Szöke z Arisu: Haraslín je kamarád, Čechy beru jako naše. Sparta je svátek
Poslední mohykán, to je Aris Limassol z kyperského pohledu v evropských pohárech. Zavedené značky zklamaly a ostrov ve Středozemním moři tak bude na podzim reprezentovat jako sirotek, který hrál ještě před třemi lety druhou ligu. Na Spartě se s Arisem představí i slovenský záložník Július Szöke, který se těší na velké zápasy s Rangers, Betisem i Spartou. „Všichni tři soupeři jsou extrémně atraktivní. Pro mě je Sparta něco navíc, Češi jsou jako naši.“
Koho ze Sparťanů znáte osobně?
„S Lukášem Haraslínem jsme spolu hráli v mládežnických reprezentacích, je to takový zlatý chalan, tak jsem rád, že se potkáme a popovídáme si po dlouhé době. Tedy doufám, že bude čas na to prohodit aspoň pár slov.“
A kromě něj byste vyzdvihl někoho v dresu Sparty?
„Sparta má hodně šikovných hráčů, sleduju ji docela pravidelně, v minulosti jsem taky koukal na její zápasy, když byl čas. Mám povědomí i o české reprezentaci, takže hráče určitě znám, ale nechci být nijak konkrétní před naším vzájemným utkáním. Mají kvalitu na každém postě. Já se každopádně těším, že si zahraju proti Slovákovi.“
Právě na Spartě se představíte na úvod skupiny. Pražané jsou kurzovým favoritem. Souhlasíte?
„Nám to nevadí. Určitě vám neřeknu, že se mi líbí, že nás ostatní podceňují. Naše role je jasná, jsme nováčkem v evropských soutěžích. Aris musí ukázat něco na hřišti, aby si zasloužil větší respekt. Sparta má mnohem více zkušeností, takže je to tak asi spravedlivě nastaveno.“
Kromě Sparty máte ve skupině ještě Glasgow Rangers a Betis Sevilla. Jaké máte ambice?
„Společně jsme s týmem sledovali los a přáli jsme si atraktivní soupeře, protože většina nás hráčů si poprvé vyzkouší základní skupinu některého z evropských pohárů. Nikdy nevíte, kdy se do Evropy zase podíváte, tak jsme chtěli mít hlavně zážitky. Všichni tři soupeři jsou extrémně atraktivní. Pro mě je Sparta něco navíc, Češi jsou jako naši.“
Čechy berete jako krajany?
„Je to pěkné se potkat na hřišti. Pořád považuju Čechy za naše bratia. I tady na Kypru mám kamaráda Josefa Kvídu, který hraje za Paphos. Když se spolu potkáme po zápase, tak jsme jako krajané.“
V posledním předkole EL jste na krajany ze Slovanu Bratislava narazil. Dokonce jste dal gól. Byl to pro vás pikantní duel?
„Ano! První zápas venku nám nevyšel, takže jsme se chtěli revanšovat, což se povedlo nad očekávání. Odveta byla krásná, dali jsme šest gólů, jak už jste řekl, dokonce jsem skóroval, byť nejsem zrovna obvyklý střelec, takže pro mě ten duel měl speciální příchuť.“
On to byl v evropských pohárech i předkolech vůbec váš první gól. Mrzí vás, že to bylo právě proti Slovanu?
„Nemrzí, protože o to lépe si ho aspoň budu pamatovat. I když jak nad tím přemýšlím, tak na tohle se asi zapomenout nedá, protože já těch gólů v Evropě asi nějaké velké množství nepřidám.“
Docela dlouho hrajete v zahraničí. Chystá se teď vaše rodina na zápas do Prahy proti Spartě?
„Jsem venku nějakých osm, devět roků. Rodina a kamarádi byli i na tom zápase v Bratislavě proti Slovanu a do Prahy se taky chystá spousta mých blízkých. Můj otec třeba jezdí takhle na ty evropské poháry docela často. Je za Spartu ve skupině šťastný, protože kam může, tam za námi jede klidně i autem.“
Kyperská liga bývá podceňovaná, ale často slýcháme, že neprávem. Jaká je to soutěž?
„Neumím srovnat, jak to vypadalo před několika lety, protože jsem v Arisu teprve druhou sezonu, ale hráči a funkcionáři, kteří jsou tady dlouho, tvrdí, že liga šla výrazně nahoru, přichází hodně cizinců. Objevují se noví investoři, pokud vím, tak mnohdy dokonce i z Ruska. Troufnu si říct, že na Kypru je už teď minimálně nějakých šest mužstev, která si mohou dovolit opravdu kvalitní hráče. Lidé mají tendence hodnotit ligu na základě výkonů reprezentace, a jelikož ta kyperská nemá dobré výsledky, tak je to celé zkreslující. Taky si může někdo myslet, že na Kypr jdou cizinci jako dovolenkáři, my se pokusíme Evropě ukázat, že tomu tak není.“
Aris je jediný zástupce Kypru v této sezoně, který prošel přes předkola. Vnímáte nyní, že máte podporu veřejnosti?
„Doufám v to. Máme krásný nový Alphamega stadium s kapacitou jedenáct tisíc míst, tak bych byl rád, aby se vyprodal. Ještě se to totiž nepovedlo. Víte, Aris nemá nijak širokou fanouškovskou základnu, protože ještě před třemi lety hrál druhou ligu. V Limassolu je jednoznačně populárnější Apollon.“
Jste velký fotbalový cestovatel. Hrál jste v Kazachstánu, Bělorusku, Kazachstánu, teď na Kypru, kde se vám líbilo nejvíc?
„Ze životního hlediska je samozřejmě nádherný Kypr, lidé sem létají na dovolenou, já to tu zažívám každý den. Po fotbalové stránce je to tady taky nejvýš, protože si zahraju Evropu. V Bělorusku jsme zase se Soligorskem sbírali tituly, taky mi tam bylo fajn. Kazachstán byl zase moje první působiště mimo domov, bál jsem se tam jít, ale nakonec zjistíte, že jsou tam taky skvělí lidé. Totéž v Izraeli. Pro mě není podstatné, kde žiju, ale jaké potkám lidi.“
Přece jen jsou to ale poměrně exotické štace. Zažil jste tam něco nevšedního?
„Jasně, tak v Kazachstánu krávy na parkovišti, bláznivé počasí, kdy je v září přes dvacet stupňů, druhý den sněží. Cestování dvacet pět hodin vlakem, to byly někdy hodně zábavné cesty a velká zkušenost.“
