechtěl zamotávat.“ (směje se)
Pak vás Slavia zapůjčila do druholigové Vlašimi. Nebral jste to jako degradaci?
„Vůbec ne. Byl jsem rád za půlrok v první lize, kdy jsem se mohl prosadit, ale neprosadil jsem se. A věděl jsem, že by pro mě bylo těžké se někde trápit další půlrok, aniž bych dostal příležitost. Potřeboval jsem nějaké vytížení, šest měsíců jsem pořádně nechytal. Vlašim jsem vůbec nebral tak, že bych šel do horšího. Druhá liga má taky vysokou kvalitu a odchytal jsem spoustu zápasů.“
Byl to velký skok oproti Slavii?
„Na papíře to vypadá krásně, že mám dva tituly. Ale taky mám jen dva odchytané zápasy. Všechno, co jsem prožil ve Slavii, jsem bral jako přípravu na chvíle, kdy budu na hřišti a týmu pomůžu z jiné stránky. Věděl jsem, že půjdu do světa a už se o to budu muset poprat sám.“
Ve Slavii jste debutoval v osmnácti letech. Čekal jste, že vaše kariéra pak půjde dopředu rychleji?
„Do té doby měla má kariéra stoupající tendenci, ale jakmile jsem byl vhozený do rybníka, odchytané zápasy ubyly a tolik o mně slyšet nebylo. Ale počítal jsem s tím, byl jsem na to připravený a nemyslím si, že by mě to nějak složilo. Spíš naopak. Sbíral jsem zkušenosti a věděl jsem, že přijde čas, kdy je budu moci prodat.“
Je pro gólmana přechod do profesionálního fotbalu ještě těžší než pro hráče v poli?
„Říká se, že gólmani dozrávají později. Právě proto jsem rád za příležitost, kterou teď dostávám v Pardubicích, že i tak mladému gólmanovi věří. Nikdo tak mladý v lize nechytá.“
Slavia má na hostování kromě vás několik dalších gólmanů. Jak vidíte svou budoucnost?
„Každého půlroku se situace mění podle toho, jak který brankář chytá. Takže nad tím moc nepřemýšlím, vůbec si to neberu do hlavy. Co má přijít, přijde. Je na Slavii, koho z nás si případně vytáhne. Ale to se bude řešit až po sezoně.“
O výkonech Ondřeje Koláře a Aleše Mandouse se teď hodně diskutuje. Váš názor na ně?
„Těžká otázka. Pořád jsou to dva nejlepší gólmani v české lize, nárok na chybu má samozřejmě každý. Je sice škoda, že to přišlo v evropských pohárech, ale pořád podávají stabilní výkony. Do budoucna je to určitě nepoznamená a je třeba se od nich učit.“
Může Ondřeje Koláře rušit, že má poprvé vedle sebe v Aleši Mandousovi rovnocennou dvojku?
„V kabině s nimi teď nejsem, takže nevím, jak to Ondra vnímá. Ale myslím si, že je dost silný na to, aby podával stabilní výkony, ať je za ním kdokoliv. Určitě to nebere tak, že mu dýchá někdo na krk a měl by proto být nervózní. Takhle ho neznám.“
| Z | V | R | P | Skóre | B | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. Pardubice |
|
35 | 9 | 10 | 16 | 42:68 | 37 |
| 2. Zlín |
|
35 | 9 | 9 | 17 | 43:60 | 36 |
| 3. Jablonec |
|
35 | 6 | 16 | 13 | 27:48 | 34 |
| 4. Bohemians |
|
35 | 8 | 10 | 17 | 45:61 | 34 |
| 5. Teplice |
|
35 | 8 | 5 | 22 | 33:59 | 29 |
| 6. Karviná |
|
35 | 3 | 10 | 22 | 33:63 | 19 |
