Berbrova výpověď: mluvil čtyři hodiny, o sudích i zpronevěře. Popsal majetek
Druhý den soudního jednání v kauze kolem Romana Berbra přinesl zajímavé události. Bývalý místopředseda Fotbalové asociace ČR (FAČR), který s dalšími 20 lidmi čelí obžalobě za korupci při ovlivňování fotbalových zápasů v letech 2019 a 2020, poprvé před plzeňským okresním soudem vypovídal. Mluvil čtyři hodiny. Co všechno řekl? Projděte si podrobný ONLINE na iSport.cz.
V soudní síni seděl bývalý místopředseda a faktický první muž českého fotbalu ze všech obžalovaných sám. Soudce Vladimír Žák přítomnost ostatních zakázal. „Zatím jsem nikde nehovořil, protože vše, co bych řekl, by bylo použito proti mně,“ uvedl Roman Berbr své vystoupení.
Rozdělil ho na tři části. Ale ještě před tu první předsadil výrok, který pro něj byl patrně zásadní. „Neexistovala žádná organizovaná skupina. Neexistovalo žádné setkání, kde bychom byli ve čtyřech nebo aspoň ve třech.“
V první části své výpovědi poměrně obšírně vysvětloval fungování fotbalu v Česku, strukturu a práci fotbalové asociace a své mnohaleté působení v ní, které zakončil na pozici místopředsedy. Což byl ovšem pouze úvod k tomu podstatnějšímu. A sice k obvinění z ovlivnění pěti utkání České fotbalové ligy. Berbr vysvětloval, že nasazování rozhodčích pro amatérské soutěže se naprosto odlišuje od nasazování v profesionálních soutěžích. „To policie bohužel naprosto nebrala v potaz. Vysvětlím.“
A vysvětloval. „Profi komise rozhodčích nasazuje sudí vždy po každém kole. Komise rozhodčích pro Čechy na celý měsíc dopředu.“ Tím chtěl vysvětlit, že pak logicky častěji dochází ke změnám delegací. „Třeba proto, že na utkání, které nevypadalo třaskavě, byl nasazen slabší rozhodčí, ovšem to utkání se během měsíce třaskavým stalo. Proto docházelo ke změně.“
Proč o tom vůbec hovořil? Z toho důvodu, že obžaloba mu klade za vinu, že u pěti utkání ČFL (to Berbr rozebíral ve druhé části své výpovědi a podrobně o tom píšeme na jiném místě této strany) se svým vlivem a díky svému dominantnímu postavení zasadil o změnu sudího proto, aby nový mohl ovlivnit výsledek utkání. Nejčastěji ve prospěch Slavoje Vyšehrad, kde v roli sportovního manažera působil Roman Rogoz.
O něm, poněkud překvapivě, Berbr prohlásil, že jejich kontakty byl čistě fotbalové, v osobní rovině nulové.
Změny sudích? Prý reakce na kluby
Bývalý místopředseda asociace opakovaně zdůrazňoval, že na výměnu rozhodčích v neprofesionálních soutěžích měl z titulu své funkce právo. Své vystoupení v tomto bodě zakončil: „Změny rozhodčích nepovažuji za úplatek, byla to naše práce reagovat na požadavky klubů. Je to naprosto běžná věc, aby se předešlo stížnostem klubů, které mají s některými rozhodčími negativní zkušenosti. To, co se snaží prezentovat žaloba jako trestný čin, je nepochopení fotbalového prostředí, vybírá si jednotlivosti bez znalosti kontextu.“
A ještě navrch: „Nikomu jsem žádný úplatek nesliboval, nepředával, o ničem jsem nevěděl a ani jsem na toto téma s nikým nediskutoval. Nedostal jsem žádný úplatek od Vyšehradu ani nikoho jiného, a to za celých sedm let, co jsem dělal místopředsedu svazu.“
Pro připomenutí. Součástí obžaloby, která se týká Berbra, není žádný zápas druhé, či dokonce první ligy. Tedy spekulace o možné „titulové dohodě“ se Slavií či jednání se sparťanským funkcionářem Josefem Krulou před finále MOL Cupu se někdejšímu funkcionáři za vinu nekladou.
Jiné to je v případě zpronevěry. To je z pohledu možného trestu nejvážnější prostředek a podle obžaloby vyvedl z kasy Plzeňského krajského fotbalového svazu, jemuž předsedal, více než dva miliony korun. Ať už za fiktivní seminář sudích, nebo za nákup sportovních potřeb.
