Vesnický sen zesnulého šéfa Hrdličky: Místo Teplic mohl mít své Blšany
Před třiceti lety tady rozjel svoji funkcionářskou kariéru a právě tady si hýčkal svůj sen o velkém klubu. Nebýt toho, že nedávno zesnulý František Hrdlička odešel šéfovat do Teplic, na prvoligovou mapu dost možná přibyl další vesnický klub. Bystřany. Na malém stadionku tady mají dodnes uložené plány na velkolepou rekonstrukci, kterou Hrdličkovi zhatil až běh dějin.
Za stromy v dálce šumí auta, kousek od chátrající tribunky zase cinká železniční přejezd, ale jinak je tady božský klid. Pro někoho možná až moc velký. „Měli jsme s tím velké plány, měl tady stát stadion přinejmenším pro druhou ligu,“ rozhlédne se kolem sebe Jaroslav Svoboda, správce stadionu v Bystřanech u Teplic.
Ten zažil, jak místní Spartak válel v krajském přeboru, jenže to je dnes zaprášená minulost. Úspěšný klub už devatenáct let neexistuje a Svoboda tady v současnosti seká trávník jen pro žákovské týmy teplického klubu. Všechno přitom mohlo být jinak.
Důkazem je nevšední příběh, který znovu ožil s nečekanou smrtí šéfa teplického klubu Františka Hrdličky. Příběh, který měl stejně jako později Blšany nebo Drnovice vynést malou vesnici mezi tuzemskou elitu. Právě tak si to vysnil Hrdlička, který tady rozjel svoji kariéru.
„Měl sen, že trumfne i Teplice,“ usměje se dlouholetý sekretář Teplic František Šnobr. „Chtěl z Bystřan vybudovat velký klub, byla to taková jeho první velká myšlenka. Proto přemlouval i naše hráče, kteří v té době hráli třetí ligu, aby šli hrát k němu krajský přebor,“ dodává.
Při pohledu na malý stadionek, který cestou z Teplic směrem na Lovosice většina řidičů mine bez povšimnutí, to zní bláznivě. Několik betonových lavic, na které se vejde zhruba pět set lidí, malá budova se šatnami a zázemím a jeden stánek s občerstvením. Nic víc tady neuvidíte.
Revoluce zastavila plány
Jenže na konci 80. let měly Bystřany našlápnuto k zářivější budoucnosti. Vyučený autolakýrník Hrdlička tehdy pochopil, že jako brankář velkou kariéru neudělá, hodil kopačky do kouta a stal se z něj funkcionář. První, co v Bystřanech udělal, byla výměna škváry za travnaté hřiště.
Zatímco sousední Teplice tehdy živořily a stadion se tam rozpadal, Bystřany začaly vzkvétat. Hrdlička vybudoval týmovou hierarchii od přípravky po áčko, sháněl peníze, tým vytáhl až do krajského přeboru a rozjel také velkolepou rekonstrukci stadionu.
Podél všech čtyř stran hřiště měly vyrůst zastřešené tribuny pro několik tisíc fanoušků, projekt byl hotový do posledního puntíku, stačilo se do toho jen pustit. Klub už měl dokonce přiklepnuto i 15 milionů korun, které byly na stavbu potřeba. To byly na konci osmdesátých let velké peníze.
„Jenže na podzim 1989 přišla revoluce a všechno se zastavilo. Proto už se pak nikdy do země nekoplo,“ ukazuje Svoboda papírové výkresy, na kterých jsou rozkreslené všechny tribuny. Štos dokumentů má v kanceláři dodnes uložený jako vzpomínku na velkolepé plány.
„Myslím, že by Bystřany vytáhl třeba o jednu dvě soutěže výš, ale do první ligy asi ne. On tomu ale věřil dost,“ vzpomíná na Hrdličku Šnobr. Šikovný funkcionář se svého snu nevzdal ani v počátcích divokého kapitalismu. Velkou roli v tom zřejmě sehrál i někdejší šéf svazu František Chvalovský, který si stejný sen úspěšně plnil se svými Blšany. Pro Hrdličku byl Chvalovský vzorem.
