Berkovec o děsivém K.O.: Vůbec nic si nepamatuju. Koneho zvu na večeři
Otřes mozku, přeražený zub, další naražený, sešitý prokousnutý ret. Tak dopadl bohemácký brankář Martin Berkovec po střetu se spoluhráčem Danielem Krchem v utkání se Slováckem. Jeho zdravotní stav mohl být ovšem daleko horší, kdyby mu rychle nepomohl útočník soupeře Francis Kone, reprezentant Toga. „Moc mu děkuju a chci ho pozvat na večeři,“ vzkázal mu Berkovec, kterého už v neděli dopoledne propustili z nemocnice do domácího ošetřování.
I Krch měl prokousnutý ret a utrpěl slabší otřes mozku, po vyšetření na CT byl ale ještě večer propuštěn. To Berkovce si lékaři nechali v nemocnici přes noc na pozorování a domů mohl až po nedělní ranní vizitě.
Jak se po hrůzném střetu cítíte?
„Přes noc mě bolela hlava, na druhý den to už bylo lepší. Horší je to s pusou, mám přelomený jeden zub a druhý naražený.“
Vybavujete si, co se na hřišti stalo?
„Vůbec nic. Nevím, nic si nepamatuju, mám půlhodinový výpadek. Vybavuju si až něco z čekárny v nemocnici, kde mě přijímali na ambulanci. Rád bych vám situaci přiblížil, ale fakt nic nevím. Asi mě Dan (Krch) neviděl, jak vybíhám, nevšiml si mě. Oba jsme chtěli odehrát balon do bezpečí, potkali jsme se hlavami. Určitě za nic nemohl.“
Vnímal jste, že vám Francis Kone poskytl první pomoc?
„Vůbec, KO a nic. Až pak v televizním záběru jsem viděl, že mi pomohl. Hrozně moc mu děkuju, to je neskutečné, co pro mě udělal. Zachránil mě. Nevím, jak bych dopadl, kdyby nezasáhl. Moc si toho cením! Nebudu říkat, že bych mu to chtěl někdy splatit, protože takovou věc bych nikomu nepřál. Raději ho, až přijede do Prahy, pozvu na večeři. A nebudu na něm šetřit.“
Nemohlo jeho zásah zkomplikovat, že neustále žvýkáte? Neuvažujete o tom, že s tím přestanete?
„Já ani nevím, kde žvýkačka skončila. Jestli jsem ji spolknul, nebo ještě někde leží na hřišti. Ale určitě nic nezpůsobila, byl to střet, ne že jsem se udusil. To nehrozí.“
Celý rozhovor s Martinem Berkovce čtěte v pondělním Sportu!
Kone mu možná zachránil život |
„Okamžitý Koneho zásah měl obrovský význam, neboť rozhoduje každá vteřina. Když vyběhneme od lajny, což je nějakých osmdesát metrů, je to aspoň deset vteřin, nejsem Usain Bolt, navíc nesu lékařskou brašnu. Kone mu vytáhl jazyk, čímž mu uvolnil dýchací cesty, takže mohla podle mého odhadu už druhou vteřinu do mozku proudit okysličená krev. To je nesmírně důležité, aby nevznikla nějaká mozková příhoda. Dá se dokonce říct, že Berkovcovi asi zachránil i život. Určitě mu pomohl od mnohem horších problémů. Chtěl bych mu za všechny moc poděkovat, byl to od něj obdivuhodný čin.“ Martin Vávra, člen lékařského týmu Bohemians Praha |