Vše Berbr popírá. Kdyby policie v den jeho zatčení udělala fotografie v patřičných skladech, zjistila by, že věci skutečně byly zakoupeny. „Policie měla dne 16. 10. 2020 při svém megazásahu udělat fotky na Viktorce, ve skladu v Sušické ulici a ve firmě v Nýřanech. Musela z odposlechů vědět, že máme tři sklady. Policie sklady nenafotila a já již více důkazů nemám. Ale nemá je ani policie,“ prohlásil.
Vysvětloval také, jak přišel ke svému nemalému majetku. „Bude mi 70 let, a kdyby si státní zastupitelství udělalo rešerši, zjistilo by, že jsem celý život pracoval a od devadesátých let podnikám. Zjistilo by si, že jsem zdědil se svým bratrem Vlastimilem nemalé prostředky po amerických příbuzných.“
V samém závěru přešel Roman Berbr do osobní roviny. „Kolik mi zbývá, pět, osm let? Víc to nebude. Odmítám obžalobu v jejím celém rozsahu,“ prohlásil.
Víc se nevyjadřoval a, byť to nevylučuje, ani vyjadřovat nehodlá.
Také státní zástupce Jan Scholle si poprvé vyslechl, jak hlavní podezřelý vidí svou obžalobu. Co o tom soudí? „Každý obžalovaný má právo hájit se, jak uzná za vhodné. Může i lhát, fabulovat, vykládat jednotlivá fakta ve svůj vlastní prospěch. S tím orgány činné v trestním řízení počítají a budou je ověřovat v dalších fázích řízení. Tím, že neodpovídal na další dotazy, neodstranil pochybnosti, které o jeho tvrzeních mohou jiné strany mít.“
Na Romana Rogoze, dvojku kauzy, se nakonec v úterý nedostalo. Kdy přijde na řadu, se neví. Ve středu budou vypovídat Martin Pýcha a Marek Janoch – ten už dříve přiznal vinu.
Zprávy ze dne 12. června 2023
Podle Rogoze neexistovala na FAČRu žádná skupina, která by organizovala rozhodčí. Neexistovala prý ani skupina rozhodčích, která by dělala na zakázku. O Berbrovi a Káníkovi říká, že byli ve svém postavení dost daleko od sebe na to, aby mohli vytvořit organizovanou skupinu.
Rogoz říká o Berbrovi, že jeho postavení v rámci fotbalu vedlo všemi směry. „Neznám u něj slabinu, co se týkalo fotbalu.“ Prý spolu neměli žádné soukromé kontakty. Bývalý místopředseda svazu se prý nechtěl nikdy setkávat, vždy jen na půdě svazu. „K rozhodčím měl blíž, ale to jen proto, že vyšel z jejich prostředí,“ vysvětluje Rogoz. S Berbrem prý soukromě pouze řešil nákup dvou aut zhruba v osmiletém období.
Rogoz si na úvod stěžuje na nepřiměřenou medializaci, textové online přenosy a další věci s tím související. „Od roku 2020 toho bylo překrouceno bylo dost a dost, dokonce se objevily zvukové záznamy z výpovědi Berbra,“ říká. „Musím odmítnout existenci zločinecké organizace. Důvody jsou následující: Ve fotbale nejsou žádné skupiny. Všichni se znají navzájem. Ale bojujeme proti sobě a není tam prostor pro vytváření skupin,“ pokračuje.
Rogoz nestojí v řečništi, ale sedí na lavici obžalovaných, hned vedle Berbra a jeho státního zástupce. Soudce se ptá Rogoze nejprve na majetkové poměry a zdravotní stav. Rogoz říká, že pracuje jako referent u jedné firmy s příjmem 18 000 korun. Uvádí, že je po mrtvici a má problémy s hybností a motáním hlavy.
„Vypovídat budu, ale nebudu odpovídat na otázky státního zástupce, soudce ani obhájců,“ pronesl na úvod Roman Rogoz.
Rogoz se měl uvedených trestných činů dopustit tím, že podle obžaloby „v období nejméně od května 2019 do června 2020, na různých místech České republiky, vyvíjel soustavnou činnost s úmyslem získat neoprávněný majetkový či nemajetkový prospěch pomocí narušení regulérnosti a řádného průběhu fotbalových utkání soutěží pořádaných Fotbalovou asociací České republiky.“
Rogoz měl spáchat dvojí nezákonnou činnost. Jednak měl za úplatu ovlivňovat rozhodčí, aby ovlivnili výsledky utkání ve prospěch Slavoje Vyšehrad. Jednak se měl podílet na zpronevěře prostředků Plzeňského Krajského fotbalového svazu.
