Je to tady. Milánské San Siro dnes uvidí první díl dlouho očekávané bitvy mezi Interem Milán a Chelsea. I když pro celou Evropu to je spíš souboj Josého Mourinha proti jeho bývalým hráčům. Kdo z nich zažije zklamání v podobě vyřazení v osmifinále Ligy mistrů?
José Mourinho, trenér Inter Milán už možná hraje o svou budoucnost. A proti sobě má „svou“ Chelsea. Pokud by vypadl hned v prvním vyřazovacím kole Ligy mistrů, jeho pozici by možná nezachránila ani obhajoba mistrovského titulu.
Mourinho je charismatický, úspěšný a prostě Special One. Pokud souhlasíte se všemi body, pak vás následující tvrzení nepřekvapí.
Pokud je pro vás Portugalec synonymem pro arogantního a namyšleného plácala, který už dávno ztratil soudnost, pak taky nezůstanete ohromeni, ale se skřípáním zubů to musíte přiznat.
José Mourinho je prostě superstar.
Stará se totiž o rozruch ve fotbale stejně jako jeho největší hvězdy. Vždyť publicita věnovaná dnešnímu střetu s „jeho“ Chelsea je přinejmenším na stejné úrovni, jaké se před týdnem dostalo Davidu Beckhamovi v duelu s Manchesterem United.
„Chelsea pro mě neskrývá žádné tajemství, takže nebude těžké se na ni připravit,“ spustil.
„Ancelotti? Premier League není snadná, ale když je váš tým silný, silný, silný, neprohraje tolik zápasů a neztratí tolik bodů,“ reagoval na čtyři ligové porážky a čtyři remízy v tomto ročníku.
Rozdíl mezi současnou Chelsea a tou, kterou opustil? „Ten, že Mourinho už tam není.“
A další výpad: „Dnešní Chelsea jen vychází z toho, co jsem tam vybudoval já.“
Zní to nabubřele, jenže fakta hovoří pro něj. Za tři roky působení na Stamford Bridge získal šest trofejí. A hlavně dvakrát vyhrál Premier League. K takové sbírce se žádný z jeho nástupců ani nepřiblížil.
A dvanáct hráčů, kteří působí v Chelsea i nyní, přišlo za Mourinhova působení, mezi nimi opory typu Drogby, Ashleyho Colea, Carvalha, Essiena či Ballacka.
I když si před utkáním několikrát do bývalého klubu rýpl, k Chelsea a celé Premier League chová vřelý vztah, navzdory nečekanému konci v září 2007. Několikrát v minulosti prohlásil, že se do Anglie vrátí. „Jednou k tomu dojde, to je stoprocentně jisté. Jen nevím, kdy se tak stane,“ prohlásil s tím, že nehodlá z Interu odcházet dříve než v roce 2012, kdy mu končí na San Siru lukrativní kontrakt zajišťující příjem přes 200 milionů korun ročně.
V Itálii se nezměnil, stále provokuje a strhává pozornost. Zatímco v Anglii si jej vesměs oblíbili, na Apeninském poloostrově vede boj jak se sudími, které kritizuje, tak s italskými novináři, kteří pro změnu pranýřují jeho.
Žurnalisté jej peskují například za taktiku, a když jej chtějí vytočit, stačí zmínit předchůdce Roberta Manciniho. Jednou se vítěz Ligy mistrů z roku 2004 v televizním studiu rozkřikl na moderátora pořadu, který jméno italského trenéra zmínil: „Vím, proč to říkáte. Bylo mi řečeno, že jste Manciniho přítel,“ reagoval Mourinho.
Jindy odešel od televizní kamery v polovině rozhovoru. Po víkendovém utkání se Sampdorií odmítl prosby novinářů, aby okomentoval duel, místo toho šel a vřelým objetím přivítal jednoho z předních anglických novinářů, který dorazil na zápas. Jako by tím demonstroval: Moji Angličané mi rozumějí.
Ale kdo ví, co tím chtěl vlastně říct. V Mourinhovi se nevyzná ani Lucifer. Je těžké poznat, kdy mluví upřímně, a kdy se jen snaží rozehrát jednu z mnoha takticko-slovních bitev. I proto se řady jeho odpůrců rozrůstají. Portugalec si z toho ovšem nic nedělá. „Když musím bránit svůj tým nebo své hráče, nestarám se o sebe nebo svou image.“
A tak to činí i teď před duelem s Chelsea. Bitvou, proti lásce svého srdce, která mu může v Miláně srazit vaz.
