Už se zdálo, že se za ním zavřela voda. Má za sebou velké zápasy v Lize mistrů, nablýskané angažmá v bohatém Zenitu Petrohrad – a teprve na začátku března mu bude dvaatřicet let. Přesto se obránce Jan Flachbart schoval do středočeské Hlavice.
Tam kopal pouze třetí ligu a říkal: „Jsem znechucený, do velkého fotbalu se už nevrátím.“ Dnes je však zpět, na jaře se pokusí pomoci střížkovským Bohemians k ligové záchraně.
Co ho tak rozladilo? Co ho donutilo pronést kyselá slova?
Proběhly dvě nepříjemné záležitosti.
Ta první v roce 2007, kdy krajní bek působil v Jablonci. Na tréninku se popral s mladým záložníkem Lukášem Váchou, jenž mu začal spílat po jednom ostřejším zákroku při přípravné hře na dvě brány.
„Byl arogantní, sprostě mě urážel,“ vzpomínal Flachbart. V Jablonci však v té době probíhala přestavba kádru – vpřed se dostávali mladíci – a Flachbart bere tuto událost jako záminku pro kouče Františka Komňackého, aby ho mohl vyobcovat z mužstva. „Nahrálo mu to.“
Na jaře 2008 se proto přesunul do Krče, kde měl pomoci k záchraně druhé ligy. „Bude velká posila,“ plánoval trenér Juraj Šimurka.
Idylická slova ze začátku spolupráce se však brzy změnila v kyselé výroky. Flachbart nedal proti Čáslavi penaltu. Šimurka jej pak obvinil, že pokutový kop zahodil schválně. Že zápas zkrátka prodal.
Pak už se Flachbart schoval do Hlavice. „Je konec,“ prohlásil.
Ale jak už tak bývá…
Flachbart se znovu vrací do ligy. V dresu střížkovských Bohemians má dvě přání. „Chci očistit svoje jméno. A nechci hrát jen do konce jara.“
To může dokázat dvěma způsoby. Buď pomůže Bohemians k záchraně, nebo se v týmu všeobecně pasovanému na sestupujícího předvede natolik, že získá jiné angažmá.
