VIDEO: Střeštíkova paráda ze třiceti metrů!

Kandidát na Gól roku. „Na Ronalda ale nemám,“ směje se autor.

Jak se taková vydařená rána zrodí v myšlenkách střelce?
„Byl tam odražený míč. Trenér Křeček nás poslední dobou hodně nabádal k tomu, abychom takové balony sledovali a šli po nich. Jakmile se ke mně míč dostal, dvakrát jsem si ho pokopl, za sebou jsem cítil obránce, kolem sebe neviděl žádného spoluhráče, tak jsem vystřelil.“

Viděl jste, kde stojí brankář Zlína? On na ránu skoro nezareagoval!
„Viděl jsem ho, ale z té dálky člověk nepozná, jestli je úplně na brankové čáře, nebo kousek před ní. Místo, kde stál, jsem viděl až večer v televizních šotech, na hřišti ne.“

VIDEO:
Nejtrapnější vlastňák NHL! >>>
Brutální faul a stop na 15 zápasů >>>
Když se brankářům nedaří >>>

Dá se u takové střely a v tak krátkém časovém okamžiku i mířit?
„Těžko se dá v takové rychlosti mířit třeba na horní či dolní růžek. Každému fotbalistovi bleskne hlavou, že musí trefi t branku. Teď k tomu napomáhají i míče. Hodně plachtí a je jedno, o kterou světovou značku jde. Kvalita těchto špičkových výrobků je hodně podobná. Prostě - když hráč trefí razantně branku, tak ta střela má šanci na úspěch. V tomto případě letěl balon hodně nahoru a pak prudce klesal, až padl pod břevno.“

Dá se tedy říct, že tyto míče moderních technologií jsou výhodnější pro střelce než pro brankáře?
„Když to sedne, tak určitě.“

Dal už jste někdy takový podobně krásný gól?
„Myslím, že ano. Bylo to před dvěma lety, v podzimním zápase s Teplicemi. Dostal jsem přihrávku do rohu šestnáctky, vypálil jsem a míč zapadl do šibenice. To byl možná ještě krásnější gól než tento proti Zlínu.“

Trénujete takovou střelbu často?
„Hlavně na předzápasových trénincích. To si stavím míče hodně daleko od branky a testuji naše gólmany. Dávám do toho hodně síly, ale ne na úkor přesnosti.“

Jak vám to padá?
„Já si to samozřejmě nepočítám, ale řekl bych, že každá druhá střela letí tam, kam si představuji. Z deseti se mi jich pět povede.“

Máte svůj střelecký vzor?
„Mně se líbí, jak kope nejen ze hry, ale i ze standardních situací Juninho z Lyonu a samozřejmě Ronaldo z Manchesteru. Ale k nim mám já ještě hodně daleko.“

V Brně jste na rozehrávání přímých kopů nejen vy, ale i služebně starší Tomáš Polách. Není problém se domluvit, kdo kdy bude kopat?
„Myslím, že ne. Já kopu levou, Tom pravou, takže každý rozehráváme míče z jiné strany. Teď se mezi nás ještě párkrát dostal David Kalivoda. Je to výhoda pro tým, soupeř pak neví, kdo, co a jak bude kopat, a hůř se mu brání.“