Česko - Švédsko 2:3sn. Ach ty nájezdy. Slibný výkon skončil porážkou, ale i tak lidé tleskali

Video placeholder
Jak vypadala premiéra Motáka: zbytečné tresty, Zohorna jako první centr, Frodl se podělil o první dojmy • Zdroj: isport.tv
Rozhodující nájezd Jacka Berglunda
Češi bojují na úvod EHT se Švédy
Češi bojují na úvod EHT se Švédy
Češi bojují na úvod EHT se Švédy
Češi bojují na úvod EHT se Švédy
Češi bojují na úvod EHT se Švédy
29
Fotogalerie
Zdeněk Janda
Reprezentace
Začít diskusi (0)

Moc nechybělo, aby novou éru začali vítězstvím. Jenže nakonec hokejisté při návratu do O2 arény, kde se představili poprvé po zlatém šampionátu, prohráli 2:3 po nájezdech. Ale i tak je fanoušci vyprovodili potleskem. Hala byla vyprodaná (16 263 lidí) a fanoušci znovu dokázali, co pro ně hokej znamená. Nová éra kouče Zdeňka Motáka tak začala porážkou, ale není proč smutnit. Celkově to byl povedený výkon.

Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně

Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás

Matěj Stránský musel dát. Nedal. A tak švédští hráči naskákali na led a oslavili vítězství 3:2.

Český gól byl přitom tak blízko! Národní tým hrál v nastavení dvouminutovou přesilovku, soupeře mačkal, ale z tlaku nic nevytěžil. Na řadu tak přišly nájezdy. Nový trenérský štáb si tedy zápas užil do posledního dechu… Po nastavení se na střídačce konala improvizovaná porada všech trenérů: Tak koho pošleme do akce?

Zaplněná O2 arena

Prosadil se akorát David Tomášek, což bylo málo. Dominik Frodl se činil, ale i tak inkasoval dvakrát. Po utkání si dojel pro cenu pro nejlepšího hráče, ale vyměnil by ji jistě za výhru…

Lidé i tak vestoje tleskali. O2 arena byla zaplněná, čeští fanoušci znovu dokázali, jakou v sobě mají vášeň. Hokejový svaz ze začátku prodeje sledoval s respektem a lehkou nervozitou, ale nakonec se největší halu v zemi podařilo vyprodat.

Moc nechybělo, aby si český výběr zajistil výhru v normální hrací době. V závěru držel vedení 2:1, ale v čase 55:43 se hosté prosadili v početní výhodě. Gólman Dominik Frodl si s prvním pokusem poradil, ale Jack Berglund ho napodruhé procpal do brány pod tělem.

Velký český tlak v závěru

V závěru byl velký český tlak! Ale nakonec z něj nic nebylo.

Národní tým se ve svém oblíbeném hájemství objevil poprvé od zlatého šampionátu v roce 2024. Tehdejší architekt úspěchu všechno sledoval na dálku, národní tým převzal jiný vládce.

Pátý listopad 2026, 19:27 hodin. Právě v tento moment padl první český gól v době panování nového kouče. Trochu kuriózně vkleče tečoval dvoumetrový habán Radim Zohorna puk, jenž zaplul do švédské branky. Šedovlasý trenérský stratég si pak plácl se svými kolegy. Na obří kostce v tu chvíli bliklo 1:1.

A zamávalo s ním někdy pohnutí? Dojetí? „Ani ne. Možná že jsem barbar, ale snažil jsem se soustředit na zápas. Všechny myšlenky šly směrem k němu. Super, že hrála naše krásná hymna, ale myšlenkami už jsem byl při zápase,“ reagoval trenér.

Už první utkání ukázalo, že střídačku převzala klidná síla. Kouč s pověstí profesora, jenž si v nedávném obsáhlém rozhovoru pro Sport Magazín položil řečnickou otázku: „Co je to být hodný?“ Jisté je, že fanoušci nemohou čekat, že po střídačce bude běhat v emocích a neustále rozhazovat rukama.

Stránský se prosadil bekhendem

Během státní hymny měl upřený pohled na vlajku, potom zatleskal. Během utkání občas vzal do ruky tabulku, jindy se naklonil ke svým trenérským spolupracovníkům (neříká jim asistenti) a cosi konzultovali.

Už dopředu avizoval, že bude mít na starosti obránce, Pavel Gross útočníky a Richard Král speciální týmy a vhazování.

Druhý gól zařídil důrazný útočník Matěj Stránský, jemuž nejdřív nevyšla střela forhendem, ale dojel si puk a bekhendem ho poslal do branky. Lidé vstali a začali mávat šálami. Češi otočili z 0:1 a nasměrovali se k vítězství. Které však neudrželi.

Červenka do Finska neodcestuje

Během třetí části se lidé bavili tradičním popěvkem Kdo neskáče, není Čech. Nebyl takový rachot jako před dvěma lety, ale i tak zaplněná aréna nachystala hráčům výbornou kulisu.

Bylo asi patnáct minut do utkání, když do kabiny přišel muž, který v květnu 2024 zlatý pohár převzal. A rozpoutal celonárodní veselici. Tentokrát byl v hale kapitán Roman Červenka jenom v civilu, do hry ho nepustilo drobné poranění, které nesouvisí s tím, že musí hrát s celoobličejovým krytem.

„To není kryt, to je klec,“ pousmál se, než zaplul za spoluhráči. Do Finska už neodcestuje, takový byl plán už dopředu. Takže tahle reprezentační mise pro něj skončila ještě dřív, než začala.

Turnaj pokračuje už v sobotu

Živo bylo v okolí haly dávno před zápasem. V nákupním centru Harfa probíhala autogramiáda s trojicí hráčů, kteří do akce tentokrát nezasáhli. Podepisovali se Ondřej Kovařčík, Pavel Čajan a Jiří Ticháček. Od stolku se táhla dlouhá fronta, ale hlasatel všechny ujišťoval: „Nebojte se, dostane se na všechny.“

Zájem byl velký, jedna postarší paní se ptala pořadatele: „A kdo tam vlastně sedí? To víte, ti kluci v helmě vypadají úplně jinak.“

Mezitím na chodbách haly probíhal fotbálek. Nejdřív se hráči zahřívali hned v prostoru pro novináře, potom zavelel Filip Chlapík, znalec místního sparťanského prostředí, aby se přesunuli kousek vedle za dveře.

Novou éru začala reprezentace porážkou, ale se ctí. V pátek se přesouvá na pokračování turnaje do Finska.

KonecLIVE SN
23

Začít diskuzi

Doporučujeme

Články z jiných titulů