Hauzr: Pořád je to hratelné

Zkusí zavřít svou bránu a na dálku bude fandit střelcům v libereckých dresech. Pětatřicetiletý gólman Zbyněk Hauzr nečeká od Žiliny žádnou útočnou smršť.
„Oni na nás vletět nemusí,“ upozorňuje před odvetou druhého předkola Poháru UEFA.
Věří vám někdo, že postoupíte?„Po výsledku v prvním utkání nám lidé nevěří. To je vcelku pochopitelné. Ale my se ten výpadek pokusíme napravit.“
Je to reálné?
„Už po rozlosování jsem věděl, že to budeme mít hrozně těžké. Žilina pro nás byla možná nejtěžším soupeřem, kterého jsme mohli dostat. Má zažité kombinace, hlavně po krajích sází na rychlé hráče. A střílí hodně gólů. Ve slovenské lize se moc nebrání. A Žilina je toho důkazem. Spoléhá na ofenzivu.“
Takže čekáte, že na vás v domácím prostředí vletí od první minuty?
„Myslím, že ne. Oni na nás vletět nemusí. Budou hrát disciplinovaně zezadu. Tak jako v Liberci.“
Cítíte v týmu odhodlání poprat se o postup?
„Kdyby v nás nebylo, tak nemusíme na hřiště vůbec chodit. Zabojujeme. Je to pořád hratelné. Prohra 1:2 není zas tak hrozná. Dá se s tím něco udělat. Zkusíme to ještě zlomit. Já jsem v Žilině ještě nikdy nehrál. Netuším, jak to bude vypadat. Mám tady akorát kamarády Benyho Vomáčku a Robo Ježe.“
Vy jste se dostal do brány po dvou ligových kolech, v nichž první gólman Zdeněk Zlámal inkasoval pět branek. Čekal jste, že dostanete tak brzy šanci?
„Vůbec ne. Ale stalo se a teď chytám já. Rozhodně se necítím jako jednička. Člověk musí furt o něco bojovat. Když má něco jistého, tak povolí. A to se mu vrátí.“
Jaká byla cesta z Liberce do Žiliny?
„Dlouhá, dlouhá…Vyjeli jsme v osm ráno. Stavili jsme se v Olomouci na obědě. V autobuse jsme se snažili zabavit. Hrály se karty, běžely filmy na videu. Hlavně komedie.“