„Necítím se být vinen. Na dohodu o vině a trestu nepřistupuji. A budu vypovídat,“ prohlásil letos v dubnu při prvním jednacím dni.
Zajímavé ovšem je, že v přípravném řízení vypovídal a ve dvou případech přiznal, že nabídl rozhodčím úplatek. A sice v souvislosti s utkáním druhé ligy Vyšehrad–Líšeň z května 2020 uvedl, že nabídl sudím Cihlářovi, Vlasjukovi a Klupákovi 150 000 korun. Podle obžaloby uznal, že „udělal špatnou věc a nabídl rozhodčím 150 000 Kč, pokud to utkání Vyšehrad zvládne.“
Vyšehrad však nevyhrál, a tak v následujícím utkání proti Chrudimi nabídl trojici Musil, Vitner, Koval 170 000 korun.
Tato přiznání jsou v rozporu s jeho prohlášením o nevině, a tak bude zajímavé sledovat, jak je dnes Roman Rogoz soudci Vladimíru Žákovi vysvětlí. Co prohlásí u soudu, je právně silnější výrok než předchozí výpověď v přípravném řízení. Soudce se však na možný rozpor může ptát a může ho zohlednit ve svém verdiktu. Ovšem uvidíme, zda Rogoz bude odpovídat na otázky soudu či žalobce.
Dobré ráno, soudní jednání v kauze údajné fotbalové korupce, jejíž hlavní postavou je Roman Berbr, pokračuje tento týden u plzeňského soudu třetím pětidenním oknem. Dnes má vypovídat dvojka celého případu Roman Rogoz, někdejší sportovní ředitel Slavoje Vyšehrad. Za podplácení, pomoc ke zpronevěře a účast na organizované zločinecké skupině pro něj obžaloba navrhuje 7 let nepodmíněně a peněžitý trest ve výši 350 000 korun.
Zprávy ze dne 18. května 2023
Závěrečná slova Romana Berbra:
„Kdo uvěří kazetě, kterou tady přehrál pan Grímm... Je na každém, jak to navnímal. Že se ta přehratá kazeta hodila policii, o tom žádná. Poté, co jsem dnes osobně slyšel od Grímma, nemohu přijmout variantu, že má mít v procesu osoba s největší početnou trestností také největší výhodu. Na závěr řeknu jen tři slova - pomáhej všem pánbůh."
Soudce: Kam otázkami směřujete?
„Abyste navnímal, že fotbal nefunguje černobíle, proto tady takové otázky kladu.“
Pokračuje...
Co říkáte na čtyři naposledy odpískané penalty pro Spartu?
„Vnímám je subjektivně jako sporné situace."
Roman Berbr má na závěr otázky na Grímma. Budou jednoduché, stručné:
Pamatuješ si mě jako rozhodčího? Jaký jsem byl? Výborný, dobrý, špatný?
„Dobrý.“
Dobrá volba, když jsem skončil v lize a šel do komise rozhodčích?
„Pro rozhodčí to byl určitě přínos.“
Na upozornění soudce pak musí přejít do vykání.
Považoval jste se za dobrého rozhodčího?
„Ano."
Proč jste nešel do ligy?
„Neměl jsem takovou povahu, ctižádost, jako někteří jiní kolegové."
Byli v Česku dobří rozhodčí?
„Byli."
Špatní?
„Ano."
Za jakého rozhodčího jsem vás považoval já?
„Za dobrého."
Proč?
„V soutěžích jsem pískal dlouho, o moc déle tam nikdo další takový nebyl."
Nechtěl jste na některé kluby jezdit?
„Ano."
Je správné, když klub nechce rozhodčího, rozhodčí klub?
„Ano."
Vetovaly vás některé kluby?
„Ano."
Důvod?
„Neznám."
Semináře pro rozhodčí, kdo dělal přednášky a videa?
„Roman Berbr."
Kdo měl nejvc zákulisních informací v českém fotbale?
„Roman Berbr."
Soudce Žák se snaží zjistit, zda si sudí kupovali prostřednictvím Berbra nebo jiných lidí z komise rozhodčích delegace na utkání nebo povýšení do vyšší soutěže.
Kupoval jste panu Berbrovi dárky?
