Důvody progresu Hradce: pochopení Daridy i zápasy v jedenácti. A palič? Začal pálit

Pět kol bez vítězství, hra k pláči, mizerná nálada na tribunách a bídný život na předposledním místě tabulky. Ničemný byl hradecký start do sezony. A to i s nejzvučnější posilou historie Vladimírem Daridou. Právě o něj šlo. Využít množství pozitivních vlastností kapitána bylo základem postupného sezonního obratu. Učili se to trenéři, učili se to hráči na tréninku i v samotných bojích s konkurencí. Od výhry s Olomoucí, kterou zařídil právě Darida, se to začalo dařit. Hradec opustil jednoduchost, začal více kombinovat, hrát po zemi, vytvářet si střelecké příležitosti a soupeře nahánět do kouta. V takovém nastavení si pětatřicetiletý veterán liboval. Všechno začalo dávat smysl. Vyústěním je současný stav. Trenérský štáb si extrémně pochvaluje Daridovo zanícení do práce, zájem o taktické detaily a přirozené vedení kabiny. Jakmile vážená persona promluví, všichni okamžitě ztichnou.

Ano, otisk stopy v domovských Českých Budějovicích je hluboký, srdečný. Druhou láskou Davida Horejše se stal Hradec Králové. Od začátku angažmá ukazuje vášeň a touhu uspět. Byť to občas zavánělo velkými trably, a jistě nebylo těžké podlehnout stresu, osmačtyřicátník nezpanikařil. Vlastní vizi fotbalu nikdy nehodil do koše, jen si hrál s detaily, s taktickými úpravami. Jako na podzim. Pro oživení krajních prostorů využil středové hráče Sojku a Kučeru, oběma zadal speciální úkoly. Zabralo to. Body se začaly vrstvit na kupu. Také proto, že skvěle využil schopností odchovance Čecha, který na pozici levého stopera do značné míry v zárodku akcí nahradil Spáčila. Na jaře, po zranění urostlého Petráška, umístil na pozici centrálního stopera Čiháka. I to precizně vyšlo. Dobré je zmínit, že Hradec přišel v zimě o dva důležité kameny – Slončíka a Sojku. Byť to trenéra nesmírně štvalo, vymyslel další tah. Horejš si prostě umí poradit. „Je to proces,“ s oblibou říká.

Při zápase s Baníkem vytočený divák nadává do nekopů Ondřeji Mihálikovi (do té doby nastřádal jen dvě trefy). Z pusy mu vylétnou i nepřípustné vulgarity, zasáhnout musí trenér Horejš. Paradoxem dne je vítězný gól kritizovaného útočníka. Optikou dneška šlo o jednu z klíčových scén sezony. Jak pro celý Hradec, tak pro šlachovitého pracanta. V následujících dvou ligových zápasech (Bohemians, Slovácko) zapsal Mihálik po dvou trefách, třikrát za sebou zaznamenal vítěznou branku. Zjednodušeně řečeno, vyřídil Hradci devět bodů a výstup na pátou figuru. Že měl důvěru trenérského štábu i v době sucha, nebylo jen tak. Je založením dříč, neštítí se hrabat do defenzivy, navíc rozbíhá prostory, spouští presink. Co do skládanky také patří, spoluhráči s ním rádi hrají. Umí jim udělat na hřišti místo, unavit obránce a zabrat za ně, když je začnou pálit svaly. Spolehlivého kumpána si nemohou vynachválit.

Ať hrál Hradec s kýmkoliv a kdekoliv, komise rozhodčích na jejich zápasy posílala vesměs zkušené rozhodčí nebo arbitry v prokazatelné formě. Což platí dodnes. Po návratu do ligy v ročníku 2021/22 získali Východočeši pověst nesmlouvaného týmu, co umí soupeře pořádně brousit. Hradec pravidelně sbíral největší počet červených karet. Přinejhorším byl v ligovém pelotonu na bedně. Zhurta začal i aktuální sezonu. Tři duely z úvodních pěti dohrával v početním oslabení, vrcholem šílené nedisciplinovanosti bylo Uhrinčaťovo vyloučení v osmnácté minutě v Jablonci. Během podzimu se Hradec dostal na číslo pět! Jaro? Problém zcela zmizel. „Votroci“ pravidelně končí zápasy v plném počtu a na bodovém kontu je to znát.

Ke čtvrtfinále MOL Cupu s Baníkem se s vírou obraceli jak zaměstnanci klubu, tak fanoušci. Do města se pomalu vkrádala kouzelná nálada z devadesátých let, kdy černobílí slavně vyhráli domácí pohár, a poprvé (a naposledy) vklouzli do pohárové Evropy. Jenže černobílí v prvním poločase střetu s Baníkem neproměnili kvantum velkých šancí a nakonec havarovali v penaltovém rozstřelu. Vysněné finále v domácí Malšovické aréně se rozplynulo v sychravém březnovém večeru. Kdo čekal, že Hradec dojede ročník z povinnosti, šeredně se spletl. Pohárový pád byl těžkou ranou, ale v kabině neúspěch převrátili v motivaci. „Pojďme zvednout hlavy a ze sezony vytřískat, co se dát,“ zaznělo z úst Horejše. Zatím se to daří. Tým po nezdaru nerezignoval. Naopak se našteloval do nejlepšího úseku ročníku.