Polák: Naše liga je někdy hurá styl. V Evropě se hraje víc hlavou
Jedenáct let ve vyspělých zahraničních ligách je na něm znát. Hlavně německé prostředí Jana Poláka (36) vycepovalo k absolutnímu profesionalismu, který ve své zemi často postrádá. A bundesliga versus HET liga? Jiný vesmír. „U nás se běhá a brání. V Evropě se hraje víc hlavou,“ přibližuje tahoun Zbrojovky Brno.
Na konci podzimu ho trápil sval, ale jinak se základní sestava Zbrojovky bez nejstaršího hráče týmu neobešla. Exreprezentačního záložníka Jana Poláka čeká pravděpodobně poslední půlrok kariéry, v němž hodlá svému mateřskému klubu pomoct k záchraně. Cítí, že pod Romanem Pivarníkem by se to mělo podařit. „Trenér nás zvedl z bahna. Má přirozený respekt a umí si udělat pořádek,“ pochvaluje si nástup náročného experta.
Poslední dva zápasy jste kvůli svalovému zranění vynechal. Už jste fit?
„Momentálně se cítím dobře, relativně jsem si odpočinul. Dokonce jsem se byl dvakrát proběhnout a noha je v pořádku. Jsem za to moc rád.“
Trenér Roman Pivarník usoudil, že jde o problém daný věkem a opotřebením. Souhlasíte?
„Asi to s tím souvisí. Jde to už od zad, se kterými mám dlouhodobě potíže. Ani chladné počasí tomu neprospívá. Každopádně na podzim jsem odehrál třináct zápasů, což je super. Tohle zranění mi chuť do fotbalu nevezme, je ale fakt, že je toho čím dál víc.“
Smlouvu máte do léta…
„Určitě bych ji chtěl dodržet, v zimě končit nebudu. I když nikdy nevíte, co se stane. Motivaci mám dostatečnou, po podělaném začátku jsme museli dohánět ztrátu a pořád hrajeme o záchranu. Došlo k výměně trenérů a jdeme nějakým směrem.“
Je správný?
„Doufám, že to takto bude pokračovat a půjdeme v tabulce výš. Trenér Pivarník po nás chce nějaké svoje věci, výsledky se zvedly. Snažil se nám dát systém, kabina je po nástupu nového kouče vždycky na pozoru. Někdo, kdo hrával, najednou nehraje. A opačně. Každého by to mělo vyhecovat k lepším výkonům. Trenér má přirozený respekt a dokáže udělat atmosféru. I na tréninku se vše dělá na maximum. Ale rozhodně nejsme venku z nejhoršího. Pořád jsme namočení.“
Jaký je Pivarník?
„S hráči se baví, ale nenechá si do toho moc kecat. Jede si to svoje a dokáže si udělat pořádek. Když něco chce, tak to tak bude. Já jsem předtím znal jen jeho jméno. Žádný problém s ním zatím nemám. Myslím, že nikdo v klubu proti němu nemůže nic říct. Vytáhl nás z bahna. “
Neřešili jste vaše trvalejší zařazení na pozici stopera, kde je slabší konkurence?
„To jsme nerozebírali. Já se cítím líp v záloze. I když je to tam náročnější, mám to rád. Když chce a jde to, člověk je ve středu hřiště víc na balonu. Na stoperu jsem pár zápasů odehrál už v minulé sezoně, ale to byl vyloženě záskok.“
Co by se mělo stát během pauzy v kádru?
„Vidím to tak, že potřebujeme doplnit aspoň třemi kvalitními hráči. Bylo by dobré zvýšit konkurenci. Nemá smysl, aby přišel někdo do počtu, ale aby pomohl týmu. Chápu, že to není jednoduché. Hrajeme o záchranu, někomu se sem v této situaci asi moc nechce. Také jde o to, jestli chtějí akceptovat trenéra a hrát pod ním. Ale někdy znamená krok zpátky dva kroky dopředu. Plno kluků se už v Brně vykopalo.“
Navíc se ukazují mladí Zikl, Janošek, Krejčí. Líbí se vám jejich růst?
„Martin Zikl naskočil do tří zápasů, dal gól. I na tréninku vypadal hodně dobře. Oživil to, soupeři ho pořádně neznali. Ale je na začátku, navíc chodí do školy. Teď kolem něj bude humbuk. To jsem taky kdysi zažil. Záleží na tom, jak se s tím v hlavě vypořádá. Nesmí přestat pracovat.“
Co ostatní teenageři v týmu?
„Dominik Janošek je šikovný, sebevědomý. Možná někdy až moc. (úsměv) Musí si všímat toho, co kdo řekne. Trenér mu určitě dá další příležitost. U Ládi Krejčího mi přijde, že mu ve Zbrojovce škodí reprezentační srazy, které následují až po áčku. Docela často je pryč, nemůže se v týmu tak adaptovat a pořádně se do toho dostat. Ale je to velký talent.“
Kam to můžou dotáhnout?
„Záleží na každém klukovi, jak se k tomu postaví. Vrcholový fotbal už není sranda, musí se koncentrovat jen na něj. Spoustu věcí a lákadel si musí odříct. Nesmí si všímat toho, co je kolem nich. Talentů se u nás nerodí tolik co dřív. Jak to řekl Víťa Lavička: Petr Čech už byl ve dvaceti letech jedničkou ve Spartě. Takoví hráči nám dnes chybí.“
Jaká je vlastně česká liga, do níž jste se loni vrátil po jedenácti letech?
„Je to specifické prostředí. Přední týmy nehrají špatný fotbal. Zbytek je stejný skoro ve všech ligách. Umí kopat, ale je to hlavně hodně bojovné a běhavé. Vidíte tam hodně nedostatků technických i taktických. V tom za Evropou zaostáváme. Tam se hraje víc hlavou. U nás se běhá, brání. Přijde mi to někdy jako hurá styl.“
Zůstanete po kariéře v managementu klubu?
„Pár návrhů bylo, když jsem se vracel do Česka. Konkrétně jsme se ale zatím nebavili a teď v zimě to určitě řešit nebudu. Potom bude čas si sednout a probrat to.“
Jak se vám žije v Česku?
„Na Německo nezapomenu… Tamní liga a život, to je úplně odlišné. Lepší. Kdo to nezažil, ten to nepochopí. Kdo ano, musí to uznat a říct.“
Zkuste to trošku popsat…
„Zůstanu u fotbalu. Rozdíl je v samotném prostředí, v zázemí, stadionech, infrastruktuře, fanoušcích. V Německu jsou obecně příjemnější lidé, s větším respektem jeden k druhému. Je tam prostě kolem fotbalu jiná nálada, i když chápu, že je to hodně o financích. Ale mít správný charakter, to není úplně o penězích. Nechci pomlouvat, ale tady se tohle všechno moc nesejde.“
