Bureš? To vůbec není jen brankářský záskok
Fotbalisté Brna se i po třetím kole tetelí na prvním místě ligové tabulky. A vděčí za to nejen výborné ofenzivě, podporované špílmachrem Poláchem, ale také skvělému brankáři.
Chvála ovšem nezní na jméno Martina Lejsala. Patří „věčné dvojce“ Tomáši Burešovi, ale nikoliv překvapivě!
V Ostravě v sobotu vychytal bod s čistým kontem a stal se Mužem zápasu. Náhodný výsledek brněnské dvojky? Ani náhodou.
Za Bureše totiž mluví čísla. Při Lejsalově zranění odchytal poslední tři duely minulého ligového ročníku a nedostal ani gól.
Stejně dobře začal i nyní. Za svá záda pustil jen Keričovu střelu doma s Libercem. Za stavu 4:0 to nikoho z Brna nebolelo, i když Bureš přiznal: „Byla to moje chyba, balon jsem mu namazal.“ Takže suma sumárum: šest zápasů a pouze jeden gól ve vlastní síti.
Bureš oslaví za měsíc třicet let a nyní cítí, že přichází jeho chvíle. „Tak jsem si říkal, že v tomto věku bych měl dostat šanci,“ přemítal v létě nahlas Bureš, pohříchu v době, kdy i on byl zraněn a přípravu neabsolvoval úplně na sto procent.
„Bureš má výjimečný reflex, dobře čte hru a umí řídit obranu,“ vyzvedává jeho přednosti trenér brněnských brankářů Rostislav Horáček.
„Jeho velkou výhodou je, že pozici dvojky vždycky dobře zvládal,“ dodává Horáček. Do těchto slov krásně zapadá Burešova věta z rozhovoru pro Sport před rokem: „Dvojka nesmí dělat bordel.“
Burešovou touhou je samozřejmě dostat se na pozici jedničky. „Nemá cenu si nic nalhávat. Jsme profíci, hrajeme pro peníze. Když budu chytat, vydělám si víc než jako dvojka,“ říká natvrdo.
„Chci být lepší a lepší. Myslím, že jsem si teď všechno srovnal v hlavě. Věřím si, nedělám si ze zápasů těžkou hlavu. Těším se na utkání, jdu si ho užít,“ popisuje gólman svoje pocity.
„Já už jsem toho ve fotbale zažil dost a vím jedno: nahoru to jde moc a moc pomalu, ale dole jste raz dva,“ vystihuje.
Jeho protivníkem a vlastně jediným sokem v boji o pozici jedničky je v Brně Martin Lejsal. Slovo sok však v žádném případě nevystihuje vztah dvou brněnských brankářů.
„Jsme kamarádi,“ shodnou se oba nezávisle na sobě. Důkaz? Na soustředěních a cestách spolu spávají na pokoji. „Konzultují spolu každý problém, každou brankářskou maličkost,“ dokresluje jejich vztah Horáček.
„Pro nás je to obrovská výhoda mít dva kvalitní brankáře,“ říká trenér gólmanů.
„Byl bych blázen, kdybych nějak šel proti Burymu. My máme společný cíl jít s Brnem do pohárů a je dobře, když se daří všem,“ míní Martin Lejsal.
V sobotu večer byl na Bazalech první, který Burešovi gratuloval k vychytané nule. „Podívejte, jak mám z tribuny okousané nehty,“ ukazuje důkaz vlastní nervozity.
Jak to bude dál? Lejsalovo zranění stehenního svalu se den ode dne lepší, už za týden by mohl být k dispozici na utkání s Mladou Boleslaví. „Zřejmě se rozchytá v béčku, přece jen měl delší pauzu,“ myslí si Horáček.
A až přeci jen nadejde den, kdy jako trenér brankářů navrhne Petrovi Uličnému, kdo z dvojice Lejsal, Bureš bude chytat? „Budou to příjemné starosti,“ má jasno Horáček.
