Analýza Barcelony: Dominance, rychlost, přímočarost, ale… Za obranou je spoustu prostoru
Je to fotbalový orchestr, top výběr, za který mohou hrát jen ti nejtechničtější. Barcelona vždy hrála tak, aby dominovala, ničila soupeře, bavila. Je vůbec možnost takovou týmovou a individuální sílu porazit? Expert Sportu a trenér Petr Ruman vidí skulinky: Až neuvěřitelně vysokou defenzivní linii můžou trápit rychlá křídla – Sanyang, Douděra, Cham,“ popisuje ve své tradiční analýze katalánského týmu, který v posledním roce ovlivnila německá škola fotbalu. Roční iSport Premium za zvýhodněnou cenu >>>
O herním stylu
„Barcelona je speciální v tom, že je v ní herní styl zakódovaný už dekády. Tím samozřejmě myslím kombinační fotbal, hru v trojúhelnících, kontrolu tempa zápasu, hru ve čtyřech vzadu… Poslední roky se ale začala odklánět od tiki taka, tak jak si ho pamatujete. Už neuvidíte 40 až 50 přihrávek za účelem unavení soupeře. Katalánci dokážou být mnohem více přímočaří, v rychlosti se dostávat do křídel a vytvářet situace jeden na jednoho. Když vidí u soupeře skulinu, jdou do vertikálna.“
O hře proti míči
„Začnu aspektem hry, který mě nejvíce zaujal. Barcelona brání extrémně proaktivně, celý tým je při rozehrávce soupeře na jeho půlce, a obranná linie je až absurdně vysoko. Ke všemu navíc zůstává ve vysokém postavení například i při protiútocích, hráči necouvají a spoléhají, že v případě průniku soupeře do velkého otevřeného prostoru za jejich zády si vystačí svou individuální rychlostí.

Ne vždy to pomáhá, Barcelona inkasuje 1,5 očekávaných gólů na zápas, podprůměr La Ligy. Součástí barcelonské defenzivní strategie je i velice solidní represink a agresivně vystupující krajní obránci. I za nimi se někdy objeví spoustu prostoru, především při přenášení hry.

O hře s míčem
„Jak už bylo zmíněno, Barcelona zůstává věrná poziční hře a trpělivé kombinaci od svého vápna, nikdo v tomto ročníku Ligu mistrů neprokombinoval vysoký presink soupeře častěji, než Barca. Je ale výrazně přímočařejší, tým rád využije zrychlení hry a přímočarých náběhů za obranu. V počtu progresivních přihrávek nemá dle dat v La Lize ani v Lize mistrů konkurenci (přes 32 na zápas). Hráči mají jasně strukturované zóny pohybu, akorát se v nich někdy vyměňují (křídlo za beka atd.). Tým někdy mění výchozí formaci, rád za sebe nechá při výstavbě postavit dvě dvojice – záložníků a útočníků, téměř do 4-4-2.

S průměrným držením míče téměř 70 % jde o míle o nejdominantnější tým v Španělsku, Slavia si bude muset vážit každé chvíle s míčem.
O přednostech a slabinách
Přednosti: „Není dost prostoru, abych vyzdvihl, jak neuvěřitelnou individuální kvalitu Barcelona má. Bavíme se opravdu o evropské špičce. Celkově je pohyb týmu při držení míče příkladný – neustále hledá řešení kombinace, do toho patří k evropské špičce v počtu driblinků na zápas, umí zakončovat rychlé protiútoky. Způsobů jak vstřelit gól má nespočet.






