Grímm: „Nevzpomínám si, že bych mu kupoval nějaký narozeninový dárek.“
Přichází závěrečné kolečko otázek od soudce Žáka
Jakým způsobem Berbr zasahoval do chodu soutěže?
„Měl možnost ovlivnit delegaci rozhodčích skrze komisi rozhodčích.“
Jaké byly jeho zájmy?
„Byl místopředsedou FAČR a měl tam velice silný mandát. Dle mého názoru by ve výkonném výboru neprošlo nic bez jeho souhlasu.“
Měl mocenské zájmy?
„Roman Berbr měl velký vliv v celém českém fotbale." Znovu je Grímmovi velmi špatně rozumět, ale popisuje Berbrův vliv při valných hromadách FAČR, kde ovlivňoval hlasování zejména českých delegátů.
Soudce: Byla nějak spolupráce při domluvě o sázce mezi Rogozem a Káníkem?
Grímm: „To netuším, pan Rogoz ale o možnosti sázky věděl. Byla tam nabídka, že utkání bychom mohli ovlivnit, o konkrétní podobě jsme se nebavili. Dozvědět jsme se to měli těsně před utkáním, ale k tomu nedošlo.“
Když vám předával pan Rogoz peníze, pro koho byly?
„Peníze byly pro rozhodčí, řekl mi jen: Musíme vyhrát. Věděl, že budou i pro delegáta, předpokládal, že se i s ním jako rozhodčí domluvíme.“
Soudce: Jaká role byla v tomto utkání (Vyšehrad-Ústí) pana Berbra?
Grímm: „Panu Berbrovi jsem řekl o nabídce Záp (200 000 korun za ovlivnění ve prospěch Ústí nad Orlicí, protože potřebovaly, aby Vyšehrad prohrál). On reagoval, že v žádném případě takovou nabídku nesmím akceptovat."
Státní zástupce: Proč jste přijal nabídku od pana Rogoze?
Grímm: „Řekl mi, že nechce, aby Ústí vyhrálo. Pokud by Ústí vyhrálo, mimo jiné by to znamenalo, že jsem přijal předchozí nabídku od Záp."
Soudce: Proč jste neřekl panu Berbrovi, že jste inkasoval peníze od pana Rogoze, ale nahlásil nabídku Záp?
Grímm: „200 tisíc byla velká částka, chtěl jsem, aby o tom věděl, bylo na něm, jak s tím naloží. Chtěl jsem, aby věděl, že Zápy se snaží ovlivnit zápas."
Hovoří se o utkání Vyšehrad - Ústí nad Orlicí z roku 2019, kde měl Grímmovi předat Roman Rogoz 30 tisíc korun.
Soudce: Jak probíhalo předání úplatků?
Grímm: „Jednu část dostával rozhodčí, druhou delegát. Dvacet tisíc bylo výhradně pro mě, peníze se předávaly po zápase. Rozhodčí jsme jeli jedním autem, delegáti jeli zvlášť.“
Státní zástupce: Událo se během utkání něco odlišného od běžné praxe?
Grímm: „Utkání nebylo nahráváno na video.“
Rogozův obhájce: Jakým způsobem Káník pomáhal Rogozovi?
Grímm: „Většinou se za něj přimlouval, abych mu nějak pomohl. Někdy mu půjčil třeba 100 tisíc, na co, to nevím.“
Státní zástupce: Jaký byl vztah Romana Berbra s rozhodčími?
Grímm: „Jednoznačně jsme ho brali jako šéfa rozhodčích. Nemůžu mluvit za jiné soutěže, ale za námi (sudí ČFL) jezdil na semináře, probíral s námi různé věci. Pan Kohout (sekretář Řídící komise pro Čechy), byl jeho podřízený. Historicky působil i jako sekretář na Plzeňském svazu, kde fungovali společně.“
Grímm vysvětluje soudci tehdejší pozici Romana Berbra v českém fotbale.
„Byl to tehdy nejvyšší muž v českém fotbale. Měl nejsilněší politickou moc. Dokázal komunikovat se zástupoci okresů, krajů, s majiteli klubů v lize. Bavil se s nimi o fotbale, jejich problémech, které se snažil řešit. Objížděl valné hromady, neustále s kluby komunikoval."
Soudce: Ovlivňoval Roman Berbr dotace?
Grímm: „Na to vůbec nedokážu odpovědět, u takových jednání jsem nebyl. Scházel se s různými politiky a funkcionáři, ale nemůžu odpovědět tak, že Roman Berbr nakupoval přes dotace politickou moc."
