Hübschman: Ani nevím, jestli jsem ten gól dal
Se Šachtarem už dobyl Pohár UEFA. Jenže teď se Tomáš Hübschman přiblížil mnohem cennější trofeji. Po úterní vítězné odvetě s AS Řím (3:0), kterou přikrášlil premiérovým gólem v Lize mistrů, se s Doněckem ocitl ve čtvrtfinále prestižní soutěže. „V případě příznivého losu máme šanci jít dál,“ věří český reprezentant.
Čtvrtfinále Ligy mistrů. Takový úspěch si zaslouží oslavu. Hráči Šachtaru si ji také dopřáli. Poté, co vyřídili v úterý večer AS Řím, přesunuli se na diskotéku, sídlící přímo v Donbass Areně. „Poseděli jsme, pokecali, byly objednané nějaké koncerty. Ale teď už zase do práce,“ smál se Tomáš Hübschman do telefonu, když včera odpoledne mířil na trénink.
Vy máte důvod k radosti ještě větší. Dal jste premiérový gól v hlavní fázi Ligy mistrů.
„Jsem neskutečně šťastný, že jsme to s Římem zvládli, že jsme ve čtvrtfinále. Ale ten gól... Já totiž nevím, jestli jsem ho vůbec dal.“
Jak to? Vždyť jste na malém vápně tečoval patičkou centr Williana.
„Abych byl upřímný, v prvním momentě jsem si myslel, že jsem se míče ani nedotkl a on proletěl do branky. Někteří kluci prý viděli, že jsem se ho dotkl, že změnil směr, ovšem že bych to nějak cítil? Spíš ne. (směje se) Běžel jsem také hned za Willianem, abych mu popřál ke gólu. Je však jedno, kdo ho dal, hlavně že jsme se díky němu zklidnili a mohli hrát dál v pohodě.“
Počítáte si ten gól?
„Vím, že mi ho přiřkli, je asi i v zápise. Ale jestli to někdo zpětně vyhodnotí jinak a přepíší to, vadit mi to nebude. Nejsem statistik, který si eviduje góly nebo zápasy, pro mě je důležité, aby se dařilo týmu. Kdybych to měl mít založené na statistikách, dělal bych individuální sport. Hlavně, že jsme postoupili, to je zásadní.“
Pochybovali jste o postupu po výhře 3:2 v Římě?
„Bylo by smutné, kdyby se nám postoupit nepovedlo. Jenže poslední krok je vždycky nejtěžší, určitě jsme rádi, že jsme ho zvládli. Podle výsledku si každý myslí, že odveta byla jednoduchá, ale to jen tak vypadalo. Začátek byl z naší strany nervózní.“
Má Šachtar postupem do čtvrtfinále splněno?
„Nechci říct přímo splněno, ovšem docílili jsme toho, co jsme chtěli před sezonou. A pokud pro nás bude trochu přijatelný los a zvládneme čtvrtfinálové zápasy jako s Římem, máme šanci jít dál, nemusí to být náš strop. Teď však můžeme být úplně v klidu.“
Semifinále by bylo nad plán?
„Přesně tak. Před dvěma lety také nikdo nečekal, že vyhrajeme Pohár UEFA. Stát se může cokoli, je to play off, což je tak trochu loterie. Zápasy jsou o maličkostech, stačí jedna dvě chyby, i třeba rozhodčího, a je všechno jinak. Uvidíme, jaký bude los.“
VIDEO: Podívejte se na gól Tomáše Hübschmana
Mluvíte o přijatelném losu. Taková Barcelona by ho asi nesplňovala...
„Barcelona nebo Real, to by pro nás byli soupeři, se kterými bychom asi těžko bojovali o postup. Jsou tam však týmy, se kterými se dá hrát.“
Probírali jste se spoluhráči možné soupeře pro čtvrtfinále?
„Zatím ne, na večírku jsme mluvili jen o odvetě s AS Řím. Zatím nejsou známí všichni soupeři, losování je navíc až příští pátek (18. března), je na to ještě čas. O víkendu nás čeká zase ukrajinská liga, tam je motivace jiná než v Lize mistrů, tyto přechody jsou těžké. Musíme se koncentrovat na to, abychom dlouho neoslavovali jedno a pak neztráceli druhé.“
Po postupu do osmifinále Ligy mistrů jste tvrdil, že je pro vás víc triumf v Poháru UEFA. Platí to i teď?
„Určitě. I když třeba trenér Lusecsu říkal, že je to pro něj víc než vítězství v Poháru UEFA. Myslím, že trofej je prostě trofej. A tohle je čtvrtfinále. Ano, je příjemné být mezi osmi nejlepšími týmy v Evropě, ale za to se žádný pohár nedává. Vítěze si každý pamatuje, jenže druhá, čtvrtá, osmá místa, ta jsou spíš pro vnitřní úspěch týmu. Zkrátka to není maximum, co lze dokázat.“
Maximum z pohledu ukrajinských klubů zatím drží Dynamo Kyjev, které se v novodobé historii Ligy mistrů dostalo v roce 1999 až do semifinále. Jeho úspěch můžete nyní vyrovnat. Vzbudilo tažení Šachtaru na Ukrajině velký ohlas?
„Pro Šachtar je to historický úspěch, kromě Dynama Kyjev to žádný jiný ukrajinský tým nedokázal. Doněck to prožívá hodně, lidé, i neznámí, mi ve městě gratulovali. Moc nám úspěch přejí, říkají, že jsme jim dali hezký dárek a zážitek.“
Šachtar má obrovskou perspektivu, kromě zkušených hráčů, mezi které vy patříte, je v týmu spousta mladých. Cítíte, že v Doněcku může vyrůst tým, který bude pravidelně sbírat úspěchy v Lize mistrů?
„Jsou tady kluci, kteří toho mají hodně před sebou, chci věřit tomu, že se můžou zlepšovat. Všechno je to o sebevědomí. Mnoho klubů straší především sebevědomím a svým jménem, při konfrontaci s nimi na hřišti pak velký rozdíl není. Jako se o tom přesvědčila Sparta v Evropské lize. Prostě nejtěžší je se do těchto soutěží dostat. Pak i menší týmy dělají dobré výsledky s těmi většími. Nám se v posledních letech daří se kvalifikovat a dělat úspěchy. Získáváme si větší respekt od soupeřů. Už to není z jejich strany brblání, že jedou na nějakou Ukrajinu. Kdepak. Po zápasech, co tady odehrály, si týmy už moc nepřejí sem jezdit. Nepříjemná půda je tady u nás.“
Přebíráte postupem do čtvrtfinále pomyslnou štafetu od Kyjeva?
„Nevím, jestli to tak přímo říct. Ovšem za posledních několik let, co jsem v Doněcku, se tu hodně změnilo. Dříve všechny tituly získávalo Dynamo, Šachtar byl věčný druhý. Jako to bylo dříve v případě Sparty a Slavie. Tím, že jsme získali několik titulů a vyhráli Pohár UEFA, se to trochu otočilo v náš prospěch. Není však jednoduché udržet se nahoře. Všechny kluby kolem nás nakupují, dělají všechno, aby nás z trůnu sesadili."