„Strávil jsem tehdy v Bystřanech dva roky, měli jsme tam perfektní partu a každý rok jsme postupovali,“ vzpomíná Radek Divecký, pozdější slavný útočník Teplic. „Kdyby tehdy pan Hrdlička neodešel do Teplic, myslím, že by z toho ty Drnovice udělal,“ má jasno.
Hrdlička do Bystřan dovedl mladého teplického podnikatele Petra Frydrycha a s ním jeho peníze, a když za ním začali chodit lidé z Teplic, aby jim šel pomoct klub ze Stínadel vzkřísit, odmítal je. Jednak s některými z nich nechtěl spolupracovat, a pak se odmítal vzdát svých Bystřan.
„Vyčníval nad průměr, proto bylo logické, že poutal pozornost,“ vzpomíná tehdejší správce stadionu v Teplicích Pavel Biedermann, pozdější sportovní novinář. „Troufal si do Bystřan přivést i hráče z ligy, to bylo tehdy neslýchané. Vyjel nahoru a všichni se ptali, jak to dokázal.“
Nakonec vyhrály Teplice
Právě Biedermann nakonec Hrdličku přesvědčil, aby Teplicím pomohl. V létě 1993 tak tehdy šestatřicetiletý funkcionář své Bystřany opustil. A dál už příběh o vzkříšení Teplic znáte.
„Sen o tom, že z Bystřan vybuduje velký klub, ho ale táhl až do chvíle, než odešel. Franta zjistil, že je nesmysl stavět na vesnici stadion a hnát to bůhvíkam, když máme vedle Teplice. Nakonec je to dobře, vzpomeňte si, jak dopadly Drnovice a podobné projekty,“ uvažuje Svoboda.
Ve stejném duchu tehdy na své první tiskové konferenci v roli šéfa Teplic mluvil i sám Hrdlička. „Kontaktovali jsme s panem Frydrychem celou řadu klubů, abychom pro Bystřany odkoupili vyšší soutěž. Uvažovali jsme o značných investicích do vybudování areálu. Existence dvou silných klubů by ale nikam nevedla,“ cituje Hrdličku Biederman ve své knize „Kdo to zavinil“.
Ještě dva roky po Hrdličkově přesunu na Stínadla hrál Spartak Bystřany pod svým jménem krajský přebor, v roce 1995 se ale sloučil s Teplicemi, formálně zanikl a dál pokračoval jako teplické béčko. To tady také několik let hrálo i třetí ligu, nejvyšší soutěž, jakou bystřanské hřiště zažilo.
Stopku vystavilo Bystřanům až nařízení, že juniorky ligových týmů musí hrát na hřištích s ligovými rozměry, což zdejší plocha nesplňuje. Na každé straně totiž chybí pět metrů. Proto tady dnes uvidíte běhat za míčem jen žáky Teplic od 12 do 15 let. Klobásy se tady ale grilují dál.
Jen vzpomínky na někdejší smělé plány se pozvolna rozplývají. Stejně, jako minulou sobotu náhle odešel i ten, kdo si je celou dobu nosil v hlavě. „Frantu vždycky mrzelo, že se našli lidé, kteří ho označovali za hrobaře bystřanského fotbalu, ale nám bylo rychle jasné, že se Bystřany dál rozvíjet nemohly. A čas nám dal za pravdu,“ usměje se Svoboda.
SPARTAK BYSTŘANY
- někdejší klub z vesnice se 2 tisíci obyvateli u Teplic na severu Čech
- svou funkcionářskou kariéru tady začal i pozdější šéf Teplic František Hrdlička
- Hrdlička chtěl z klubu, který to dotáhl nejdál do krajského přeboru, vybudovat velký tým, který by mohl jednou hrát i mezi českou elitou
- konec snu znamenal Hrdličkův odchod v létě 1993 do sousedních Teplic, se kterými si nakonec zahrál i předkolo Ligy mistrů
- Bystřany formálně zanikly v roce 1995, kdy se sloučily s Teplicemi a hrály jako jejich béčko
- dnes v Bystřanech hrají žákovské týmy Teplic od 12 do 15 let
