Potřetí v kariéře zažil opojný pocit z postupu do nejvyšší soutěže. Pavel Černý dvakrát skotačil s Hradcem Králové, nyní s rivalskými Pardubicemi. „Snad mým angažováním klub neudělal chybu,“ culí se pětatřicetiletý útočník. Nováček FORTUNA:LIGY hledá azyl, zkušenému bardovi by se líbilo v Ďolíčku.

Tříletka byla završena postupem, Hradec utřel nos. Skončil čtvrtý... Co na to doma? „Rodina, nejbližší okolí, všichni mi to přáli. Postoupil jsem s Pardubicemi, tečka. Přejeme si navzájem, máme radost, pokud se někomu něco podaří, a to je hlavní. Jsem rád, že dostanu zase šanci podívat se do ligy,“ říká Pavel Černý mladší.
Když vyhrávali tituly pardubičtí hokejisté, slavili pořádně dlouho. Platí to i pro fotbalisty?
(usmívá se) „Největší to bylo hned po zápase s Vyšehradem. Bylo tam hodně euforie, všechno z nás spadlo, měli jsme vše za sebou, sen se splnil. Pár dní poté jsme se sešli v Praze na večeři s vedením klubu. To už ale probíhalo v mírnějším stylu.To byla taková rozlučka, ukončení oslav.“
Dvakrát jste postoupil s Hradcem Králové, nyní potřetí s Pardubicemi. Je to víc?
„Nevím. Bylo to asi pokaždé stejné. Všechny bych řadil na stejnou úroveň, postup je prostě postup. Je to vždycky krásný.“
Počkejte, ale postoupit s Pardubicemi je pro odchovance Hradce Králové přece jen něco jiného, ne?