Berger: Pod kudlu už nepůjdu

Příprava Sparty na novou sezonu ještě pořádně ani nezačala a nejzkušenějšímu hráči trochu zatrnulo. Patrika Bergera píchlo na tréninku v pravém koleni a musel odcestovat ze soustředění.

„Na prvním tréninku jsem vydržel snad deset minut,“ vzpomíná na konec června a přípravný kemp Letenských ve Františkových Lázních.

A koleno vás už netrápí?
„Vím o něm, ale nebolí mě to.“

Tenhle stav už u vás asi přetrvává delší dobu, ne? Potíže s kolenem vás provázejí prakticky celou vaší kariérou.
„Ne, to ne. V poslední době jsem měl klid, koleno nebolelo, až teď se zase ozvalo.“

Neunavuje vás fakt, že často musíte řešit zdravotní problémy, že vám tyhle potíže zásadně zasahují do kariéry?
„Při tréninku nebo zápase na to nemyslím. Ale když se to pak stane, je to složitější. Teď třeba kluci nabírali ve Františkových Lázních fyzičku a já se musel válet doma. A ten týden mi bude někde chybět.“

Mluvil jste o svém posledním zranění i s Vladimírem Šmicrem, s nímž jste před lety působil ve Slavii a jehož také často vyřadila z fotbalu zranění?
(usměje se) „Samozřejmě že jsem mu volal, co se mi stalo. Za ty poslední roky nejsou tyhle telefonáty žádným překvapením. Vždycky si zavoláme, když někoho z nás něco bolí. Je nám šestatřicet, ty těla už jsou opotřebovaný a nejvíc ze všeho asi ty kolena.“

Schválně jsem se ptal na Vladimíra Šmicra, protože jemu lékaři před pár roky oznámili, že pokud včas neskončí s fotbalem, mohl by ve stáří skončit na invalidním vozíku. Nedostal jste také nějaké ultimátum?
„Mně naštěstí nic takového nepředpovídali. Šmíca měl trochu jiné problémy s kolenem a doktor Steadman mu to tehdy skutečně řekl.“

Vy se tedy nějaké takové hrozby na stáří nebojíte?
„Kdybych měl jít na takovou operaci jako Šmíca (Šmicer v dubnu absolvoval chirurgický zákrok v Bruselu – pozn. red.), tak už bych raději nehrál... Ale také si uvědomuju, že není jednoduché tomu fotbalu říct: Sbohem. To cítím i sám na sobě.“

Jak přesně?
„Pořád mě fotbal baví. Těším se do kabiny a na tu srandu s klukama.“

Takže jste se přes léto ani nemusel přemlouvat k tomu, abyste naskočil do další sezony?
„Na dovolenou se těší každý, ale pak když se blíží začátek přípravy, tak už zase myslíte na ten fotbal. I když ty tréninky jsou náročné a člověk při nich nadává, ale pořád mě to baví.“

Plánujete si, do kdy byste chtěl u fotbalu vydržet, nebo tomu necháváte volný průběh?
„Nemám žádný výhled, hlavně potřebuju být zdravý. Kdyby se mi přihodilo nějaké vážnější zranění, které by vyžadovalo operaci, tak bych s fotbalem skončil. Ale dokud mě občas potkají zdravotní problémy, kvůli nimž budu chybět týden, čtrnáct dní, tak nevidím důvod, proč bych měl končit.“

Straší vás trochu myšlenky, co bude po konci kariéry?
„S tím nemám problém, netrápí mě obavy, co bude potom. Ale větší problém je říct, že končím a od zítřka už na tu Spartu nepojedu, nebudu trénovat, neuvidím se s těma klukama.“

Když vás teď ve Františkových Lázních zradilo koleno, nehrklo ve vás, že by to třeba mohl být konec kariéry?
„Samozřejmě jsem z toho neměl dobrý pocit. Věděl jsem, že kdybych musel pod kudlu i třeba na malý zákrok, znamenalo by to pro mě konec. Už bych to neriskoval. Pod kudlou už jsem byl ikskrát a už to nechci podstupovat. V těch Františkových Lázních mi zatrnulo, že by to mohla být tečka.“

To by byla asi hodně nepovedená tečka...
„Určitě bych si představoval svůj konec jinak, ale kdyby se to stalo, nic by se nedalo dělat. To je fotbal.“

S Vladimírem Šmicrem zůstáváte posledním aktivním vicemistrem Evropy z roku 1996. Čím si vysvětlujete, že jste vydržel skoro nejdéle, když vás celou kariéru provázejí zdravotní problémy?
„Já jsem kvůli těm zraněním vlastně prostál tři roky, který si teď de facto nadělávám. Navíc někdo skončí kvůli tomu, že ztratí motivaci, jiný třeba z rodinných důvodů, ale to není můj případ, mě fotbal pořád baví.“

Pokud Vladimír Šmicer přesedlá na dráhu funkcionáře, o čemž se nyní hodně hovoří, pak byste zůstal posledním z toho týmu vicemistrů Evropy...
„Já si myslím, že to se nestane. Šmíca ještě bude pokračovat, jestli mu to koleno dovolí, a myslím si, že Pavel Nedvěd také bude hrát dál.“

Na základě čeho věříte tomu, že se Pavel Nedvěd vrátí?
„Podle toho, co jsem četl v novinách, nikde jsem neviděl informaci, že na sto procent končí. Nechává si pootevřená dvířka, a pokud nabídky má, pořád mu to asi bude v hlavě šrotovat.“

Několikrát jste zopakoval, že vás fotbal baví. Jakou máte motivaci pro příští sezonu po sportovní stránce? Co byste rád se Spartou dokázal?
„Minulá sezona pro nás byla bez trofeje. A já v Čechách pořád žádnou nemám, rád bych získal Pohár ČMFS nebo zvítězil v lize. Chci něco vyhrát.“

Byl jste hodně zklamaný z té minulé sezony?
„Nebylo to optimální a v lize se rozhodlo na podzim. Ale moc se nechci ohlížet zpátky, spíš se dívám směrem dopředu.“

Vy jste v minulosti prošel Slavií, jak nyní jako hráč Sparty sledujete nadvládu největšího konkurenta?
„Před rokem Slavia vyhrála ligu, protože Sparta v posledních třech kolech odešla. Podzim minulé sezony měli slávisté fantastickej, ale na jaře už nepředváděli bůhvíjakej fotbal. Takže bych nemluvil o nějak mimořádný nadvládě. Hráči, kteří udělali v minulé sezoně Slavii titul, v zimě odešli a na jaře to bylo poznat.“

Věříte tedy tomu, že v následující sezoně výrazněji promluvíte do boje o titul?
„Myslím si, že to bude celkově vyrovnanější, nepůjde jenom o nás a Slavii. Mladá Boleslav má silný tým, kousat bude i Liberec.“