Postup do osmifinále, ale... Nejhorší den mého života, hlesl Kačaraba
Podle jeho hlasu byste nikdy nemohli poznat, že zrovna se svým týmem postoupil mezi nejlepší šestnáctku Konferenční ligy. A je to přece pochopitelné. Ještě než odveta s Fenerbahce začala, Tarasu Kačarabovi se bez nadsázky zhroutil svět, jeho rodnou Ukrajinu napadli Rusové. „Je to nejhorší den mého života,“ řekl tiše ukrajinský stoper.
Jak jste ten náročný den prožíval?
„Je to ten nejhorší den mého života, i pro mou rodinu, pro mou Ukrajinu, pro všechny lidi, kteří tam žijí. Jsem hrdý, že jsem Ukrajinec, chtěl bych poděkovat Slavii, vedení klubu a fanouškům za tu velkou podporu i po zápase. Všichni volali Ukrajina, Ukrajina, toho si vážím… Těžko něco dalšího říct.“
Jak jste se s tím vnitřně vyrovnával?
„Jsem prostě hráč… Hodně kluků teď na Ukrajině brání svou zemi, já jsem hráč Slavie, fotbalista, snažil jsem se, chtěl jsem ukázat na hřišti, že jsem Ukrajinec, chtěl jsem tam odevzdat co nejvíc a potěšit fanoušky. Těžko něco říct… Teď je to pro nás všechny nejhorší doba, jaká může být.“
Řešili jste tu situaci s vaším krajanem Maksymem Talovierovem? Bylo ve hře i to, že byste do zápasu vůbec nezasáhli?
„Já dneska celý den pořád četl nějaké zprávy a vůbec… Nevím… Koncentroval jsem se na zápas, ale všechny myšlenky jsem měl s Ukrajinou, s rodinou. Šel jsem na hřiště udělat svou práci, teď pojedu domů a budu kontaktovat rodinu a blízké, které mám na Ukrajině.“
