Kouč Dukly Drsek: Nikoho nekopíruju, vzor nemám! Odevzdám maximum
Na Dukle už platí: Tady je Drskovo! Někdejší nesmlouvavý stoper, jenž ochutnal i bundesligu, teď rozjíždí první ligovou štaci jako hlavní trenér. „A to jsem si myslel, že budu někde na dovolené nebo na stáži…“ říká Pavel Drsek. Na Julisce zažil bláznivý měsíc. Nejdřív ho vyhodili, ale pět dnů nato nečekaně začal přípravu a pak dostal definitivu.
Když si má v tréninkovém centru na kraji Prahy vybrat, kde si budeme povídat, spontánně ukáže na lavičku. „To je pro mě nejpřirozenější místo,“ usměje se Pavel Drsek, než začne vyprávět svůj příběh. Před třemi týdny odnesl čistku v Dukle jako asistent odvolaného Jaroslava Hynka, ale bez práce dlouho nezůstal. V Dejvicích ho překvapivě povýšili do pozice hlavního trenéra, když nevyšly námluvy s jihlavským Martinem Svědíkem.
Už jste se z těch kotrmelců vzpamatoval?
„Myslel jsem si, že budu na dovolené, místo toho trénuju ligový tým. Zvláštní, viďte? Ale takhle se to semlelo a slibuju, že do toho dám maximum.“
Přitom vás nejdřív vyhodili. Představenstvo pět dnů před startem přípravy odvolalo trenéra Jaroslava Hynka s celým realizačním týmem, včetně vás coby asistenta.
„Každému ale zároveň nabídli, že může v klubu dál pracovat. Ve finále to dopadlo tak, že jsem stál na hřišti a začal přípravu.“
Věřil byste tomu, kdyby vám to někdo vyprávěl?
„Trochu se to táhlo a nakonec jsem už počítal se vším. Že nás vedení odvolalo těsně před startem přípravy? Vyloženě mě to asi nepřekvapilo: majitel nám na konci sezony neřekl, že jsme potvrzení ve funkci. Ještě si to chtěl rozmyslet – a skončilo to odvoláním realizáku.“
Jak jste se ocitl na prvním tréninku letní přípravy? Tehdy jste byl ještě provizorní řešení.
„Dostal jsem nabídku pracovat v realizačním týmu nového trenéra, ještě když nebyl úplně jasný. Chtěl jsem si s novým koučem promluvit, aby si nemyslel, že jsem nějaký nastrčený špicl. Ale když začínala příprava, ještě nebylo jasno, proto jsem musel jít na hřiště a odtrénovat to. Když tu nový trenér nebyl ani druhý den, přišly z vedení signály, že to na mně možná zůstane nastálo.“
Nakonec se nic moc nemění, z původního trenérského štábu nepokračuje jen Hynek. Necháváte si trenéra brankářů Tomáše Obermajera a kondičního kouče Lukáše Stránského.
„Oba dobře znám, svoji práci dělají výborně. Teď bych ještě měl rád vedle sebe Dietmara Hirsche, hrávali jsme spolu v Duisburgu. Fotbal se dynamicky vyvíjí, všechno je rychlejší, metody se mění. Chtěl bych znát i Dietmarův pohled, může mě obohatit.“
Německo vás během devíti let hodně poznamenalo, viďte?
„Narazíte tam na úplně jiný přístup k fotbalu. Nikdo si nedovolí na tréninku nemakat, konkurence je tvrdší než v Česku. Nemákneš, nehraješ. Cizinec to má ještě těžší, musí být lepší než Němec.“
Mimochodem, sledoval jste reakce po svém potvrzení ve funkci? Logicky se mluví o tom, že jako bývalý asistent nepředstavujete žádnou změnu. Co vy na to?
„S minulou neúspěšnou sezonou jsem spojený, před tím se neschovávám. A že prý nejsem změna? Žijeme v zemi, kde každý může svobodně říct, co si myslí. Pochopitelně budu chtít ukázat, že jsem byl správná volba. Nikoho nekopíruju, nemám žádný vzor, chci být svůj. Neuslyšíte ode mě, že bych chtěl hrát jako Guardiola, ten je jen jeden.“
Jaký je váš nejžhavější úkol? Zpevnění obrany? V minulé sezoně ji Dukla měla nejděravější v lize.
„Když za rok dostanete 55 gólů, musíte začít odzadu. Schytali jsme spoustu jednoduchých gólů, což budeme chtít změnit. Třeba tím, že získáme kvalitní posily, máme políčeno na levého beka a stopera. Že tady necelé tři týdny před startem ligy ještě nejsou? Přivést správné lidi trvá trochu déle.“
Je to ještě daleko, ale přece jen: jste natěšený na svoje velké poprvé v lize?
„Úvodní kolo s Plzní je hodně speciální. Proti mistrům to bude šichta, ale zrovna v prvním zápase sezony bychom mohli něco uhrát.“
Věříte tomu?
„Já už toho ve fotbale zažil…“
Ještě jako teenager jste dostal velkou lekci v Chebu.
„Když mi bylo osmnáct, podepsal jsem tam smlouvu na tři sezony. Jenže po roce pan Mlátilík (majitel tehdejšího Unionu Cheb) oznámil, že už do toho dávat peníze nebude, a klub zkrachoval. Já se pak přes Kladno, Rakovník a Blšany vyškrábal do bundesligy. Neuvěřitelná cesta.“
O Německu už byla řeč, takže co vaše pětiměsíční epizoda v Panionisu Atény?
„O Řecku bych mohl napsat knížku... Kapitán se porval s asistentem trenéra – a co myslíte?“
Kapitán musel jít.
„V Řecku? Vyhodili asistenta, druhý den už tam nebyl. Když se ho trenér zastal, letěl taky. Pak jsem si přečetl, že kapitán je nejlepší kamarád majitele klubu, a už jsem se ničemu nedivil. Řekové jsou divočáci, s tím se v Česku nesetkáte.“
Znamená to, že s bývalým kolegou Hynkem po červnové revoluci vycházíte naprosto normálně?
„Ještě ve chvíli, kdy to nebylo dotažené, mi poslal textovku: Ať se vám daří. Absolutně to sedí k jeho charakteru, Jarda je fantastický člověk. Záleží na něm, jestli bude chtít dál pracovat v klubu, nebo zkusí změnu. Rád jsem s ním dělal. Je to skvělý trenér a pravý Duklák. Srdcař.“
A vy?
„Já se po dvou letech už taky považuju za Dukláka, pro klub pracuju hrozně rád. Třeba u hráčů se mi nelíbí, když je někdo někde týden a po gólu začne zuřivě líbat znak na dresu. Klubistou je ten, kdo je na té adrese už pár let. Takhle jsem to měl v Duisburgu, kde jsem se po šesti letech cítil jako Zebra, což je klubová přezdívka.“
Vracíte se jednou za čas do Německa?
„Před rokem a půl jsem byl na týdenní stáži v Mönchengladbachu, od té doby ne. Když jsme byli odvolaní, přemýšlel jsem, jestli bych nevyrazil na jednu dvě stáže, ale nakonec to dopadlo takhle.“
