Střeštík: Byl jsem trochu drzý

Když jste opouštěl Brno, uvedl jste, že potřebujete změnu. Co jste tím měl přesně na mysli?
„Sparta hraje o Ligu mistrů, je to větší klub a každý fotbalista chce v kariéře stoupat."

Necítil jste třeba, že o vás brněnský trenér Miroslav Beránek už nestojí?
„Neřekl bych, že se mnou nepočítá. Ale když se naskytla ta možnost zamířit do Sparty, udělalo mi to radost. Je to krok kupředu."

A kdyby se vám nikdo z Letné neozval, dokázal jste si představit, že budete trávit i další sezonu v Brně?
„Asi jo."

Ovšem na jaře jste se tam dost trápil.
„Byl jsem dole, nedařilo se mi. Navíc mě tam všichni hodně sledovali..."

Není se čemu divit, vedení brněnského klubu se před časem netajilo tím, že by vás rádo jednou zpeněžilo, jako se mu to povedlo před časem v případě Ondřeje Mazucha, Maria Holka nebo Luboše Kaloudy. Cítil jste to tak?
„Vedení mě mohlo prodat po té dobré sezoně (2007/2008 - pozn. red.), ale v klubu byly cíle, že se pokusíme bojovat o Ligu mistrů, takže mi oznámili, že mě teď nepustí."

Hodně vás mrzelo, že jste nedostal svolení k odchodu?
„Celkem jo, viděl jsem, že předtím ostatním klukům vedení klubu nebránilo v tom, aby přestoupili do zahraničí. Na mě také přišla nabídka z Panathinaikosu Atény, ale musel jsem zůstat. I tohle se možná v té minulé sezoně projevilo na těch mých horších výkonech. Už se k tomu ani nechci vracet, dívám se dopředu a těším se, že se ve Spartě zvednu."

Slyšel jsem o vás, že nemáte problém se zdravým sebevědomím, že si z ničeho neděláte moc velkou hlavu a že jste si třeba v kabině Brna i dovolil víc než ostatní mladí hráči. Ale tady na mě působíte tak trochu ostýchavě...
„Já jsem teď spíš unavený. A že jsem si víc dovolil? Přiznám se, že jsem byl dřív trochu drzejší, ale pak se mě v Brně ujali Tomáš Polách s Honzou Trousilem a trochu mě srovnali. To bylo jenom ze začátku, pak už jsem s tím problémy neměl. Pochopil jsem, jak to chodí."

A co jste předtím přesně nechápal?
„Byl jsem trochu drzý. V dorostu to chodilo jinak a já jsem si myslel, že to stejně bude vypadat i v mužích. Jsem rád, že mi Tomáš Polách s Honzou Trousilem dali tu školu, pomohlo mi to a poznal jsem, co se má dělat."

Říkáte, že jste byl drzý. Co to přesně obnáší?
„Byl jsem mladý, v kabině jsem nedělal, co jsem měl. Ale už se k tomu nechci vracet, tohle se stalo někdy před čtyřmi roky, je to za mnou."

Ve Spartě teď patříte mezi ty nejmladší, už si nedovolíte to, co jste dělal v začátcích v Brně?
„Vím, jak se mám chovat. Problémy se mnou nejsou."

Takže sekáte latinu.
„Zase ze mě nedělejte rebela. Už se to stalo, ponaučil jsem se z toho."

Ve Spartě se teď schází taková brněnská klika. Jako první přišel Martin Kuncl, potom se přidal další bývalý spoluhráč Luboš Kalouda a nakonec jste zamířil na Letnou i vy. Usnadňuje vám trochu adaptaci, že se s nimi dobře znáte?
„Jsem rád, že tu jsme spolu. Doufám, že nám to bude fungovat jako v Brně ještě předtím, než Luboš odešel do Moskvy."

Mezi Brnem a Prahou panuje dlouhá léta určitá rivalita. Dobírají si vás tři spoluhráči například kvůli nářečí, kterým mluvíte?
„Byly tam nějaké narážky, ale je to všechno sranda a my to bereme."

Jaké narážky?
„Hned po mém příchodu mě opravovali, že se neříká su, že správně je jsem."

Kdo vás nejvíc opravoval?
„Jako první mi to řekl trenér Chovanec, teď mi to zase naposledy připomněl tiskový mluvčí Ondra Kasík. Ale spíš to byla sranda."

A dáváte si na to pozor, nebo stále říkáte su?
„Snažím se víc mluvit česky, ale to asi nezlepším ze dne na den." (směje se)

Lidé v Brně moc Pražáky nemusejí, zažil jste někdy tuhle mírnou averzi?
„Je pravda, že někdo to v Brně opravdu hodně prožívá a na Pražáky bývá dost vyhecovaný. Ale já nejsem Brňák, takže to šlo trochu mimo mě."

Když jste odcházel do Sparty, prohlásil jste, že se těšíte hlavně na setkání s Patrikem Bergrem, který byl vaším idolem. Měl jste ho v dětství doma někde na plakátě?
„To ne, míval jsem Del Piera. Ale Patrik byl z českých hráčů pro mě tím nejlepším, je to levák, pamatuju si ho jako dítě hlavně z mistrovství Evropy v Anglii."